Krajská galerie představí dílo pozapomenutého českého krajináře Jana Honsy
Banner

Krajská galerie představí dílo pozapomenutého českého krajináře Jana Honsy

Tisk

honsa200Výstava „Jan Honsa (1876 – 1937) - Samotář se srdcem venkovana“ je pokračováním cyklu, ve kterém Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje významné osobnosti české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století. Jak podtitul výstavy napovídá malíř a grafik Jan Honsa byl již od mládí svým založením samotář, který kromě studií, několika zahraničních cest a víceméně nuceného pobytu v Praze ve válečných letech prožil téměř celý život v Běstovicích u Chocně a zdejší kraj se pro něj stal základem uměleckých inspirací. Výstava bude zahájena vernisáží v úterý 15. března v 17 hodin a k vidění bude ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 5. června 2022.

Jan Honsa pocházel ze starého rolnického rodu a jeho těsné spojení s půdou jej předurčilo ke studiu krajinomalby, které absolvoval v proslulé škole Julia Mařáka na pražské Akademii.

„Na začátku jeho tvůrčího úsilí je patrný vliv Mařákova školení, kdy maluje obrazy převážně výškového formátu v souladu s plenérovou malbou 19. století. Na přelomu století Honsa prohlubuje svůj zájem o nové výtvarné postupy v duchu impresionismu, částečně pod vlivem Antonína Slavíčka. Jeho obrazy se stávají záznamem momentálního dojmu – imprese, kdy se zastavuje čas a nálada určitého okamžiku,“ představila jeho dílo kurátorka výstavy Pavlína Pyšná z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

honsa1

Po roce 1900 nabývá v jeho díle na významu stylizované, dekorativní kompozice, ve kterých nastupují idylické krajinné celky, prostoupené kvetoucími stromy nebo typickými venkovskými chalupami, a otevírají se panoramatické výhledy do kraje, nad nímž se klene široký pás oblohy naplněný bohatými mračnými ději. Honsův malířský styl krystalizuje do osobité a nezaměnitelné polohy, která představuje originální linii v zobrazování českého venkova na počátku minulého století. Příznačná je zejména výrazná neoimpresionistická technika a živá barevnost evokující až barvotiskové vzezření. Díla zachycují především krajinu Podorlicka a Českomoravské vrchoviny.

„Výstava není vzhledem ke svému rozsahu vyčerpávající retrospektivou, ale spíše vzácnou příležitostí k nahlédnutí do živého labyrintu odkazu tohoto pozapomenutého českého krajináře. Vybraný soubor děl pochází z řady veřejných galerií i několika soukromých sbírek a sleduje postupné proměny Honsovy tvorby, která je založena na trvalém a hlubokém sepětí s přírodou. Jde o upřímnou zpověď o pevných vazbách malíře k jeho rodné krajině, s níž vyrůstal, žil a pracoval. Výstava připomíná Honsovo dílo jako odraz jeho životní a umělecké cesty, jeho nadějí a úspěchů stejně jako starostí a teskného závěru života v dobrovolné samotě. Honsa dosáhl svébytným projevem v malbě i grafice pozoruhodných výsledků, které jej bezesporu řadí mezi význačné tvůrce své doby,“ doplnila Pavlína Pyšná.

Návštěvníci se mohou těšit také na komentované prohlídky výstavy s její kurátorkou v úterý 12. 4. a 17. 5. vždy v 17 hodin.

honsa2

Více informací na www.galeriezlin.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jiří Zbořil: Pokud člověk může pomoci, pomáhat má!

Zboril 200Těší se na své vánoční pořady, věnuje se charitě, učí, připravuje pohybovou dílničku pro děti, chystá projekt s herci Evou Hruškovou a Janem Přeučilem, bude natáčet první díly nového televizního pořadu, podporuje aktivity cviči...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

V umění volnost – Umělecká beseda slaví 150 let své existence

umelecka beseda200Výtvarný odbor Umělecké besedy pořádá u příležitosti 150. výročí založení Umělecké besedy, nejstaršího a bohatou šíří svého působení i nejvýznamnějšího uměleckého spolku v českých zemích, v barokním...


Výtvarné umění

„Je celá řada postav, o jejichž podobě se jen dohadujeme,“ říká Renáta Fučíková
ImageRenáta Fučíková, respektive její kniha Historie Evropy, získala nominaci na Magnesii Literu v oblasti tvorby pro děti a mládež. Oprávněně, tento obrazový průvodce dějinami našeho kon...

Divadlo

O velký návrat šansonu do Městského divadla Brno se postará Alena Antalová

ali200Pravidelní diváci Městského divadla Brno vědí, že kromě žánrově různorodých představení na Činoherní a Hudební scéně se čas od času na programu divadla objevují i taktéž žánrově rozmanité koncerty. Jeden takový – tentokrát co do stylu šansonový – je pro vás p...

Film

Jaký je podle oscarových bojovníků nejlepší americký film?

jedna bitva perexLetos při osmadevadesátém udílení OSCARŮ (jak se familiérně nazývají ceny americké Akademie filmového umění a věd neboli Academy Awards) získal nejcennější trofeje snímek JEDNA BITVA ZA DRUHOU – mimo jiné za nejlepší film i nejlepší ...