Kultura21.cz

Kdo by neznal kapelu Wohnout. Energičtí kluci s výraznými texty a rychlou rytmickou muzikou. Když je slyšíte hrát live, tak vaše nohy zkrátka nezůstanou v klidu a než se nadějete, skáčete jak střelení. Vy si teď můžete přečíst rozhovor s jedním z bratrů Homolových.

Zdravím tě, Matěji. Děkuji, že jsi přijal pozvání do mého rozhovoru, a pojďme na to. Kdy sis poprvé pohrával s myšlenkou zajímat se profesionálně o hudbu? Věděl jsi už jako malej kluk, že se tím chceš jednou živit?

Vůbec mě to nikdy nenapadlo. Na základce mě hudba nezajímala, na střední škole jsem uměl pár akordů na španělku a připravoval se na kariéru fotografa. Když mi bylo asi dvacet, ponořili jsme s mým bratrem do samostudia hry na elektrickou kytaru, a teprve o pár let později přišel nápad založit kapelu. Teď už nás hudba živí přes deset let.

Kteří interpreti tě ovlivňovali, když jsi vyrůstal, a jaký měli vliv na vývoj Wohnoutů po hudební stránce?

Určitě mě nejvíc ovlivnila hudba, kterou jsem nasál z kazet klubů, do kterých jsem začal chodit dost brzo. Punk, nová vlna, později metal. Svobodomyslná muzika. Za všechny bych jmenoval Pražský výběr. Myslím, že se to odrazilo dost na našich prvních deskách. Teď ctíme v podstatě všechny žánry a nebojíme se nechat se ovlivnit čímkoliv.

Co se ti vybaví jako první, když řeknu začátky kapely?

Období, kdy jsme tomu dávali strašně moc a ono se nám to nevracelo. Lidi nás neznali a nikdo na koncerty nechodil. To bylo trochu frustrující. Pro útěchu jsme si pořádali koncerty sami v jedné vesnici kousek za Prahou. A na to mám ty lepší vzpomínky - zakouřený sály narvaný kámošema, skejťákama a pankáčema.

S kapelou jste toho už hodně zažili. Jaký byl pro vás nejhorší a nejlepší zážitek?

Nedá se to takto říct. Asi před pěti lety jsme zjistili, že nás dlouho okrádala naše manažerka a pojala to ve velkým stylu, to byla velká deziluze. A nejlepší zážitek? Každý povedený koncert je velký zážitek.

Kde berete inspiraci pro vaše texty? Je to reakce na společnost? Nebo spíše vás to jen tak prostě napadne?

Je to text od textu. Spíš se je snažíme dělat nadčasové, trochu zašmodrchané, ne-polopatické, vyhýbáme se blábolení o lásce a neštěstích, ale přesto je v nich dost osobních zážitků, ať už z cestování, kalení, sportu či něčeho jiného.

Jak to měli Wohnouti s fanynkami, když se proslavili? Nebyl název Wohnout jen prvoplánovým krokem k balení holek? (smích)

S fanynkami jsme měli vždy krásné a kolikrát nadstandardní vztahy. Nerad bych zabíhal do detailů, toto tajemství si střeží každá kapela.

Projezdili jste snad všechno, co se u nás projezdit dá. Kam se nejradši vracíte? Kde jsou fanoušci nejvíce zapálení?

Nedá se to takhle říct. Lidi na nás chodí všude a musím říct, že máme smíšené a sympatické publikum. Hrajeme všude rádi. Neexistuje místo, kam bychom se neradi vraceli.

Jaké letní akce vás čekají? Kde vás budeme moct vidět?

Čeká nás spousta festivalů. Hrajeme na Sázavafestu, na Českých hradech… jsou jich desítky a já si je všechny nevybavuju.

Kdybys v životě mohl změnit jednu věc, která by to byla?

Abych se narodil znovu. A jako indická princezna.

Chceš něco vzkázat na závěr světu a vašim fanouškům?

Smějte se, usmívejte se a šiřte tuto nákazu co nejvíce kolem sebe.

Díky moc za rozhovor, měj se fajn a těším se na další setkání.

Zdroj foto: Sony Music Entertainment Czech Republic s.r.o.