Výstava „Jan Honsa (1876 – 1937) - Samotář se srdcem venkovana“ je pokračováním cyklu, ve kterém Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje významné osobnosti české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století. Jak podtitul výstavy napovídá malíř a grafik Jan Honsa byl již od mládí svým založením samotář, který kromě studií, několika zahraničních cest a víceméně nuceného pobytu v Praze ve válečných letech prožil téměř celý život v Běstovicích u Chocně a zdejší kraj se pro něj stal základem uměleckých inspirací. Výstava bude zahájena vernisáží v úterý 15. března v 17 hodin a k vidění bude ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 5. června 2022.
Jan Honsa pocházel ze starého rolnického rodu a jeho těsné spojení s půdou jej předurčilo ke studiu krajinomalby, které absolvoval v proslulé škole Julia Mařáka na pražské Akademii.
„Na začátku jeho tvůrčího úsilí je patrný vliv Mařákova školení, kdy maluje obrazy převážně výškového formátu v souladu s plenérovou malbou 19. století. Na přelomu století Honsa prohlubuje svůj zájem o nové výtvarné postupy v duchu impresionismu, částečně pod vlivem Antonína Slavíčka. Jeho obrazy se stávají záznamem momentálního dojmu – imprese, kdy se zastavuje čas a nálada určitého okamžiku,“ představila jeho dílo kurátorka výstavy Pavlína Pyšná z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.
Po roce 1900 nabývá v jeho díle na významu stylizované, dekorativní kompozice, ve kterých nastupují idylické krajinné celky, prostoupené kvetoucími stromy nebo typickými venkovskými chalupami, a otevírají se panoramatické výhledy do kraje, nad nímž se klene široký pás oblohy naplněný bohatými mračnými ději. Honsův malířský styl krystalizuje do osobité a nezaměnitelné polohy, která představuje originální linii v zobrazování českého venkova na počátku minulého století. Příznačná je zejména výrazná neoimpresionistická technika a živá barevnost evokující až barvotiskové vzezření. Díla zachycují především krajinu Podorlicka a Českomoravské vrchoviny.
„Výstava není vzhledem ke svému rozsahu vyčerpávající retrospektivou, ale spíše vzácnou příležitostí k nahlédnutí do živého labyrintu odkazu tohoto pozapomenutého českého krajináře. Vybraný soubor děl pochází z řady veřejných galerií i několika soukromých sbírek a sleduje postupné proměny Honsovy tvorby, která je založena na trvalém a hlubokém sepětí s přírodou. Jde o upřímnou zpověď o pevných vazbách malíře k jeho rodné krajině, s níž vyrůstal, žil a pracoval. Výstava připomíná Honsovo dílo jako odraz jeho životní a umělecké cesty, jeho nadějí a úspěchů stejně jako starostí a teskného závěru života v dobrovolné samotě. Honsa dosáhl svébytným projevem v malbě i grafice pozoruhodných výsledků, které jej bezesporu řadí mezi význačné tvůrce své doby,“ doplnila Pavlína Pyšná.
Návštěvníci se mohou těšit také na komentované prohlídky výstavy s její kurátorkou v úterý 12. 4. a 17. 5. vždy v 17 hodin.
Více informací na www.galeriezlin.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Rozhovor s harfistkou světového formátu Janou Bouškovou, která je neúnavnou patronkou festivalu Klášterní hudební slavnosti. Letošní 15 ročník má od 27. června do 13. září na programu symbolických 15 koncertů.
Nábytek doplňuje umění, umění doplňuje nábytek. Propojení bydlení a výtvarného umění je vcelku přirozené. Jsou to ale v podstatě dva protipóly, které si žijí vlastním životem, ale zároveň jsou spolu ve vzájemné...
Galerie MIRO vystavuje třicet tři grafik jednoho z nejúspěšnějších umělců všech dob Pabla Picassa. Všechny grafické práce vytvořil umělec v letech 1904 až 1968. Rané grafické práce mapují Picassovo poz...
V pražském Divadle Komedie se uskutečnil slavnostní křest benefičního kalendáře Městského divadla Mladá Boleslav. Kalendář nese název „Naše holky z kalendáře“ a vznikl jako jeden z mnoha doprovodných přesahových projektů k insc...
Stěží bychom u nás našli ryze fanouškovskou akci (v posledních letech "soutěžně" zaštítěnou), která by se stejně jako Febiofest rozvinula z veleskromných počátků v akci srovnatelnou na jedné straně s rádoby pres...
