Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

„Patřím k těm šťastným lidem na světě, pro které je práce zábavou i posláním,“ přiznává sopranista Markéta Fassati, která zpívala na mnoha světových pódiích snad ve všech evropských jazycích a ráda zpívá široký hudební repertoár. Vystupuje s vlastním orchestrem Fassati Ensemble a je zakladatelkou projektů Fassati Art Festival a Kostelní slavnosti. Také je dvojnásobnou maminkou a patronkou Potravinové banky.

Vyrůstala jste obklopena hudbou na Starém městě v Praze 1. Tatínek byl známý dirigent, skladatel a pedagog a maminka hudební teoretička. Jaké bylo vyrůstat v prostředí plném hudby a s pěti sestrami?

Mé dětství bylo šťastné, rodiče byli velmi laskaví, milující, i když přísní. Maminka dbala, abych denně cvičila na klavír, který jsem studovala, tatínek to bedlivě pozoroval. A v dospělosti se mi hodně umělecky věnoval. V obývacím pokoji v Pařížské ulici jsme měli křídlo, na které jsem hrála, poté u něj i zpívala a občas jsme pořádali domácí koncerty, takové přehrávky na nečisto. Mezi mnou a sestrami je velký věkový rozdíl, takže naráz jsem v bytě všechny sestry vyrůstat prakticky nezažila. Tatínek byl původem z Brna, kde také rodiče se staršími sestrami dlouho žili, ale já jsem se narodila již v Praze. Na dobu, kdy jsem byla malá, moc ráda vzpomínám. Praha 1 byla kouzelná, jak z Foglarových Stínadel. S kamarády a naším psem jsme objevovali zákoutí Starého Města. Bez mobilů, bez foťáků. Jen jsme museli přijít domu tak, jak jsme slíbili, aby se o nás rodiče nebáli. Nádherné a bezstarostné dětství.

Jako malá jste se učila hře na klavír, zpívala v Kühnově dětském sboru, chodila na balet, jezdila na koni a později jste na HAMU v Praze vystudovala operní zpěv. Vždycky jste chtěla být zpěvačkou?

Jsem člověk, který když něco dělá a baví ho to, tak to dělá naplno. Jsem hodně aktivní, už od dětství. V osmi měsících jsem si prý zpívala melodii písničky „Pejsku náš” a tancovala u toho v dětské postýlce. Tak se mě ten elán drží dodnes. Zpívám, v této době vydávám další album, organizuji koncerty a různá společenská setkání, založila jsem dva úspěšné projekty a do toho jsem manželka a maminka dvou dcer. Když si to tak shrnu, ani nemám čas se nudit. Ovšem odpočívat umím, to je základ regenerace.

Dlouho jste žila v zahraničí a jako sopranistka jste zpívala na mnoha světových pódiích a zpívala snad ve všech evropských jazycích. Vystupovala jste také v Asii a velice vás bavilo zpívat japonsky a čínsky. Ráda zpíváte v jazyku dané země, ve které vystupujete.

Miluji cestování a objevování odlišných kultur. Kolem nás je tolik krásného a zajímavého. Už jen samotný jazyk různých národů, v tom se skrývá tolik symboliky. A to se odráží i v hudbě. Proto se ráda učím novému, včetně národních písní v té či oné zemi. Když na konci koncertu dám přídavek v jejich rodné řeči a ještě publikum tu skladbu zná a přidá se k vám, to je zážitek, který se nezapomíná. Ty překvapené výrazy, úsměvy a ta čistá radost. O tom to je, o emocích. Protože hudba, umění a setkávání se s lidmi je mé poslání. Obohacuje a naplňuje to i mne, jinak bych to tak dlouho nemohla dělat. Je to časově, fyzicky i mentálně náročný obor a publikum už jen vidí samotný výsledek, tu třešničku na dortu.

Vy jste také, jak jste jednou řekla, měla to štěstí, zpívat pod dirigentskou taktovkou svého tatínka Lubomíra Mátla. Jak na tu spolupráci vzpomínáte? Jak vás to obohatilo?

Je to ten nejkrásnější pocit, který můžete mít. Stát na jevišti s tatínkem byl vždy nádherný zážitek, protože on, jako dirigent, absolutně vycítil co já, jakožto sólistka, chci umělecky vyjádřit. Vedl poté celý orchestr a sbor tak, aby vše zapadlo do sebe. Vzpomínám na to a usmívám se i teď, a to je dobré znamení. Byli jsme si hodně podobní, nejen fyzicky, ale i životním nastavením. A oba jsme ve znamení Ryb. Tatínek bohužel už nežije, ale doufám, že by na mě byl pyšný. Moje starší dcera Marinka je hodně aktivní a baví ji sport. Proto když vidím, jak se jí můj manžel věnuje, cítím tam tu krásnou paralelu propojení otce a dcery. A to mě vždy dojme.

Krátce jste během svého pobytu v Itálii, pracovala v galerii a aukční síni v Benátkách a tam jste si uvědomila, že bez hudby nemůžete žít. Máte ráda klasiku, swing, jazz, filmovou hudbu. Ráda zpíváte široký hudební repertoár. Čím je pro vás hudba tak jedinečná a pro váš život tak důležitá?

Hudba je důležitá pro každého z nás, jen tomu občas nedáváme takovou váhu. Současný život je rychlý a pustit si hudbu a věnovat se jen jí vyžaduje čas a možná i určitou zralost. A ta zralost není jen o věku, ale o umění zastavit se. Mě osobně hudba přenese někam do dalšího rozměru bytí, kde není čas tak důležitý. Dokáže mě přenést nejen v čase, ale i v prostoru. Třeba když slyším něco, co se pojí s konkrétním zážitkem. A stejně to mám i s vůněmi. A jak je rozmanitost vůní, barev, tvarů, tak je i hudby. Ovšem pro mě je hudba jen jedna, a jestli ji my rozdělujeme do stylů, žánrů a staletí, tak to je v pořádku.

Vystupujete s vlastním orchestrem Fassati Ensemble. Jste zakladatelkou projektů Fassati Art Festival a Kostelní slavnosti. Co vás přivedlo k založení těchto projektů?

Důvod byl obklopovat se lidmi, kteří jsou inspirativní, přející a mají pochopení pro moji kreativitu a touhu vše propojovat a jít do hloubky. Souvisí to s tím, že mě baví to, co dělám. A aby mě to stále bavilo, potřebuji mít kolem sebe prima lidi s podobným vnímáním. A když se tak zpětně ohlédnu, je to cesta, která u mne funguje. Projekty jsou úspěšné, posluchači nadšení a já vděčná a šťastná.

S manželem tenisovým trenérem Martinem Fassati, jehož babička Augusta Fassati byla profesorkou zpěvu, máte dvě holčičky Marinu a Manuelu. Čím vás mateřství naplňuje a obohacuje?

Být maminkou dvou dcer je nádherné. Vidět v nich něco ze sebe, manžela, babičky a dědečka. Nastavují nám denně zrcadlo. Děti jsou tak čisté bytosti plné lásky a opravdovosti… V létě jsem natočila nové CD s názvem Ave Maria, kde vzdávám hold Mariánské tematice. Od doby, co jsem sama matkou, ve mně tyto skladby rezonují mnohem více.

Kdysi jste jezdila na motorce, máte ráda golf a tenis. Umíte odpočívat? Patříte k lidem, pro které je jejich profese také koníčkem?

Patřím k těm šťastným lidem na světě, pro které je práce zábavou i posláním. Nemění to nic na tom, že je to náročné, ale lépe se to zvládá a ten pocit, že tím mohu někomu pomoci, je skvělý. Proto jsem také aktivní v charitě a jsem již celou řadu let patronkou Potravinové banky. Budu se opakovat, ale život mě baví.

Markéta Fassati:
Narodila se 9. 3. 1985 jako Markéta Mátlová a je dcerou dirigenta, sbormistra, skladatele a pedagoga prof. Lubomíra Mátla (1941–2020) a hudební teoretičky Jiřiny Mátlové. Má pět sester. Vystudovala operní zpěv na HAMU v Praze. Je vdaná a má dvě dcery.

Více informací na jejích stánkách: www.marketafassati.com