Kultura21.cz

Kouzelník a komik Richard Nedvěd se stává stále čím dál tím více populárním díky jeho skvělým nápadům, jejichž hlavním aktérem není jen on sám s jeho kouzly, ale také samotní diváci. Touhle interakcí mezi ním i samotnými návštěvníky se jeho představení stává nejen známým, ale také velice oblíbeným. Umí si lehce pohlídat publikum a ukočírovat je právě takovým směrem, aby mu všechno při akcích vycházelo tak, jak má. Čeští diváci ho určitě mají nejvíce spjatého s jeho performancí v zábavním stand-up pořadu Na stojáka nebo v soutěži Česko Slovensko má talent. Dost již ale bylo řečí. Nechme mluvit našeho hosta.

Ahoj Richarde. Díky, že jsi přijal mé pozvání. Začneme u tvého komického talentu. Kdy se u tebe poprvé projevil? Podle toho, jak působíš na tvých představeních nebo nedávné návštěvě herního programu v televizi, bych řekl, že je to zkrátka tvá přirozená vlastnost, nebo se pletu?

Ahoj Martine, já děkuju za pozvání. Dal bych si sklenici perlivý vody. Pokud nemáš perlivou, tak jen sklenici. Spadl mi kámen ze srdce, protože jsem si myslel, že  komickej moc nejsem, ale teď, když to říkáš, tak to tak asi bude (smích). A vidíš, vzniklo to docela přirozeně (smích).

Kdy jsi začal s kouzlením? Uviděl jsi třeba nějakou televizní show Davida Copperfielda a bylo hotovo? Nebo jsi k tomu došel čistě z vlastního zájmu?

Moje první kouzlo bylo to, že jsem se narodil jako kluk. Kdybych se narodil jako holka, nemohl bych být kouzelník, ale jen jeho asistentka. A ty to mají většinou složitější, protože se domů vrací po částech v bedně (smích). No jinak pana Copperfielda jsem ve svých 16 letech sledoval v TV a on byl právě tím druhým impulsem, který mě zavedl do světa kouzel. Co však bylo tím prvním impulsem, to nevím.

Jak se připravuješ na možné i nemožné situace vycházející z toho, že tak často do svých kouzel zapojuješ i obecenstvo?

Na nemožné situace se nepřipravuju a na ty možné je nemožné se připravit, protože není možné předpokládat, že budou opravdu možné. Zkrátka, je to nemožné. Ale práce s obecenstvem mě prostě baví (smích).

Jsi asi jediný, kdo u nás provádí tento typ performance. Byly tvým katalyzátorem západní vlivy?

Přemýšlím, jak pod kapotou mého auta vypadá katalyzátor. Ano, západ mi kdysi otevřel oči a dokázal mě usměrnit tímto trapnomagickým směrem.

Když zalovíš v paměti, jaké pro tebe bylo první vystoupení? Co ty a tréma?

No, nebyla to žádná hitparáda. Ale jestli to vážně chceš slyšet, tak jsem měl trému, klepaly se mi ruce, nedokázal jsem říct holou větu, aniž bych se nezakoktal, a tak jsem radši mlčel a kouzlil na hudbu.

Na kterou neobvyklou situaci ze všech vystoupení vzpomínáš nejraději a na kterou naopak bys nejraději zapomněl?

Těch hezkých chvilek, co se mi při vystoupení stane, je spousty. Stačí například drobnost jako tahle. Nedávno jsem kouzlil s penězi v rámci jedné akce. Z obyčejného papírku jsem vykouzlil stokorunovou bankovku, šel jsem do publika a dal jsem ji jedné takové drobounké, skoro pohádkové babičce. Trvalo mi asi 20 sekund, abych ji přemluvil, že si ji může nechat. Za 2 hodiny jsem měl na tom samém místě další část mého vystoupení. Po jeho skončení za mnou přišla ona babička a bankovku mi s pokorou vracela. Nakonec jsem jí vysvětlil, že stokoruna je opravdu pravá a že tu dnes kouzlím lidem peníze, že si ji opravdu může ponechat a něco si například koupit pro sebe nebo pro svá vnoučata. Stokorunu si nakonec nechala a na její skromnou radost vzpomínám opravdu moc rád. No a situace, na které bych nejradši zapomněl, jsem už zapomněl (smích).

Kde bereš všechny ty skvělý hračky na kouzla a do očí bijící obleky? Máš nějaký oblíbený obchod? Nebo už teď máš někoho, kdo ti to připravuje na míru?

Tak hračky na kouzla si buď kupuju, nebo vyrábím. Obleky jsem si vymyslel, abych byl aspoň trošku krásnej. Připravuju se buď sám, nebo v kolektivu KIM clubu Praha, což je kouzelnický klub v Praze v čele s předsedou Jaroslavem Kuncem, nebo za pomoci Ondřeje Pšeničky, herce a druhého největšího teoretika na kouzla v České republice. O tom prvním nic nevím.

Co ty a hudba? Co máš rád třeba za žánry? Jaké interprety preferuješ?

Nepreferuji konkrétní interprety. Mám raději povedené songy od různých interpretů. Každopádně vnímám spíš rytmus a melodii skladby než její obsah. Na Adele nedám dopustit (smích). No jo, chtěl jsem být vždycky jako malej skladatel, a to se mi krásně nesplnilo (smích).

Kde tě tvoji fanoušci a lidé, kteří se na tebe chtějí podívat poprvé, mohou vidět v nejbližších týdnech, měsících?

No, jestli nějaký fanoušky mám, tak nejjednodušší by bylo napsat mi do zpráv na Facebook a já jim to napíšu. Tenhle měsíc je to například 11. 5. 2013 Brno, 12. 5. 2013 Praha, 15. 5. 2013 Litoměřice, 16. 5. 2013 Praha, 17. 5. 2013 Třebíč, 18. 5. 2013 Plzeň, 18. 5. 2013 Poděbrady, 19. 5. 2013 Praha, 22. 5. 2013 Brno, 24. 5. 2013 Havířov, 25. 5. 2013 Plzeň, 26. 5. 2013 Pardubice, 28. 5. 2013 Uherské Hradiště, 31. 5. 2013 Karlovy Vary.

Chtěl bys na závěr vzkázat něco svým přívržencům?

1) dopřejte si hodně spánku, bez klobouku nejsou králíci a čistěte si zuby 3x denně
2) Jak se máš? (pouze pro holky mezi 18 - 25 lety)
3) Napiš. (pouze pro hezké holky mezi 18 - 25 lety)

Díky moc za rozhovor, hodně štěstí do budoucna a měj se moc fajn.

Taky děkuji, ať to píše!

Zdroj foto: archiv Richarda