Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Výstavu velkoformátových fotografií a panoramat profesionálního krajinářského fotografa a významného českého horolezce Ladislava Kamaráda hostí Galerie města Přerova od 12. ledna. Okna do ztracených světů, jak zní výmluvný název expozice, dají nahlédnout na nejúchvatnější místa světa, na majestátní krajinu světových velehor, vrcholů osmitisícovek i česká pohoří skrze technicky dokonalé snímky rozměrných formátů, které ze své rozsáhlé sbírky zapůjčil přerovský sběratel Kamarádovy tvorby Michal Sýkora. Výstavní kalendář nového roku tak nejnavštěvovanější přerovská galerie zahájil velkolepě.

„Svými fotografiemi se snažím opravdu vytvářet okna do ztracených světů. Jsou to jakési velké hologramy, které vás vtahují dovnitř – nic vám nepřekáží a vy náhle, zcela nerušeně, vstupujete do iluze,“ popisuje svou velkolepou tvorbu Ladislav Kamarád s ohromnou dávkou skromnosti a nadhledu.

Na dotaz, jaké významné výstavy v životě realizoval (a výčet je předlouhý) či jakých ocenění za svou fotografickou tvorbu si považuje nejvíce, odpovídá: „Příliš nestojím o to, uvádět na jaké soutěži jsem co dostal, nebo v jaké sbírce jsem zastoupen, protože to pro mne, ani pro diváka, hodnotícího mé fotografie, není podstatné. Já na tituly a ceny z principu kašlu,“ konstatuje sympaticky.

Přesto připomeňme, že je historicky prvním světovým držitelem nejvyššího evropského titulu Master Qualified European Photographer, vícenásobným vítězem Czech Press Photo v kategorii příroda a životní prostředí a bývalým členem Asociace profesionálních fotografů ČR, který své členství ukončil z důvodu nespokojenosti s poměry v tomto sdružení.

„Je také zřejmě jediným člověkem na světě, který vyvlekl na vrchol Čho Oju a Gašerbrum těžkou středoformátovou fotografickou techniku. A to bez použití kyslíkového přístroje či pomoci výškových nosičů,“ přibližuje autorovo zapálení pro věc vedoucí Galerie města Přerova Lada Galová.

Ladislav Kamarád vystoupil mimo jiné na dvě osmitisícovky - v roce 1994 na Čo Oju (8 201 m) a v roce 1997 na Gašerbrum II (8 035 m). Výstava v městské galerii představí fotografické obrazy tištěné mezi lety 2001 – 2021. Řadu fotografií z plánované výstavy už Ladislav Kamarád na jiných místech představil dříve, jiné mají svoji premiéru.

„Za všechny zmíním torzo akácie z Namibie nebo plameňáky z Bolívie s mrakem ve tvaru ptačího peří nad hlavami, panoramatický pohled na ledovec Baltoro z vrcholu Gasherbrumu II nebo ranní panorama ať již alpské z vrcholu Třístoličníku, německé části Šumavy, nebo jiné ze skal Českého Švýcarska. K vidění budou i úchvatné záběry zvlněné krajiny „Moravského Toskánska“ poblíž Kyjova, Belanské a Vysoké Tatry z Pienin, nebo pohádkově zimní Krkonoše,“ přibližuje majitel fotoobrazů Michal Sýkora.

Převažující snímky horských panoramat zpestřují třeba snímky Bubliny v ledu nebo Galaxie v Andromedě. Ani na těch nejúchvatnějších místech světa neuvidíme v reálu barvy tak syté, světlo tak omamné, přírodu tak čistou, bez jediného smítka či nepatřičné větvičky, jako je tomu na Kamarádových fotografiích. Autor ukazuje krajinu majestátní, velebnou a vyzývá diváka k pokoře před tím, co ještě lidé nezničili. Jeho fotografie přehlíží pot a dřinu, kterou autor podstoupil, aby je získal, a tvoří tak zvláštní, neopakovatelný svět. Přitom všechno je v něm pravé, Ladislav Kamarád opravdu vylezl s těžkou technikou na dvě osmitisícovky, opravdu si našel svá místa a na nich snad stokrát čekal na správné světlo východů a západů slunce.

"Za měsíc jiný cestovatel běžně zdolá několik zemí a pořídí tisíce snímků. Já za stejnou dobu na expedici zkysnu obyčejně na dvou, třech, maximálně čtyřech místech, kam se kolikrát vracím na měnící se světlo a náladu. Teprve po čase, když to místo poznávám, přicházím mu na chuť a pochopím jeho vnitřní energii, kterou potom transformuji do svého obrazu,“ dodává Ladislav Kamarád. Nepracuje podle svých slov jen tzv. vyčkávací metodou, ale někdy má v hlavě motiv, který se snaží v krajině najít a zobrazit. Když se to povede, tak tomu říká, že našel „klíč ke svému obrazu“.

Výstava Oken do ztracených světů je otevřena od 12. ledna a výstava potrvá do 19. února. Snímky k zakoupení a jejich profesionální tisk si budou moci zájemci objednat po dohodě s autorem skrze jeho webové stránky www.horolezec.cz.

Zdroj foto: archiv