Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Napjatě očekávaný snímek Josepha Kosinského dorazil do českých i světových kin. Není překvapením, že režisér filmu Tron: Legacy (2010) neopustil vědeckofantastický žánr. Dokonce jej obohatil původní tvorbou. Vědeckofantastické aspekty nicméně přináší také formální pojetí projektu, které divákům nabízí ke zhodnocení adaptaci, jež spatřila světlo světa dříve než její tzv. předloha.

Pro osvětlení: na počátku filmové realizace Nevědomí nebylo slovo Boží, ale Kosinského tajuplná grafická novela, kterou dosud nikdo neviděl. Nejprve se hovořilo přímo o komiksu. To přirozeně vzbudilo zájem. Poté se začalo mluvit o grafické novele takřka připravené k vydání. Joseph Kosinski následně v rozhovorech hýřil slovy o rozměrných a jedinečných ilustracích prostupujících textem. Snad i kvůli těmto nejasnostem zlí jazykové hlásají, že předloha vůbec neexistuje, případně vzniká až teď. Nejen žertem zaznívá také to, že Joseph Kosinski pouze přecenil svůj bohatě ilustrovaný scénář, označovaný produkcí za „jeden z nejlepších, na kterém se kdy společnost Universal podílela.“

I režisér musí počítat s tím, že vše, co řekne, bude nakonec použito proti němu. A tak tedy některé kritiky žehrají na obrazovou a střihovou skladbu, která prý přespříliš kopíruje komiksová pravidla. Co k tomu dodat? S trochou dobré (nebo zlé) vůle lze komiks spatřit v čemkoli. A u snímku, jehož silné stránky spočívají právě ve vizuální kompozici, to moc práce nedá.

Film skýtá ohromující záběry. Zejména pokud se rozhodnete jej navštívit v jeho IMAXové verzi, která své publikum láká na možnost vidět „o čtvrtinu více zdevastované Země“. Výtvarné pojetí snímku lze přirovnat k nevyzpytatelnému střetu megalomanie a zřetelné snahy o střídmost. Tato prakticky nesdělitelná kombinace obvykle protichůdných tendencí prostupuje celým filmem. Neustálé přechody od gigantických celků ke všedním detailům ale necharakterizují pouze obrazovou složku. Už sám děj, odehrávající se na pozadí blíže nespecifikované fatální katastrofy, absorbuje v zásadě individualistický příběh. Obdobně nezvykle působí do počtu sice komorní, ale zároveň hvězdné herecké obsazení. Náznaky nekompaktnosti jsou patrné i v akčních scénách, střídaných synteticky působící normalitou. Někoho to možná bude rozčilovat. Jiní naopak nadšeně přistoupí na neotřelou a podmanivou hru.

Vše záleží na tom, nakolik je kdo ochoten akceptovat její pravidla. Jinými slovy, jak praví jedno české přísloví, kdo chce psa bít, hůl si najde. Filmu lze vytknout nedokreslený příběh a pochybovat o existenci či úrovni předlohy. Lze mu zazlívat kolísavý rytmus a otřepanou zápletku. Pokud vám ale není proti mysli nahlížet na Kosinského počin jeho vlastní optikou, tedy jako na osobní poctu sci-fi žánru sedmdesátých let, dost možná se dostanete dál než k odhalování korelací s již natočenými filmy. Pak je otázkou, budete-li je považovat za prosté vykrádání, či je diagnostikujete jako příznaky staromilství, pro které svědčí podoba hudební režie, a to jak v převzatých, tak v originálních segmentech (pod titulní skladbou je podepsáno francouzské elektro-synthpopové uskupení M83). Nevědomí má jistě své silné i slabé stránky. Ale nejvíce asi záleží na tom, jestli se na film podíváte jako na decentně nevšední sci-fi, nebo jako na další snímek s Tomem Cruisem zachraňujícím svět.

Stává se, že to, co bývá něčemu zazlíváno, se za určitých podmínek promění v jeho přednost. Otázka tedy nemusí nutně znít, zdali by z filmu Nevědomí byl (nebo bude) slušný komiks. Mohlo by však být Nevědomí pilotní verzí něčeho dalšího? Kultovní potenciál by se jistě našel a projekt by nepochybně mohl nalézt své fanoušky nejen přes plátna kin a komiksové panely. Uvidíme. Nezbývá než čekat, s čím ještě přijde marketing, který (zatím, v porovnání se situací kolem předchozího snímku Josepha Kosinského) zůstává podivuhodně umírněným.

Oficiální text distributora:

Planeta Země to má v roce 2073 spočítané. Drtivý útok mimozemské civilizace se sice před lety podařilo odrazit, ale přestala být místem k životu. Lidé se z ní odstěhovali a na jejím povrchu zůstalo jen pár techniků, kteří z ní mají odčerpat zbývající přírodní bohatství. Jedním z nich je i Jack (Tom Cruise), jehož vlastní zvědavost přivede k šokujícímu poznání. Nevědomí je druhým filmem talentovaného režiséra Josepha Kosinského (Tron: Legacy) a po dlouhé době originálním příběhem, který v sobě spojuje rafinovaný thriller s vizuálně opulentním spektáklem.

Nevědomí (Oblivion)
124 min, USA, 2013
režie: Joseph Kosinski
scénář: Joseph Kosinski, Karl Gajdusek
kamera: Claudio Miranda
střih: Richard Francis-Bruce
hrají: Tom Cruise, Olga Kurylenko, Morgan Freeman, Andrea Riseborough, Nikolaj Coster-Waldau a další
hodnocení: 75 %