Petr Vyoral je grafik na volné noze. Jeho řemeslo mu umožnilo vytříbit svou uměleckou ilustrační tvorbu do naprosté osobitosti. Jeho bílá sova Šalamoun v knížce Sára: Kniha první, je něčím, co opravdu vystihuje fakt, že Šalamoun je nadpozemský. A jeho ilustrace, které v sobě snoubí prvky naprosté realističnosti a zároveň prostoru pro fantazii můžete vidět i v jiných knihách.
Je mi velkou ctí, že Petr Vyoral souhlasil s rozhovorem a já mu konečně můžu položit otázky, které se mi líhnou v hlavě od té doby, co jsem se zamilovala do Šalamouna a Sářiným dokonalých vlasů.
Dívala jsem se na originál Sáry: Knihy první… tam je klasická kresba. Když Vás nakladatelství Synergie oslovilo poprvé s nabídkou ilustrovat Sáru a Vy jste viděl tento originál, bylo vám hned zřejmé, že to pojmete jinak – či spíše – vylétl na Vás v hlavě Šalamoun ve své nádherné podobě už v té první chvíli, v prvních okamžicíh – nebo to chvíli trvalo, než se nápad vylíhl?
Nakladatelství mě oslovilo se svou představou,poslali mi originál kresby a řekli, že by rádi barevné malby podobné těm, jaké viděli na mém webu. Já jsem zkusil jednu malbu u jedné kapitoly, kde byla Sára i Šalamoun a vyladili jsme chraktery . Pak jsem se pustil do ostatních a postupně je společně korigovali.
Byl tam někde zásadní rozpor, nebo jste se celkem příjemně shodovali?
„Zásadní rozpor nebyl, já nejsem v pozici, kdy bych nutil nějaký styl, barevnost… je to na představě nakladatele/autora, je dobré mít více stylů, technik. Osobně netoužím mít jeden vyhraněný poznatelný styl, ale hledat to pravé pro daný příběh...spíše řeším kompozici a emoci postav daného výjevu v ději.. (Otázkou je jestli já sám jsem schopen posoudit, jestli mám poznatelný styl, nějakou stylizaci, rukopis...to je na ostatních...)
Na základě ukázek mých nějakých předešlých maleb, které se nakladateli líbily, jsme se pokusili vybrat "to pravé" a snad se to podařilo.“
Sáru jistě znáte jako své boty, ta knížka se naprosto vymyká, kde si její ilustrování stojí na žebříčku řekněme „hodnot“ ve vaší dosavadní tvorbě?
Už je to starší “věc”, každopádně když jsem ji měl poprvé v ruce, měl jsem z ní radost. Když ilustruju knihy, tak jsou to většinou obálky,ale když jde i o vnitřní ilustrace, mám z toho samozřejmě lepší pocit,že jsem tomu více přispěl a není to jen obal, který “prodává”.
Vzal jste si sám nějaké ponaučení z této knihy, zkoušel jste si Šalamounova slova v praxi, zlepšila i Vám tato duchovní knížka, leč pro děti, nějakým způsobem život?
Nebudu tvrdit, že mi kniha změnila život, ale když jsem si ji pročítal, bral jsem ji jako knihu, kterou se snaží někdo -spíše dětem - vysvětlit formou příběhu, že každý má svůj život ve svých rukou, a i když je těžké podat dětem vysvětlení v otázce smrti, tak za každou tuhle snahu si zaslouží autoři pochvalu. Trochu mi to v tomto připomělo Malého prince.
Budete ilustrovat i další díly Sáry, které se teprve chystají?
Ano, byl jsem osloven ohledně druhého dílu, otázkou bude, zda půjde o stejný rozsah ilustrací a jejich pojetí. To je na nakladateli, samozřejmě.
Cítím správně, že krása těch ilustrací pochází z větší části z počítačové animace? Praxe v 3D tvorbě je tady nepřehlédnutelná…
Krása...děkuji za pochvaly, ale moc si na chválu nepotrpím...oceněním je pro mě spíše odezva čtenářů, a té se mi snad poprvé u knihy dostalo. Důležité je, když ilustrace podpoří příběh, ten je ten hlavní, o ten jde v první řadě. Pokud jde o vliv...Možná nějaký vliv určitě na mé “2D malby” zkušenosti s 3D grafikou mají, ale stejně tak to může být i u dalších žánrů, kterým se občas věnuji. Krajinomalba, komiks.
Který z uměleckých stylů vám je nejblíže, co děláte nejraději, kreslíte, malujete nebo vytváříte 3D animaci.
Jedna věc je, čím se dá uživit a co mě baví. Klasickým případem je komiks - tím jsem posedlý už od útlého dětství, ale vím, že se tím nedá uživit, přesto mi některé příběhy nedají spát a já je musím dostat ze sebe ven. Stejně tak to mám s malbou. Maluju stále, protože malovat musím, ale že bych po vernisáži měl všechny obrazy prodány?...pokud se někomu obraz líbí, rád jej známým nebo přátelům daruji a mám z toho radost.
Kromě toho, že malujete, kreslíte… tak také vyrábíte 3D a ten přehled 3D postaviček je úžasný, na těch se musí každý umělec vyžít. Promiňte mi mou absolutní neznalost, ale k čemu se tyto postavy používají? Mě napadají jen počítačové hry…
3D má mnoho oblastí, pracovně se věnuju spíše “mechanické-ilustrační animaci”, vizualizaci různých strojových zařízení, nebo demonstraci určitých jevů, mechanismů pro různé výukové prezentace. Tvorba 3D postaviček je spíše záliba, ale někdy je podkladem pro 2D malby. Jejich využití bývá různé, můžou to být postavičky her, nebo maskoti firem.
Tak já Vám na oplátku popřeji hodně úspěchů a hlavně šťastné tvoření při dalších “Sárách”… Děkuji za rozhovor.
Zdroj foto: Petr Vyoral, Synergie
| < Předchozí | Další > |
|---|
Rozmlouvat s českou spisovatelkou Kristýnou Freiovou se mi poštěstilo docela nedávno. Společně jsme si povídaly o knížkách, o hrdinech jejích románů, o inspiraci i jen tak o životě. Pro mne bylo velmi přínosné posezení s ní u šálku čaje v domku s...
Muzeum Montanelli v Praze připravilo paralelní výstavy dvou protikladů spontánního, „původního“ uměleckého projevu ve dnech 9. srpna – 21. října 2012. 
Spolek Putování za Santinim představil knihu, mapující život a dílo architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Autorem knihy je předseda spolku Putování za Santinim Stanislav Růžička, autorem fotografií je Vladimír Kunc.
Divadla mají za sebou přípravy na další sezonu a díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte. Ojedinělou kombinaci činohry, šansonu a pantomimy nabídne říjnová premiéra Městského divadla Zlín Největší z pierotů.
Jaromír Hanzlík oslavil v únoru již své sedmdesáté narozeniny a jako významnou osobnost českého herectví jej připomene i letošní karlovarský filmový festival, pořádaný již po třiapadesáté - a opět na rozhraní června a července. Hanzl...
