Šťastně až na věky s polyamorií, anebo bez ní…

Šťastně až na věky s polyamorií, anebo bez ní…

Tisk

Šťastně až na věkyPod nakladatelstvím Listen vyšla publikace Šťastně až na věky sepsána na základě úspěšného dokumentárního filmu o lásce a vztazích ve 21. století pod režií Jany Počtové. Uspořádat a sepsat text pomohl Michal Beck. Červená obálka s kresbou lidského srdce, tedy nikoli symbolu, ale toho tepajícího uvnitř našich hrudí, upoutá na první pohled. A pokud jste dokument neviděli, začtete se do příběhů hned několika párů. Možná se v těchto vztahových peripetiích najdete také vy…

Co s sebou přináší žití v polyamorii? Může být dlouhodobý milenecký poměr šťastný? Jak snadno se člověk stane závislým na internetové seznamce? A jde mít trvalý vztah a zároveň další sexuální partnery? Kniha vzbuzuje tyto otázky a přináší lidské osudy a příběhy, které na ně v podstatě odpovídají. Velmi intimní rozhovory v časosběrném dokumentu Jany Počtové Šťastně až na věky dávají nahlédnout do radostí, strastí i nejistot, které neobvyklé podoby soužití přináší. Pět silných příběhů zaznamenávaných v horizontu čtyř let poodkrývá, jaké podoby může mít láska a vztahy ve 21. století. A je třeba hodnotit samotný počin a možnost ukázat tyto dnešní vztahy, i když člověk v první chvíli začne hodnotit a posuzovat, co je či není správné a jaké vztahy má či by chtěl mít on.

Knižní podoba unikátním způsobem rozšiřuje dokumentární film o materiál, který se na plátna kin nevešel. Beletrizované reportáže vycházející z desítek hodin videí a přes tisíc stran rozhovorů přináší ještě hlubší náhled do milostných svazků a vypráví i další osudy protagonistů snímku po skončení natáčení.

O autorech:

Michal Beck

Vystudoval tvůrčí psaní na VŠKK. Publikoval ve sbírce povídek Instantní životy (2013), na webu Literární bašta Dobré češtiny, v knize Moje řeč: Fejtónky Dobré češtiny (2016), je spoluautorem několika scénářů rozhlasových her z cyklu ČRo Česká kronika. V současnosti se živí jako copywriter.

Jana Počtová

Česká režisérka, dokumentaristka a scenáristka. Studovala Katedru divadelních, filmových a mediálních studií na Univerzitě Palackého. Poté přešla na Katedru dokumentární tvorby na FAMU. Během studií absolvovala zahraniční stáž v Paříži na Université Paris 8.
Dlouhodobě pracovala na několika filmových festivalech – MFF Karlovy Vary, Jeden svět či AFO Olomouc. Spolupracovala s nadací Člověk v tísni na projektu o dcerách politických vězňů „Dcery 50. let", anebo na projektu Česko-Německého fondu budoucnosti „Živá paměť" pro německou vládu, kde sbírala výpovědi lidí nuceně nasazených za 2. sv. války a lidí, kteří přežili koncentrační tábory. S Českou televizí spolupracovala na cyklech: Příběhy slavných, Cestománie, Na cestě, Generace 0, Vesnicopis (autor námětu), Celnice, Magazín Q nebo Kultura.cz. Dále také např. na hraných seriálech jako Vyprávěj, Mazalové či První republika.

Z její autorské tvorby je možné jmenovat filmy Eshq (2004), dokumentární portrét 4 afghánských žen, tematicky se dotýkající lásky, partnerských vztahů a kulturních odlišností. Dále divadelně ‐ filmový projekt Vostodvacet (2005), kde je 8 osob uzavřených na několik dnů v malém prostoru a snaží si vytvořit vlastní tvůrčí prostor, sběrný dlouhometrážní dokument o multikulturním stánku Prahy Palác Akropolis, Akráč (2008), nebo Oči tygra (2011), příběh malé boxerské tělocvičny, ve které se náš přední romský boxer Stanislav Tišer snaží pomocí boxu stáhnout děti ulice od drog ke sportu.

Velkého ohlasu došel její celovečerní dokumentární film Generace Singles (2011), kde reflektovala svobodné a nezávislé lidi, kteří nemají potřebu se realizovat v páru. V roce 2011 se stal tento film 2. nejúspěšnějším dokumentem roku, obdržel Cenu spolku kinařů, cenu na festivalu Finále Plzeň, uveden byl v soutěži na MFDF Jihlava a účastnil se také řady zahraničních festivalů. Jana Počtová dále pokračovala celovečerním dokumentárním filmem Sněhová pole Ivana Hartla (2012), který reflektuje dva odlišné životy Ivana Hartla, celovečerním portrétem tragicky zesnulého předního českého dokumentaristy Pavla Kouteckého s názvem Fragmenty PK (2013) a filmem Yo-Yo means Yes Yes (2014), dokumentárním filmem o české YO-YO scéně.

V roce 2017 byl do kin uveden její celovečerní dokumentární film Nerodič, který reflektuje rodičovství a partnerství dneška. Film získal Cenu Poroty České soutěže v rámci festivalu dokumentárních snímků Jeden svět 2018. V roce 2022 byl v její režii a ve spolupráci s Českou televizí odvysílán dokument Tornádo - rok poté zabývající se situací rok po tornádu na Moravě. (zdroj CV wikipedia)

Hodnocení knihy:

Knížku hodnotím velice pozitivně, rozhodně vás to bude bavit nahlédnout do soukromí jiných párů. Pokud jde o téma lásky a vztahů, tohle zajímá každého, každý si něco prožil a má své vlastní zkušenosti i životní filozofii. I když nás to nutí posuzovat druhé, například odsuzovat polyamorii, příběhy ukazují vývoj v čase, to, jak dvojice smýšlí, žije, co cítí, jak se mění pohled člověka na život, lásku a vztahy, co všechno se v průběhu plynutí času může stát. Celý nápad natočit tento dokument i sepsat o tom knihu hodnotím jako skvělý počin a doporučuji!

Šťastně až na věky

Název: Šťastně až na věky
Autor: Michal Beck, Jana Počtová
Nakladatelství: Listen/Euromedia Group
Rok vydání: 2024
Počet stran: 328
Hodnocení: 95%

https://www.euromedia.cz/stastne-az-na-veky/kniha/16711/


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Dům kultury v Kroměříži představuje noviny Afriky pod jednou střechou

Miroslav karasek perexSběratel Miroslav Karásek vystavuje od 3. ledna do 15. února ve foyer Domu kultury v Kroměříži část svojí ojedinělé sbírky novin z celého světa. Po úspěšné prezentaci asijských periodik se tentokrát věnuje periodickému tis...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Culturea vdechla Zlínu francouzský šarm

cultu 200Již třetím rokem pořádají studenti Fakulty marketingových komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně festival Culturea, kde návštěvníkům vždy představí a přiblíží dvě země.  Letos padl los na elegantní Francii a žhavou Brazílii. Jaké to bylo, co s...


Literatura

Josef Pepson Snětivý, Dvě na čtvrtou sonetů v rytmu srdce

dve200Hned z počátku se musím přiznat, že nejsem kdovíjak zdatnou literární teoretičkou. Tak jako je zahradníkův um podmíněn dlouholetou a ustavičnou prací, jež je korunována nádherným, plným květem, libě vonící růžové růže, je i v oblasti literární teorie dan...

Divadlo

Helenku Součkovou stíhá jedna darda za druhou

darda 200Žákyně 2. a posléze 3. třídy Helenka Součková zvaná též Moby-Dick už dávno odrostla dětským střevíčkům. Místo nich teď v dramatizaci románu Darda spisovatelky Ireny Douskové<...

Film

Filmy, panelové diskuze i taneční performance nabídne letošní festival Film a architektura

film architektura 200Pět dnů, dvacet mezinárodních a tuzemských snímků, diskuze s režiséry a odborníky nebo taneční performance. Festival Film a architektura zavítá ve dnech 30. září–4. října do sedmnácti měst. Desátý ročník svým programem zcela n...