Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Kniha Kateřiny Janouchové Tajné sexuální fantazie švédských žen byla sice již pokřtěna 3. února 2011 v pražském Paláci knih, přesto si dovolíme znovu otevřít stránky této útlé knížky. Vyvolala totiž okamžitě bouři mezi čtenáři i literárními kritiky, kteří ji označili za pornografii. Dokonce již na křtu knihy se někteří přítomní muži svěřili, že z knihy přečetli dva až tři příběhy a dál nečetli, protože se styděli. Nemyslím si ale, že by se styděli kvůli obsahu těch fantazií (vždyť snad i oni mají své sny a pornografie pro ně nejspíš také není neznámým pojmem). Nezvyklé a matoucí pro ně bylo spíš zpracování těchto fantazií a jejich prezentace na veřejnosti. Protože si prostoduše myslí, že moderní a emancipované ženy by takovéhle sexuální fantazie, přece, proboha, vůbec mít neměly!

Ale když jsem si přečetla, knihu a následně i tehdejší povrchní recenze, připadalo mi, jako by to vůbec, ale vůbec nikdo nečetl! V anotaci na knížku se jasně píše: “Kniha, kterou právě držíte v ruce, je jedinečná. Najdete v ní stovku sexuálních fantazií, jejichž autorkami jsou ženy z celého Švédska. Ženy z různých věkových kategorií a společenských vrstev se zde svěřují s tím, co je vzrušuje - a jdou bez zbytečného opisování přímo k věci. Kdy a kde k nám sexuální fantazie přicházejí, je značně individuální. Jednu věc však máme všechny společnou - málokdy jsme ochotné se o své sexuální fantazie s někým podělit. Jsou naším tajemstvím. Máme je schované na tom nejskrytějším místě svého nitra, kam nikdo cizí nesmí. Tedy alespoň tomu tak až doposud bylo…“

Začínáme číst!

Autorka, původně Češka, paní Kateřina Janouchová, již před rokem napsala knihu, ke které ji podnítily časté dotazy žen na besedách. A tak se dala do vyptávání a psaní o tajných sexuálních snech švédských žen. A protože je Kateřina i dobrou psychologickou pozorovatelkou, můžeme se domýšlet a dočíst, proč a nač ženy takové fantazie mají. Formou povídek se dozvídáme o erotických myšlenkách žen ze Švédska. Jaké jsou a co jejich fantazie mohou přinést i nám, Češkám?

Od předmluvy dále…

Kniha začíná autorčinou předmluvou a pokračuje textem shrnujícím nejčastější fantazie švédských žen. Sní o milování s jinými ženami, o náhodném sexu se záhadným cizincem, o souloži s více lidmi různých pohlaví najednou, starší dámy si zase představují styk s mladším mužem. Velmi často hraje svou roli také vztah dominance a podřízenosti, někdy přikazuje žena, ale daleko častěji je mužem donucena k všelijakým praktikám. Mnohé ženy si představují, že jsou lepší než ve skutečnosti: krásnější a žádanější, zkrátka sexy. Že nejsou tlusté, že jsou štíhlé. Že nejsou ošklivé, že jsou krásné. Je zde věnována i pozornost voyeurismu a dozvíme se, jaký je rozdíl mezi jazykem mužským a ženským… no…

„Se sexuálními fantaziemi to může být poněkud složité. Zkoušela jsem přijít na to, jestli i já mám nějakou sexuální fantazii, která byla jenom a jenom moje. Problém je v tom, že jsem vlastně nevymyslela nic jiného, než že takovouhle fantazií je pro mě láska…. Právě jsem ukončila svůj první delší vztah a uvědomila jsem si, že sex je nejlepší s někým, koho máme rádi. Znamená to pak totiž něco daleko víc než jenom vzrušující zážitek nebo pokus najít nového. Pokud se člověk vědomě neomezuje, nemůže být sex s někým, koho milujeme, nikdy nudný nebo nepříjemný – nejlepší a nejnezapomenutelnější sexuální fantazie jsou ty, které jsem prožila ve vztahu. Protože pak je to jako nějaký krásný dárek… Je zvláštní, jak nás slova a nepatrné pohyby spolu s pocitem, že jsme milováni, dokážou naplnit takovou touhou. … nechci kategoricky tvrdit, že by si každý měl najít stálého partnera, právě naopak! Každé životní období se vyznačuje jinými fantaziemi, a s nimi přichází i představa o tom, jak by chtěl člověk žít. Nejde tedy udělat nic lepšího, než poslouchat i v otázkách sexu takový ten svůj vnitřní hlas. Nikdy se nebojte dělat to, po čem toužíte - vždyť kdo by chtěl žít bez toho, aby to alespoň zkusil?“ z povídky Láska, strana 120, Sara (21 let)

Kniha jako terapie či přítel do postele?!

Podle spisovatelky můžeme považovat její knihu buď za terapeutickou příručku, díky níž se její čtenářky přestanou stydět za svá přání, která s nimi ve skutečnosti sdílí mnoho dalších žen, nebo ji vnímáme jako knihu do postele – k tichému čtení či předčítání, o samotě, nebo ve dvou…

Pornografie či beletrie?

Většina kritiků nemilosrdně zařadila tuto knihu do oblasti pornografie. Myslím, že neprávem. A jestli je to přesně napsaná beletrie nebo naučná kniha, to je mi šumafuk. Protože nahlédnout do tajemných sexuálních fantazií švédských žen stálo za to. Přece tajné sexuální fantazie máme určitě všichni, mnozí (bez ohledu na pohlaví) si je představujeme už ve školním věku, když vnímáme sympatičnost či nesympatičnost těch či oněch spolužáků. Ale překvapilo mě, že ženy sní třeba i o znásilnění, ale prožít v reálu by ho nechtěly. No, nevím, já sním jen o tom, co bych chtěla! Ženy ve svých fantaziích kladně vnímají orální sex, často si představují sex anální, jenž považují za vzrušující právě kvůli tomu, že pro ně může být bolestivý. Vytouženými milovníky jsou mnohdy muži neznámí, maséři a muži v uniformách, najdeme tu i několik příběhů ze školního prostředí. Fantazie žen nad 35 let jsou otevřenější a pikantnější oproti představám dívek dvacetiletých. Proč mnohé ženy sní o tom, že se k nim milenec chová jako k děvce, a proč je vzrušuje, když je někdo osloví jako čubku či kurvičku.. samá proč? Pro slepičí kvoč!

• „Porno je podívaná, hra, nabídka, ukázka, aktéři jsou tak trochu artisté, kteří prostě mají dispozice a umí kousky. Své si při natáčení odpracují, ale neodžijí. A divák není ničím rušen. Dokonce většinou ani dějem. Vidí, co vidět chce a spoluprožívá to, co si užívají ti tam na plátně. Rafinovaně, vypočítaně, uměle (!) jen na efekt. Zpravidla jsou i parametricky a výkonově mimo všední realitu a budiž jim za to čest a sláva. Tak nějak by mohl a měl vypadat náš soukromý sex. Ale nemusí. Netřeba se traumatizovat. Jen pohledem vzrušit a pak už si to odbýt tak, jak nám síly a nátury stačí…“ Richard Koníček

• Porno = necudné, oplzlé, jednostarnné užití motivů sexu pohlaví (slovník)

Jak zjistíme, o čem ženy vůbec sní?

Tajné sexuální fantazie švédských žen… Jaké jsou? A jak se jich Janouchová dopátrala? Když dostala za úkol zpracovat téma erotických představ žen ve Švédsku, založila speciální e-mail, z něhož jí dotyčné mohly o svých fantaziích psát, protože telefonicky to nefungovalo vůbec, musela být zaručena naprostá anonymita respondentek, a tedy i velké množství odpovědí. Na křtu své knihy pak Janouchová poznamenala, že se podle jejího názoru fantazie švédských žen od fantazií ostatních žen v globalizované Evropě moc neliší.

Co řekla, jinak úspěšná autorka, na nekritickou kritiku?

• „Myslím, že my ženy potřebujeme víc porna. A hlavně je zajímavé vědět, že i ženy mají své sexuální fantazie. Chtěla jsem prozkoumat, co se dnešním ženám honí v hlavě. Dát dohromady tajné sexuální fantazie různých žen: to je vysloveně projekt snů! Dostala jsem to jako úkol asi před rokem. Jenže dlouho jsem hledala cestu, jak od žen tyhle tajné představy získat. Mnohé z nich jsou opravdu odvážné. V mnoha případech takové představy veřejnost vnímá jako tabu, jako něco, za co by se spořádaná žena měla stydět. Proto tyhle pocity a myšlenky ženy ukrývají ve svém nitru a svému okolí se s nimi nesvěřují.“

• „Já si vůbec nemyslím, že by byli Švédové v sexu nějací velmi volnomyšlenkářští. Spíš když přijedu do Čech, v centru Prahy chodí prostitutky, všem na očích jsou sexshopy a hemží se to tu sexkluby. To ve Stockholmu takhle vůbec není. Řekla bych, že na povrchu je v Čechách porna mnohem víc.“

• „Tajné sexuální fantazie švédských žen nejsou literatura, ale dokumentaristika. Já se na to nedívám jako na nějaké vulgarismy, nemám takový názor. Myslím, že o sexu se má otevřeně mluvit. “

• „O sexu se má mluvit, ale záleží na situaci. V mé knížce jsou tajné zpovědi, při kterých ženy odhalují své nejniternější erotické sny, tudíž se o tom nemluví jen tak. To jsou věci, které byly dlouho skryté někde hluboko vevnitř, teď to ženy díky anonymitě vypustily na svět.“

O autorce

Kateřina Janouchová se narodila v Praze v roce1964 jako dcera prof. F. Janoucha. Od svých deseti let žije ve Stockholmu, kam byl její otec, jaderný fyzik František Janouch, zakladatel Nadace Charty 77, který v roce 1974 emigroval, když jeho dceři bylo deset let, nucen odejít z politických důvodů. Pracovala tam jako redaktorka v knižním nakladatelství. Překládala do češtiny a časem navázala spolupráci s večerníkem Expressen a s časopisy pro dívky a ženy Mitt Livs Novell, Vecko-Revyn a Elle i s dalšími periodiky. Od 80. let působí jako novinářka na volné noze, píše pro tištěná periodika, televizi i rozhlas. Vydala několik románů, řadu knih o partnerském soužití a sexu, ale také sérii knížek pro děti. Známe především její tituly Nejbližší a Ukradené dětství, které jsou sondami do lidské psychiky i vlastním autorčiným příběhem.

Poradkyně v otázkách vztahů a sexu

Popularitu si ve Švédsku získala zejména jako poradkyně v otázkách vztahů a sexu. V současnosti kromě psaní knih a článků provozuje oblíbené blogy a přednáší například o rodičovství (sama vychovává pět dětí), o zvládání závislostí či o osobním rozvoji. Zároveň si ve Stockholmu otevřela netradičně pojatý obchod s erotickými doplňky Pom Pom Parlour. V roli sexuoložky se objevila i v osvětovém švédském filmu Kärlekens språk (Řeč lásky, 2004).

Už od 90. let je ale hlavním předmětem zájmu této spisovatelky, která ve Švédsku vydala přes půl milionu knížek, psaní o sexu. Vyšly jí například knihy ´Orgasmus´, ´Jak jsem přišel na svět´ (česky 2006) pro mladší děti, ´O sexu a lásce´ (česky 2007) pro dospívající, ´69 sexy tipů´. V posledních letech si ve Švédsku získává čtenářský úspěch série románů o radostech a strastech porodní asistentky Cecilie Lund Bedragen (Podváděná, 2008), Systerskap (Sesterství, 2009), Hittebarnet (Nalezenec, 2010), Tigerkvinnan (Tygří žena, 2011) a Modershjärtat (Mateřské srdce, 2012); populární je i třídílný cyklus o dospívajících kamarádech určený mladým čtenářům okolo 15 let Amandas bok (Amandina kniha, 2011), Jonas bok (Jonášova kniha, 2011) a Sagas bok (Kniha Sagy, 2011). 

Festival ´Dny severu´ (19. 10. – 4. 11. 2012)

My jsme se, za www.kultura21.cz, se švédskou spisovatelkou českého původu Kateřinou Janouchovou (jak nám sama řekla, stále se za Češku považuje) setkali na tiskové konferenci, na její besedě a následně pak i na křtu její nové knihy, který se konal v Městské knihovně v Praze. Spisovatelka u příležitosti 3. ročníku festivalu ´Dny severu´, v rámci kterého nás Skandinávský dům zval za kulturou Dánska, Finska, Norska, Švédska a Islandu, přijela na týden do České republiky. Šestnáctidenní maratón Festivalu byl nabit kulturními akcemi. Letos na vysoce atraktivní téma - gender a rodina. V pátek 19. října 2012 nám pak představila autorka svou novinku z produkce nakladatelství Mladá fronta nazvanou ´Podváděná´. A znovu promluvila i o knize: Tajné sexuální fantazie švédských žen a také o svém životě, kdy musela se svými pěti dětmi překonávat těžký alkoholismus manžela, nakonec již prý vyléčeného.

Návdavkem si provedeme test

Kniha se čte dobře, ba přímo jedním dechem. Můžeme si ji číst odzadu, či kdekoliv nalistujeme, povídky na sebe nenavazují, autorem příběhů je vždy úplně jiná osoba. Myslím si, že přes výtky, mimo jiné i tu, že kniha není statistická, i když nevím, k čemu by to bylo, protože statistika se vytváří několik měsíců, a za tu dobu se všechno mění rychlým tempem, a údaje pak zjištěné jsou již nepravdivé a současně už vidím tu nastalou bouři, kdyby nám při sčítání lidu dávali takovéto intimní otázky…. Ha ha!, že by nebylo na škodu zpracovat tajné sexuální fantazie žen a mamin českých, abychom si mohli udělat srovnávací představu. No stálo by to za to, ne? Čekám, kdo se toho ujme??! Nápad paní Kateřiny Janouchové je totiž, ať už se to líbí nebo nelíbí našim kritikům, geniální. Na konci knihy si dokonce sami můžeme zpracovat svůj vlastní test.

Tajné sexuální fantazie švédských žen
Vydala Mladá fronta 2011
Autor: Kateřina Janouchová
Cena: 289 Kč
Počet stran:171
Přeložila: Lucie Johnová
Obálka, grafická úprava a sazba: Tereza Přeučilová
Hodnocení: 120 %

Foto: Mladá fronta