Kultura21.cz

Nedávno jsem navštívil výstavu fotografií Roberta Rohála nazvanou „Slavní, známi i neznámí“ a byl jsem velmi pozitivně překvapen. Návštěva výstavy, která je umístěna v arkádách holešovského zámku, mi přinesla příjemně prožité odpoledne. Hned několik portrétů se mi vrylo do paměti tak silně, že si je vybavuji do detailů i dnes. Už podle názvu výstavy lze vytušit, že zde uvidíte především mediálně známé tváře.

Při vstupu na vás dýchne atmosféra zvědavosti, jako byste vstoupili do jakési síně slávy, s tím rozdílem, že nevíte, na koho tam narazíte. Člověk jako by procházel alejí lidských životů, některé tváře poznáváte, některé vidíte poprvé a hlavou vám prochází otázky „Je to někdo známý, jehož práce mě zatím minula, nebo je to obyčejný člověk?“.

Naprosto nenásilně jsou vedle sebe řazeny fotografie celebrit hned vedle fotografií zcela obyčejných, a přesto zajímavých žen, zřejmě známých autora, o nichž ví, že jsou fotogenické a tvárné. Tento nápad krásně propojuje lidské životy a najednou si člověk uvědomí, že ať je člověk známý nebo zcela neznámý, všichni jsme ve své podstatě stejní.

Všichni žijeme svoje životy tak, jak jsme si je zařídili a jediný rozdíl mezi „známý či neznámý“ spočívá v tom, co děláme, co je naše povolání, ale ve své podstatě jsme všichni stejní. Všichni prožíváme stejné pocity radosti, bolesti, smutku, všichni se smějeme, když je nám fajn, všichni pláčeme, když nám je zle. Z mého pohledu je velké plus, že fotografie jsou provedeny v černobílé kompozici. Toto jim dodává daleko větší hloubku, než kdyby byly barevné. 

Některé z fotografií jsou obohaceny jemnými grafickými, či lépe řečeno fotografickými efekty, které vkusně podkreslují nostalgii, v některých případech romantiku zachyceného momentu fotoaparátem. Najdete zde pohled, jak do pracovního, tak do soukromého života mnoha umělců. Stačí zmínit alespoň několik zajímavých tváří kumštýřů - Zuzana Geislerová (herečka), Eva Daňková (herečka), Peter Valentovič (operní dirigent), Zdeněk Troška (režisér), Laco Déczi (jazzový trumpetista), Peter Gábor (režisér), Helena Vondráčková (zpěvačka), Marta Kubišová (zpěvačka), Jindřich Štreit (fotograf), Alena Ciková (módní návrhářka) a spousta dalších.

Hodně silně na mě zapůsobily hlavně fotografie těch, kteří nás z různých oblastí provázeli celý život a kteří už mezi námi bohužel nejsou, jako třeba Eva Pilarová (zpěvačka), Jarmila Šuláková (zpěvačka lidovek), Tomáš Valík (herec), Soňa Červená (operní pěvkyně), Karel Gott (zpěvák), Věra Špinarová (zpěvačka) nebo Květa Fialová (herečka).

Na mně osobně nejvíce zapůsobila fotografie slavného hudebního skladatele Vítězslava Hádla, kterého fotograf zachytil v momentě při nástupu do auta. Ta fotografie na mě působí neskutečně čistě, přirozeně a lidsky.

Stejně tak na mě silně zapůsobila fotografie modelky Soni, která se zde stylizuje do postavy Tiny Turner. Ač nemám moc rád stylizace do jiných osobností, tady se to velmi dobře podařilo. Lehce zamyšlená Soňa má na fotografii výraz, který je obyčejně lidský a jaksi lehce posmutnělý, a ačkoliv se jedná o stylizaci do role někoho jiného, tak přesto působí velmi přirozeně a bez póz. Říkal jsem si, že kdyby měla Soňa ještě snědý make-up, tak bych se asi musel dvakrát podívat, jestli je to Tina Turner nebo někdo jiný. To ovšem nebylo záměrem a smyslem fotografie kopírovat Tinu Turner do detailu.

Výstava bude k vidění až do 9 června v krásných prostorách holešovského zámku a všem, kteří pojedou kolem, nebo budou mí volný den a nebudou vědět, jak s ním naložit, vřele doporučuji tuto výstavu navštívit.

Zdroj foto: Vlady Gryc a Robert Rohál