Nevědomí: Sci-fi v mezích nostalgie
Banner

Nevědomí: Sci-fi v mezích nostalgie

Tisk

nevedomi 200Napjatě očekávaný snímek Josepha Kosinského dorazil do českých i světových kin. Není překvapením, že režisér filmu Tron: Legacy (2010) neopustil vědeckofantastický žánr. Dokonce jej obohatil původní tvorbou. Vědeckofantastické aspekty nicméně přináší také formální pojetí projektu, které divákům nabízí ke zhodnocení adaptaci, jež spatřila světlo světa dříve než její tzv. předloha.

 

Pro osvětlení: na počátku filmové realizace Nevědomí nebylo slovo Boží, ale Kosinského tajuplná grafická novela, kterou dosud nikdo neviděl. Nejprve se hovořilo přímo o komiksu. To přirozeně vzbudilo zájem. Poté se začalo mluvit o grafické novele takřka připravené k vydání. Joseph Kosinski následně v rozhovorech hýřil slovy o rozměrných a jedinečných ilustracích prostupujících textem. Snad i kvůli těmto nejasnostem zlí jazykové hlásají, že předloha vůbec neexistuje, případně vzniká až teď. Nejen žertem zaznívá také to, že Joseph Kosinski pouze přecenil svůj bohatě ilustrovaný scénář, označovaný produkcí za „jeden z nejlepších, na kterém se kdy společnost Universal podílela.“

I režisér musí počítat s tím, že vše, co řekne, bude nakonec použito proti němu. A tak tedy některé kritiky žehrají na obrazovou a střihovou skladbu, která prý přespříliš kopíruje komiksová pravidla. Co k tomu dodat? S trochou dobré (nebo zlé) vůle lze komiks spatřit v čemkoli. A u snímku, jehož silné stránky spočívají právě ve vizuální kompozici, to moc práce nedá.

nevedomi

Film skýtá ohromující záběry. Zejména pokud se rozhodnete jej navštívit v jeho IMAXové verzi, která své publikum láká na možnost vidět „o čtvrtinu více zdevastované Země“. Výtvarné pojetí snímku lze přirovnat k nevyzpytatelnému střetu megalomanie a zřetelné snahy o střídmost. Tato prakticky nesdělitelná kombinace obvykle protichůdných tendencí prostupuje celým filmem. Neustálé přechody od gigantických celků ke všedním detailům ale necharakterizují pouze obrazovou složku. Už sám děj, odehrávající se na pozadí blíže nespecifikované fatální katastrofy, absorbuje v zásadě individualistický příběh. Obdobně nezvykle působí do počtu sice komorní, ale zároveň hvězdné herecké obsazení. Náznaky nekompaktnosti jsou patrné i v akčních scénách, střídaných synteticky působící normalitou. Někoho to možná bude rozčilovat. Jiní naopak nadšeně přistoupí na neotřelou a podmanivou hru.

nevedomi2

Vše záleží na tom, nakolik je kdo ochoten akceptovat její pravidla. Jinými slovy, jak praví jedno české přísloví, kdo chce psa bít, hůl si najde. Filmu lze vytknout nedokreslený příběh a pochybovat o existenci či úrovni předlohy. Lze mu zazlívat kolísavý rytmus a otřepanou zápletku. Pokud vám ale není proti mysli nahlížet na Kosinského počin jeho vlastní optikou, tedy jako na osobní poctu sci-fi žánru sedmdesátých let, dost možná se dostanete dál než k odhalování korelací s již natočenými filmy. Pak je otázkou, budete-li je považovat za prosté vykrádání, či je diagnostikujete jako příznaky staromilství, pro které svědčí podoba hudební režie, a to jak v převzatých, tak v originálních segmentech (pod titulní skladbou je podepsáno francouzské elektro-synthpopové uskupení M83). Nevědomí má jistě své silné i slabé stránky. Ale nejvíce asi záleží na tom, jestli se na film podíváte jako na decentně nevšední sci-fi, nebo jako na další snímek s Tomem Cruisem zachraňujícím svět.

nevedomi3

Stává se, že to, co bývá něčemu zazlíváno, se za určitých podmínek promění v jeho přednost. Otázka tedy nemusí nutně znít, zdali by z filmu Nevědomí byl (nebo bude) slušný komiks. Mohlo by však být Nevědomí pilotní verzí něčeho dalšího? Kultovní potenciál by se jistě našel a projekt by nepochybně mohl nalézt své fanoušky nejen přes plátna kin a komiksové panely. Uvidíme. Nezbývá než čekat, s čím ještě přijde marketing, který (zatím, v porovnání se situací kolem předchozího snímku Josepha Kosinského) zůstává podivuhodně umírněným.

Oficiální text distributora:

Planeta Země to má v roce 2073 spočítané. Drtivý útok mimozemské civilizace se sice před lety podařilo odrazit, ale přestala být místem k životu. Lidé se z ní odstěhovali a na jejím povrchu zůstalo jen pár techniků, kteří z ní mají odčerpat zbývající přírodní bohatství. Jedním z nich je i Jack (Tom Cruise), jehož vlastní zvědavost přivede k šokujícímu poznání. Nevědomí je druhým filmem talentovaného režiséra Josepha Kosinského (Tron: Legacy) a po dlouhé době originálním příběhem, který v sobě spojuje rafinovaný thriller s vizuálně opulentním spektáklem.

nevedomi4

Nevědomí (Oblivion)
124 min, USA, 2013
režie: Joseph Kosinski
scénář: Joseph Kosinski, Karl Gajdusek
kamera: Claudio Miranda
střih: Richard Francis-Bruce
hrají: Tom Cruise, Olga Kurylenko, Morgan Freeman, Andrea Riseborough, Nikolaj Coster-Waldau a další
hodnocení: 75 %


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Žáček a Born – tandem, ktorý nám závidia nielen v Čechách, alebo o Adolfovi Bornovi s Jiřim Žáčekom

zacek perexIch knihy stoja za to, aby boli v našej knihovničke. Upútajú prostým a krásnym literárnym obsahom a rovnako skvelou ilustráciou, ktorými nás očaria už od prvej stránky. Pre deti páčivé a nadčasové pre dospelých. Obsahovo vždy reflektujú prejav a k...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

„Když se pořád snažíš udržet na správné cestě, je příjemné si dát pauzu.“

ten koho se bojis200Ani první listopadový čtvrtek se neobešel bez severského filmu, který promítal Skandinávský dům. Zájemci o notnou dávku dramatu nesměli chybět v Komorním kině Evald, aby se podívali na ubíhající dny běžné dánské rodiny. Tedy a...


Výtvarné umění

Jak to vidím já, aneb malující pedagog znovu zasahuje
ImagePo velikém úspěchu mladého českého výtvarníka Davida Křiváka (*1972), který zahájil svojí  vernisáží v galerii Modrého klíče v Praze se výstava přesunuje do jeho domovské Ostravy.



...

Divadlo

Putování za zaniklým divadlem

Divadla 200V  tematické edici Zmizelá Praha právě teď vydává nakladatelství Paseka ve spolupráci s Národním muzeem (jeho Divadelním oddělením) práci teatroložky Olgy Vlčkové (*1976) s názvem Divadlo a divadelní scény.

...

Film

Francouzi se opět představují

festival francouzskeho filmu200Již po devatenácté se ve dnech 23. až 30. listopadu 2016 koná Festival francouzského filmu, a to nejen v Praze, ale také v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ostravě. V převážné většině se jedná...