Kultura21.cz

Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak čtenáři listují, tiše rozmlouvají s pracovníky, radí se s dalšími čtenáři. Tvůrčí atmosféra, dá se říci. Knihovnice a knihovníci se dostanou téměř ke všem titulům, které vychrlí nakladatelé, mají možnost je alespoň prolistovat. Také vidí, jak jde který příběh na dračku, jak se o něj jejich čtenáři „perou“ či nikoli. A tak jsme oslovili pracovníky knihoven, aby nám prozradili, které knížky s chutí přečetli sami, které se nejvíc líbily jejich čtenářům a jak se vůbec rok 2012 v knihovně vyvedl. Zde jsou jejich odpovědi.

Městská knihovna Česká Lípa, dle slov paní ředitelky, PhDr.Dany Kroulíkové, jsou odpovědi dílem spíše kolektivním.

Které knížky byly u vás v loňském roce největším hitem? (cca 5) O které měly nejvíce zájem děti a o jaké dospělí? Čím čtenáře oslovily, co myslíte? Patří i mezi vaše favority?

Čtenářským hitem od loňského roku je jistě Larsonova trilogie Milénium, z českých autorů jsou velmi oblíbené tituly Vlastimila Vondrušky. Děti měly největší zájem o Deník malého poseroutky či Rošťáka Bertíka a samozřejmě knihy Miloše Kratochvíla. Je jich mnoho…

Preferují čtenáři díla českých nebo zahraničních autorů?

Domníváme se, že nepreferují, ale překladová literatura se z důvodu většího zastoupení ve fondu půjčuje více a dokonce si troufáme tvrdit, že zájem o českou literaturu se oproti předchozím létům zvyšuje.

Jaký knižní žánr je mezi vašimi čtenáři nejvyhledávanější? Je pravda, že to jsou detektivky?

Ano, detektivky, detektivní romány jsou zřejmě stále největšími hity, ale čtenáři mají současně velmi rádi humor, skutečné příběhy. Pro určitý okruh uživatelů v oblíbenosti vedou komiksy, sci-fi a fantasy.

Pokud by vaše knihovna mohla udělit Knihovnickou cenu některé z loni vydaných knih, které?

Těžký výběr, snad Dcera sněhu od Eovwyn Mey a již zmíněný Vlastimil Vondruška a jeho Přemyslovská epopej.

Jsou knihy, které na vás zapůsobily vysloveně negativně? Pokud ano, čím?

Snadněji se vybírá, co nás obohatilo, uspokojilo, nadchlo…ale vysloveně negativní dojmy? To raději ne ;-)

Každá knihovna připravuje spoustu akcí kolem čtení a čtenářství – pro děti i dospělé – kterými akcemi byste se rádi pochlubili?

Naše knihovna se připojuje k celostátním akcím typu Březen – měsíc čtenářů, Noc s Andersenem, Týden knihoven, Den pro dětskou knihu, už potřetí budeme vyhlašovat čtenáře roku, nově jsme se zapojili do evropského projektu Noc literatury. Kromě těchto mediálně známých projektů připravujeme vlastní, pravidelně pořádáme dětský den, v rámci městských slavností zajišťujeme netradiční prezentace a program (například nonstop čtení v obýváku před knihovnou), pořádáme spoustu přednášek, besed, soutěží, vítáme občánky města v rámci slavnostního aktu naší radnice, ale také zajišťujeme dovoz knih do domácností občanů s omezenou pohyblivostí. A také hrajeme divadlo – jednak vlastní jednoduché dramatizace lidových pohádek, jednak loutkové divadlo, jehož prostřednictvím ztvárňujeme především českolipské pověsti.

Vítáte celostátní kampaně na podporu čtení u mládeže, jakou je např. projekt Čtení pomáhá?

Nepochybně, navíc Čtení pomáhá podporuje i některé z projektů knihoven (Knížka pro prvňáčka)

Setkali jste se s nějakými kuriozitami? Zanechali čtenáři v knížkách třeba netradiční záložky, měli zvláštní přání čtenářů, přebalili knihu do zajímavého obalu, rozveselila vás něčí poznámka napsaná v knize či vyřčená u půjčovního pultu?

Je toho hodně a také hodně zapomenuto…ale v knihách nalézáme rozmanitosti typu pravítka, rodné listy, osobní korespondence, rodinné fotografie a často seznamy na nákup . Mezi nálezy nechyběly ani peníze v nemalé částce – jednou to byly 3000,- Kč, podruhé dokonce 4 000,- !, ale neužili jsme si je, vždy se obratem vrátily ke svým roztržitým majitelům.
U pultu toho také vyslechneme mnoho…třeba čtenářka požadovala titul knihy „Prší na cypřiše“, ukázalo se, že kniha ve skutečnosti nese název „Sníh padá na cedry“. Jiný čtenář přišel k pultu a položil kolegyni otázku „Máte mládí v hajzlu?“, po chvíli dodal … 7. díl. Jedna čtenářka si žádala Bídníky a knihovnice jí půjčila Ubožáky….po chvíli se čtenářka rozezlena vrátila, že přece chtěla Bídníky a ne nějaký Ubožáky!! Ale často vyslechneme i smutné příběhy a jsme svědky těžkých životních situací.

Zaznamenali jste nové výtvarníky, kteří by se kvalitou ilustrací přiblížili uznávaným autoritám takového formátu, jako byli Helena Zmatlíková, Adolf Born či Zdeněk Burian?

Zdeňka Študlarová, Josef Lamka, Pavel Čech, jistě se najdou mnozí další.

Mají rádi čtenáři v knížce obrázky? Vybírají si knížky podle toho, zda jsou ilustrované nebo ne? Jakou úlohu podle vás hrají ilustrace v knize?

Ilustrace v knize a celkově její výtvarné zpracování a grafická úprava je velmi důležitá a může umocnit celkový dojem z daného titulu. Na druhou stranu u dospělých čtenářů je rozhodující autor, obsah a ilustrace není tím kritériem, které by výběr knihy určovalo. Jiná situace je u literatury pro děti a mládež. Tady je ilustrace zásadní, nenahraditelná, často určuje čtenářský zájem, významně se podílí na zážitku z četby a zanechává ve čtenáři trvalý dojem.

Myslíte, že je důležitá vnější podoba knih – vzhled obálky, vazba, písmo, formát?

Ano, grafická stránka knihy podtrhuje její obsah, umožňuje hlubší sdělení o obsahu knihy a snazší cestu ke čtenáři. Na druhou stranu jsou tituly a autoři, kteří nepotřebují ani ilustrace, ani zvláštní grafiku a je o ně stejně rvačka.

Nabízíte nějaké typy elektronických čteček? Je o ně mezi čtenáři zájem? Jakou budoucnost podle vás mají elektronické knihy – pozorujete v té souvislosti úbytek čtenářů? Nebojíte se, že za pár let elektronické knihy ty papírové zcela vytlačí? Čtete je i vy sami nebo stále dáváte přednost klasické tištěné knize? Vidíte nějaký přínos tištěných knih oproti e-bookům (a naopak)?

Čtečky půjčujeme, zájem je občasný. Domníváme se, že obé bude existovat souběžně a obě formy budou mít své uživatele. Aktuálně je dávána přednost papírové knize, ale asi je to generační záležitost. Uvidíme.

Jak je to s rozšiřováním počtu čtenářů, kteří si chodí knihy půjčovat? Kolik nových čtenářů vám přibude (v průměru za měsíc)? Jsou měsíce, kdy se počet nových zájemců rapidně zvýší? Přibývá nebo ubývá vaší knihovně čtenářů?

Noví čtenáři přibývají, někteří naopak ubývají – je to živý organismus, který nesledujeme měsíc od měsíce. V ročních statistikách dochází k mírnému zvyšování počtu čtenářů. Zájem o knihovnu se určitě zvyšuje v době zkouškových období, na druhou stranu dospělá populace obvykle častěji vyhledává knihovnu před dovolenými, aby bylo co číst a současně jiná skupina uživatelů se do knihoven vrací poté, co zazimuje zahrádky a počasí již nepřeje pobytu v přírodě.

Spolupráce se školami je neobyčejně rozšířená a spatřujeme v ní zásadní způsob, jak prohlubovat vztah dětí ke knize a pěstovat jejich čtenářství. Školy dochází do knihovny na pravidelné knihovnické lekce (každý školní rok navštíví knihovnu povinně všechny 1., 3. i 5. třídy, což znamená, že každé dítě ve městě navštíví knihovnu v době prvního školního stupně minimálně 3x!). Kromě toho nabízíme školám tematické besedy, pořady, dílny, divadla, jež všechny jsou velmi vyhledávané a navštěvované. Všichni prvňáčci jsou tradičně v červnu pasováni na čtenáře a kromě jiného získávají čtenářský průkaz. Dětský čtenář nemá problém s chozením do knihovny v průběhu základní školní docházky. K útlumu dochází kolem puberty a další čtenářské období nastupuje až spíše s potřebami studijními. K četbě se intenzivně vrací v dospělosti. O knihovně a jejích možnostech i službách ví ale právě ze školních let.

Co si myslíte o vztahu mládeže ke čtení? Setkáváte se s mnoha dětskými či dospívajícími čtenáři, nebo se vám naopak zdá, že mladí o čtení ztrácí zájem? Co je, podle vás, příčinou tohoto stavu? (například souvislost s rozmachem internetu)

To je složitá otázka, která si zasluhuje značnou pozornost, hlubší přístup a větší prostor, než tento rozhovor. Samozřejmě internet má vliv na to, že jeho uživatelé méně volí knihu při vyhledávání informací (souvisí to třeba i s tím, že studijní nároky kladené na studenty nejsou orientované na studium literatury). Na druhou stranu musíme připustit, že i na internetu se čte. Snížení zájmu o četbu nepřisuzujeme internetu v obecné rovině, příčiny jsou jinde a je jich víc. Je to rodina na prvním místě, která vztah k četbě obvykle nepodporuje (dětem se pravidelně nepředčítá, děti nevidí rodiče číst a rodiče obvykle neví, jakou četbu dětem nabídnout, aj., – zkrátka, důvodů je mnoho). Děti, až na nečetné výjimky, nejsou vedeny z domova ke vztahu ke knihám, rodiče nemají čas jim číst, a tak upřednostňují televizi a především počítač. Někdy vztah ke knihám děti získají ve školce a ve škole, projeví zájem, ale když začne puberta, začnou mít jiné priority a chodí jen pro školou doporučené (povinné!) tituly. Četbou nezatížený žák, nevyspělý čtenář pak takové četbě nerozumí, nechápe, proč ji má sdílet a nechuť ke čtení se prohlubuje…Svůj díl na nečtenářství má, jak už bylo naznačeno, také škola. Školní knihovny nejsou vybaveny kvalitní současnou literaturou pro děti a mládež, učitelé až na výjimky neznají současné autory a dětem jsou předkládány tituly, které aktuálně jejich čtenářství nenastartují.

Jaká věková vrstva je nejpočetnější mezi vašimi čtenáři všeobecně? Můžete nám prozradit věk nejmladšího a nejstaršího čtenáře vaší knihovny?

Nejpočetnější věkovou vrstvu tvoří čtenáři středního a důchodového věku. Nejstaršímu uživateli knihovny je 93 let, nejmladší má 1 rok.

Má u vás čtenář přístup k cennějším, historicky významným knihám? Jakým způsobem probíhá jejich rezervace a zápůjční proces pro studium?

Tento typ knihovního fondu naše knihovna nemá.

Jaké knihy si dnes lidé už vůbec nepůjčují?

Méně se půjčuje literární produkce let 70. – 80..

Jaké další služby poskytujete vašim klientům kromě půjčování knih?

Vedle knih půjčujeme mapy, průvodce, periodika a zvukové knihy. Poskytujeme veřejný přístup k internetu, umožňujeme práci na PC (textové editory), zajišťujeme meziknihovní výpůjční službu, ústní i písemné bibliografické, referenční a faktografické informace, přístup databázím, tvorbu rešerší a kopírování. Zpřístupňujeme fond regionální literatury, shromažďujeme, zpracováváme, uchováváme a poskytujme informace o městě i regionu Českolipska a pro tento účel vytváříme speciální databáze (regionální osobnosti, regionální události, aj.). Také zajišťujeme dovoz knih do domácností seniorů nebo handicapovaných spoluobčanů a jak už bylo výše uvedeno, pořádáme celou řadu akcí pro děti i dospělé. Přednášky, besedy, dílny, pravidelná odpolední předčítání dětem, programy pro maminky s dětmi na mateřské dovolené, výstavy, ale také pravidelné cvičení pro seniory a trénink paměti. Knihovna plní rovněž regionální funkci pro profesionální a neprofesionální knihovny regionu Českolipska. A asi to není všechno... :-)

Městská knihovna Česká Lípa, www.knihovna-cl.cz
Městská knihovna Česká Lípa kolektivně