Douglas Murray. O demokracii a kultu smrti: Izrael a budoucnost civilizace
Banner

Douglas Murray. O demokracii a kultu smrti: Izrael a budoucnost civilizace

Tisk

DMurray O dem obálkaP

Válka mezi Izraelem a Hamásem v podání Douglase Murrayho je reportáž z bojiště a současně hluboký esej o tom, co odděluje život od smrti, svobodu od otroctví a lidskost od barbarství. O demokracii a kultu smrti není jen komentář k izraelsko-palestinskému konfliktu. Je to ostrý, osobní a morálně jasný manifest, který tvrdí, že v boji Izraele proti Hamásu se rozhoduje o osudu celé západní civilizace.

Pro další kontext je nutné zdůraznit dvě věci: Rok vydání anglického originálu - 2025; kniha se nedotýká americko-izraelské války s Íránem. A dále, že Murray v úvodu explicitně uvádí, že není Žid; sám sebe označuje za ateistu. Autor strávil více než rok v Izraeli a Gaze, mluvil s přeživšími masakru 7. října 2023, s rodinami rukojmích, s vojáky, politiky a, což je mimořádné, i s vězněnými teroristy. Výsledkem je kniha, která se stala na žebříčku New York Times okamžitým bestsellerem.

Peklo a kult smrti

Murray začíná přímo v pekle 7. října. Popisuje útoky Hamasu s detailní přesností, která bere dech: masové vraždy, znásilnění, upalování lidí zaživa, unášení dětí. Nejde však jen o chronologii hrůzy. Murray ukazuje, jak Hamás tyto činy natáčel na videa a sdílel je s hrdostí. „Milujeme život a oni milují smrt“, cituje Murray slova izraelských vojáků i teroristů samotných. Tento kontrast je jádrem celé knihy. Na jedné straně stojí Izrael – multi-rasová demokracie, kde jen třetina obyvatel jsou aškenázští Židé evropského původu, stát založený na kapitalismu, individuálních právech, demokracii a rozumu. Na druhé straně Hamás a jeho spojenci; režim, který smrt a mučednictví oslavuje jako nejvyšší hodnotu; podporovaný Íránem, Hizballáhem a částí západní levice.

Murray odmítá zjednodušený pohled „utlačovatel versus utlačovaný“. Ukazuje historický kontext: války roku 1967 a 1973, vznik Hizballáhu, íránský vliv v regionu. Největší síla knihy však spočívá v osobních svědectvích. Čtenář sleduje, jak Murray navštěvuje kibuce zničené 7. října, hovoří s matkami, jejichž děti byly zavražděny, nebo s rukojmími, kteří se vrátili. Zvlášť silné jsou pasáže, kde se autor setkává s vězněnými teroristy v izraelských věznicích. Jejich chladná lhostejnost k vlastní smrti, i k smrti druhých, je děsivá. Murray to klade do kontrastu s izraelskými vojáky, kteří chrání své rodiny, svoji zemi a svoji civilizaci. „Izraelští vojáci bojují z lásky k životu, nikoli z oslavy násilí“, píše a dodává, že právě tento postoj by měl Západ přijmout za svůj.

Zhroucení Západu

Druhá polovina knihy se věnuje tomu, co Murray nazývá „zhroucením Západu“. Po 7. říjnu se v Londýně, na amerických univerzitách i v Evropě objevily masové demonstrace, na nichž se skandovalo palestinské heslo „From the river to the sea“ (Od řeky Jordánu až k moři bude Palestina svobodná) a oslavovaly se teroristické činy. Murray popisuje, jak univerzitní levice, progresivní média a část politické elity převzaly „narativ“ Hamásu: Izrael jako „bílý kolonizátor“, který páchá „genocidu“. Přitom ignorují, že Hamás používá civilisty jako živé štíty, že ukradl miliardy, které byly určené na školy a nemocnice, a použil je na tunely a zbraně. Murray ukazuje, jak se na Západě antisemitismus vrátil v novém hávu, a to pod rouškou „antisionismu“. Kritizuje kampusy, kde studenti nosí symbolicky šátky Hamásu, a politiky, kteří volají po „příměří“, aniž by odsoudili původce zla. Tato část je obzvlášť aktuální: Murray varuje, že pokud Západ nedokáže rozlišit mezi demokracií a kultem smrti, riskuje vlastní sebevraždu. Stejně jako v Podivné smrti Evropy popisuje úpadek, tentokrát však s konkrétním nepřítelem před očima.

Kniha není jen reportáží. Je to filozofická úvaha o tom, co drží civilizaci pohromadě. Murray ukazuje, že Izrael je poslední baštou západních hodnot v regionu plném autoritářství a extremismu. Pokud padne Izrael, padne i iluze, že Západ může zůstat neutrální. „Proč západní zastánci Palestiny nevědomky stojí na straně říše zla?“ ptá se Murray a odpovídá: „Protože přijali falešný morální relativismus, v němž je všechno jen otázkou moci a utlačování. Tento relativismus už rozložil univerzity a média; nyní ohrožuje i bezpečnost.“

Styl Murrayho práce je ostrý a plný osobních zážitků. Autor střídá reportáže, rozhovory a esejistické úvahy. Na rozdíl od mnoha akademických textů o Blízkém východě nepoužívá abstraktní teorie, ale konkrétní lidské osudy. Silná svědectví přeživších a dar pojmenovat věci pravými jmény – „kult smrti“, „barbaři“, „zhroucení společnosti“ jsou osvěžující v době, kdy mainstreamová média mluví sterilně o „konfliktu“ jako o „symetrickém boji“.

Murray píše jako svědek a jako člověk, který viděl zlo na vlastní oči. Jeho kniha není akademická studie, ale přesto má poznámkový aparát přes sto odkazů. Všechna šokující tvrzení jsou buď ozdrojovaná, nebo vycházejí z vlastních rozhovorů a pozorování autora. Tato kniha je varování. A v tom spočívá její síla. Konflikt není jen o území nebo náboženství. Je to boj mezi životem a smrtí, mezi demokracií a barbarstvím, mezi Západem, který ještě věří ve své hodnoty, a silami, které je chtějí zničit. Pokud Západ nedokáže podpořit Izrael, riskuje, že se stane další obětí vlastní naivity. Murray končí nadějně: Izrael přežije, protože miluje život. Otázka zní, zda to samé dokáže i Západ.

O autorovi:

Douglas Murray (*1979) patří k nejvýraznějším britským publicistům současnosti (spolupracovník The Spectator a The Wall Street Journal, vystupoval v britských rozhlasových a televizních debatách věnovaných svobodě slova, přistěhovalectví, právům homosexuálů). Je autorem bestsellerů, řada z nich byla přeložena do češtiny: Podivná smrt Evropy (The Strange Death of Europe), Šílenství davů (The Madness of Crowds) (recenze zde), nebo Na Západě zuří válka (The War on the West).

Čtivosti knihy napomáhá i přesný a jazykově vytříbený překlad Alexandera Tomského, který přeložil i předchozí autorovy knihy. Nakladatelství LEDA uvádí, čím je kniha tak atraktivní: „Svou univerzálností. Oslovuje nás všechny, kdo sledujeme, jak Západ sabotuje sám sebe v závodech slepé tolerance vůči extremismu. Ukazuje, že protesty proti Izraeli často maskují hlubší nenávist k západním hodnotám, odpovídá na otázky, proč média zkreslují realitu a proč demokracie musí být nejen tolerantní, ale i nekompromisní: vůči těm, kdo uctívají smrt.“

Tato kniha není jen o Izraeli. Je o nás všech. V době, kdy se na univerzitách oslavují teroristé a v ulicích skandují hesla, která volají po zničení Židů, přináší Murray morální kompas. Je to jedna z nejdůležitějších knih roku 2025 a pravděpodobně i desetiletí. Je to klíč k porozumění světu, v němž žijeme. A možná i varování před tím, co přijde.

DMurray O dem obálka

Název: O demokracii a kultu smrti: Izrael a budoucnost civilizace [On Democracies and Death Cults (v britském vydání s podtitulem Israel, Hamas and the Future of the West, v americkém vydání jako Israel and the Future of Civilization)]
Autor: Douglas Murray
Překlad: Alexander Tomský
Grafika: Obálka Markéta Zahrádková
Žánr: Moderní historie, geopolitika
Nakladatelství: LEDA, spol. s r. o., edice Agora
Rok vydání: 2025
Počet stran: 272
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: nakladatelství
Odkaz na web: https://leda.cz/Titul-detailni-info.php?i=1060
ISBN 978-80-7335-373-5
 


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

O svobodomyslnosti a lásce ve všech podobách s Adamem Pavlovčinem, vítězem Superstar

adam perexU každého výherce SuperStar jsou lidé zvědaví, jaký bude jeho další osud. Adam Pavlovčin vystupující pod uměleckým jménem Adonxs tuto soutěž vyhrál v roce 2021 a už vydal svoji první píseň s názvem Moving On. Zároveň otevřeně mluví o vztazích, sexuali...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Vysoká škola kreativní komunikace v Praze chystá poctu ke stoletému výročí narození Josefa Škvoreckého

skvorecky 200V rámci oslav „Století Josefa Škvoreckého“, jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů, se 26. září 2024 uskuteční v prostorách Vysoké školy kreativní komunikace (Na Pankráci 54, Praha 4). veřejné čtení z díla Josefa Škvoreckého. Součástí Čte...


Výtvarné umění

Srdcovky Evy Moravcové – červnová výstava v Kavárně Vozáb

srdcovky200Rodačka z podhůří Jizerských hor vystavuje v hradecké Kavárně Vozáb své akvarely. Výstava nazvaná Srdcovky představuje patnáct obrázků z míst, jež autorku oslovila svým geniem loci a dotkla se tak jejího srdce.

...

Divadlo

Dramaturgický plán sezóny 2023/2024 ve Švandově divadle

Svandovo divadlo200Anna Karenina, Klec bláznů, retro muzikál o božském pop-idolu, sólo pro Marií Štípkovou i nová česká hra o nevšedním spolubydlení malířky Toyen. Švandovo divadlo chystá odvážnou sezónu 2023/2024.

...

Film

Alena Mihulová vzpomíná na Karla Kachyňu i svůj život bez něho

muj 200U herečky Aleny Mihulové - narodila se přesně před půlstoletím, 4. května 1965 - občas vzniká dojem, jako kdyby se její existence zploštila na soužití s režisérem Karlem Kachyňou. Jistě měl na ni mimořádný vliv a jejich manželství neublížil ani více než ...