Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Společnost Topičova salonu a 1. Art Consulting Brno – Praha připravily výstavu „Osamělost“ z vybraných obrazů českého malíře Josefa Žáčka, namalovaných v roce 2012. Můžeme prozradit, že umělec patří ke generaci, která koncem 70. a počátkem 80. let neměla příležitost svá díla veřejně vystavovat. V jeho tvorbě během života autora postupem času vysledováváme stále vyhraněnější názor na vývoj naší i zahraniční společnosti, zejména na vztahy mezi lidmi.

Výstava „Osamělost“ se skládá ze dvou vzájemně propojených celků abstraktní a figurální tvorby. Žáček vystavil návrhy na ilustrace k připravovanému vydání československé Jeruzalémské bible, ke kteréžto spolupráci byl vyzván (provedl jich 10, např. „Podobenství o boháči a o Lazarovi). „Pracuji v cyklech, které na sebe často navazují. Proto i soubor „Osamělost“ volně navazuje na projekt „Šepoty“, prezentované v DOXu Praha v roce 2011,“ řekl Josef Žáček.

Proč se do sebe uzavíráme?!

Vystavené obrazy řeší nejen dilemata křesťanství, ale i osamělost člověka, který v současné době nestačí ani přijímat, natož racionálně reagovat na fakta, která se v naší společnosti dějí. Reaguje tedy tak, jak to jen dokáže a jak si myslí, že správně, tj. zcela se uzavře se do sebe. Zvolil si dobrovolně osamění, což je cesta, podle mého názoru dobrovolná cesta do pekel. Především jsme z autorových vlastních úst na vlastní uši slyšeli, že i on sám se cítí být také osamělý, i v kruhu své rodiny.

„Vidí to černě? Žáček je mistr sdělení bez příkras, ale s nadějí.“

Procházíme quasisakrálním prostorem

Z výstavní síně Topičova salonu se Josef Žáček se pokusil vytvořit zcela úspěšnou iluzi sakrálního prostoru současné společnosti. Na výstavě zhlédneme i černé obrazy (monumentální obraz Oltář). Odráží se v nich bolest z poznání a reálná, skromná a střízlivá naděje. Podle malíře je v černých obrazech skryto tajemství světla a barev, i když se jeví jako černé. Neumím to popsat, a tak si dovolím připomenout slova Petra Rezka: "Duchovnost se zde vidí jako to, co nelze zpřítomnit, do čeho lze pouze vstoupit, a to tak, že všechno, co je přístupné zraku, je překročeno. Krása barev by tu mohla svést... Zřeknutí se barvy by naproti tomu bylo možno pochopit jako odkaz k barevnosti a plnosti, jež není z tohoto světa a do něhož nemůže být přivedena, tedy ani zpřítomněna."

Červený „Bezdomovec“

Jako další obraz nás na první pohled zaujme jistě vskutku burcující obraz „Bezdomovec (osamělost podle Hanse Holbeina)“. Přiměje nás k delšímu zastavení a zamyšlení nad znepokojující otázkou, zda se můžeme také bezdomovci stát. Josef Žáček je o tom také skálopevně přesvědčen, a obraz namaloval u něj dosti neobvyklou barvou, červenou, s bílým středem zhrouceného ležícího bezdomovce.

Malířova inspirace duchovní tématikou

Josef Žáček v letech 1977 – 1983 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze. Od poloviny 80. let se zabýval již duchovní tématikou. Interpretuje ji na základě vlastních představ a subjektivních prožitků v podobě obecně platných symbolů (kříž, kruh apod.), nebo pomocí znakově podaných figurálních motivů. Navazuje na odkaz symbolismu, někdy najdeme v ní i cosi dekadentního, ale přitom nepůsobí bezvýchodně. Proniká do ní spíš anarchistické myšlení, které při selhání systému nabízí jeho narušení a rozbití. Výrazově silná malba v nás vyvolává pocit nejistoty či ohrožení, ale zůstává v ní prostor pro naději.

Jednotlivá tvůrčí období na sebe logicky navazují, od širokého rozmezí od abstraktního vyjádření konkrétních prožitků až k figurálnímu projevu, v němž se objevují záhadné a přitom výrazné metafory. Zřejmě nejznámější jsou temné obrazy apokalyptických ptáků, které autor maloval již před lety a které odrážejí ponurou vizi současného světa. Sugestivní jsou obrazy Oči velkoměsta, které mohou připomenout tíživé sny, v nichž se na nás oči šelem upřeně dívají, jako by nás chtěly uhranout.

„Neradostný je svět, který nám Žáček svými obrazy ukazuje. Ale proč by měl být radostný?“

Portrét a dílo malíře Josefa Žáčka

26. května 1951 - narodil se v Praze
1988 – stojí u zrodu pražské Galerie mladých U Řečických, první oficiální galerie, kde mohl svobodně vystavovat každý bez cenzury.
leden 1989 - Žáčkova 1. větší výstava abstraktních obrazů na téma Evangelia svatého Matouše (Galerie mladých U Řečických)
1992 – stává se kmenovým autorem významné pražské Galerie Behémót
1993 - studijní pobyt v Sant' Abbondiu ve Švýcarsku - tvorba kontroverzních portrétů hledaných členů Frakce Rudé armády, inspirované událostmi v Bad Kleinen
1995 - v Galerii hl. m. Prahy vystavuje rozměrnou kompozici Madony prosperity, ztvárňující výrazný fenomén nové doby, adoraci peněz.
Mezi další významné cykly obrazů počítáme: Vesmír (1998), Oči velkoměsta (2002, Behémót), Genius loci (2004, Galerie kritiků), Sen o apokalypse (2007, Severočeské galerii v Litoměřicích), Krajina (2010, Galerie NoD), Šepoty (2011, DOX Centrum současného umění, 2011)

Světová výstava Expo ve Španělsku

Kromě čtyř desítek samostatných výstav se Žáček zúčastnil více než 50 skupinových výstav, například v Los Angeles, Lisabonu, Berlíně, Washingtonu nebo Rotterdamu. V roce 1992 prezentoval svou tvorbu v Pavilonu umění v rámci Světové výstavy EXPO ve španělské Seville. Je zastoupen mimo jiné ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie výtvarného umění v Roudnici nad Labem, Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Východočeské galerie v Pardubicích a v soukromých sbírkách v Čechách i v zahraničí.

„Děj, v Žáčkových obrazech nesporně důležitý a významný, je zmražen už technikou, kterou malíř používá. Smývá to, co namaloval a maluje to znova, objekty jeho malby provázejí jejich stínové obrysy. V podstatě všechny Žáčkovy obrazy jsou zneklidňující. Krása chvění neklidu, který v nich je, zdůrazňuje a zvýrazňuje. Snaží se zakrývat nebo naopak odhalovat hrůzu, v níž žijeme. Žáček nám opět ukazuje, že není důležitá jenom malba, ani samo o sobě to, co je namalováno. Teprve v jejich těsném spojení můžeme skrze jeho obrysy spatřit.“

Realizace výstavního programu: Pavel Vašíček
Topičův salon – 1. patro
Prah a 1
Národní 9
18. 12. 2012 – 18. 1. 2013
Otevřeno:
Pondělí, čtvrtek, pátek: 10.00 – 17.00 hodin
Úterý, středa:10.00 – 18.00 hodin

Autor foto: Petr Zhoř