Kultura21.cz

Před dvěma lety, v srpnu 2011, jsem se byla podívat v Galerii Jídelna Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě na výstavu s příhodným názvem - Pohlazení. Autorkou skulptur byla nevidomá umělkyně Marianna Machalová-Janošíková, jejíž dílo je skutečně hodno obdivu! Absolutně by mě nenapadlo, že snové sochy s mystickým nádechem a těmi nejmenšími detaily modeloval někdo nevidomý.

Marianna Machalová-Jánošíková pochází z města Michalovce na východním Slovensku, narodila se v roce 1972. V patnácti letech se u ní začaly projevovat potíže se zrakem jako následek velmi vážného onemocnění. V 18 letech ukončila střední školu maturitní zkouškou. V průběhu dalších let se, bohužel, potvrdila neúprosná prognóza lékařů a ona ve věku 22 let zcela přišla o zrak. Předtím však absolvovala vzdělávací a rehabilitační kurz ve specializovaném centru v Levoči na Slovensku, aby byla později, jako nevidomá, schopna se sama o sebe postarat a žít s tímto postižením. V roce 1990 dokončila kurz školitele Braillova písma a poté vyučovala dospělé nevidomé i nevidomé děti, kde jako prostředek pro názorné vysvětlování vnímání a chápání okolního světa využívala modelování z hlíny a jiných materiálů. Její zájem o výtvarné techniky se pro ni stal prostředníkem, pomocníkem a možností, jak se vyrovnat s životním údělem.

Pod svým dívčím jménem Jánošíková v roce 1994 vytvořila svou první sochu a v roce 1995 si otevřela na Slovensku v Michalovcích vlastní dílnu. V roce 2000 se zúčastnila světové abilympiády v Praze. Ve tvorbě na dané téma obsadila 2. místo. Kromě vlastní tvorby se také věnovala dětem, vedla zájmové kroužky zaměřené na keramiku a modelování ve slovenských školách a školkách. V roce 2001 získala ocenění „Slovenka roka“. Toto ocenění je udělováno ženám talentovaným, úspěšným nebo s výjimečnými výsledky v různých oblastech života.

V roce 2003 se vdala a odstěhovala za manželem do České Republiky. V letech 2003–2005 studovala v Bratislavě pod vedením akademické sochařky prof. Jaroslavy Šickové obor arteterapie a studium zakončila certifikátem.
V roce 2004 své sochy a plastiky poprvé vystavovala, jednalo se o společnou výstavu s českými umělci v Humenném na Slovensku. Od té doby vystavuje na samostatných výstavách. Několik plastik z její tvorby z let 2007–2009 zařadila do své sbírky Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.
V roce 2004, rok poté, co se přestěhovala do České Republiky, si otevřela vlastní ateliér.

V červnu 2013 ze své dílny ve Valašském Meziříčí převážela rozsáhlou kolekci výtvarných prací do rakouského Hainburgu, kde pořádala samostatnou výstavu.

„Sednu si k hroudě hlíny, položím na ni ruce. Na tu vlhkou hromádku, která voní po dešti. Sedím, hladím ji a čekám, co v ní je. Kolikrát přemýšlím, co bych mohla tak vymodelovat. A nic. Nechám to na tu pravou chvíli, přiložím dlaně a vnímám. Ona začne nutit moje prsty k pohybům. Nechám se vést. Vidím obrazy, barvy i létající ptáky s ohnivým peřím a rozprskujícími se kapkami vody ve slunečním světle. Nevím kolik je hodin, nevnímám okolí ani čas. Jen tu hlínu, která se smíchala s mými myšlenkami. Na konci práce stojí přede mnou socha, která posílá moje myšlenky. Sama se divím, kdo ji vytvořil. Zjišťuji, že je hluboká noc, najednou si uvědomuji, že mám hlad a je mi zima. Po těchto obrazech toužím a jsem ráda za ten dar. Našla jsem ho ve své práci. Jsem vděčná za schopnost prožívat i takto krásu okolo nás, i když jsem přišla o možnost vnímat ji zrakem.“

Sama Marianna považuje schopnost vnímat a tvořit krásu poslepu za dar. Tento zdánlivý paradox nám, vidoucím, ukazuje, že pokora neznamená odevzdanost a že život má smysl i v případě, kdy člověka nemoc či nehoda o některý ze smyslů připraví.

Zdroj informací:  www.machalova.cz

Výjimečná výstava nevidomé sochařky Marianny Jánošíkové Machalové se uskuteční ve výstavní síni Atrium na Žižkově, Čajkovského 12/12a, 130 00 Praha 3
Vernisáž proběhne ve středu 20. listopadu 2013 v 18 hodin
Výstava potrvá do 20. prosince 2013

Zajděte se podívat, skutečně to stojí za to!