Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Ludvík Kuba byl významný malíř a etnograf. Jeho dílo čítá přes 3000 položek. U příležitosti 150. výročí malířova narození připravila Národní galerie v Praze, Sbírka umění 19. století, soubornou výstavu nazvanou Ludvík Kuba – poslední impresionista.

Na výstavě, která v Salmovském paláci potrvá do 6. dubna tohoto roku, je soustředěno na 70 malířových obrazů a kreseb, přičemž většina těchto děl pochází ze soukromých sbírek. 

Ludvík Kuba se narodil 16. dubna 1863 v Poděbradech. Zemřel 30. listopadu 1956. Studoval slovanské národy, aby poznal jejich kulturu a zvyky. Na svých cestách po Evropě sledoval a zaznamenával všední den obyvatel a naslouchal jim.

Jeho cesta k malířství nebyla snadná. Zpočátku využíval kresbu a akvarel k drobným ilustracím při svých cestách do Srbské Lužice, na Balkán a Podkarpatskou Rus, kde se věnoval sbírání lidových písní. Roku 1893 odjel do Paříže s cílem věnovat se výhradně malířství. Od roku 1904 žil ve Vídni; do Čech se natrvalo vrátil až v roce 1911.

Ludvík Kuba, jako většina jeho vrstevníků, byl ovlivněn impresionismem a secesí. Dožil se 93 let a výjimečně dlouhá umělecká kariéra z něho činí umělce dvou století. Současná přehlídka představuje jeho tvorbu od konce 19. století až do 50. let 20. století, včetně obrazů a kreseb, které ještě nikdy nebyly veřejně vystaveny.

Kuba je považován za zakladatele slovanské hudební folkloristiky.

Součástí výstavy je i bohatý doprovodný program; komentované prohlídky, diskuse se sběrateli umění, nebo tvůrčí dílny. Připravené jsou i speciální akce, například divadelní představení. 

Salmovský (někdy též zvaný malý Schwarzenberský) palác na pražském Hradčanském náměstí je klasicistní budova palácového typu. Stavbu nechal provést v letech 1800 až 1811arcibiskup Vilém Florentan, kníže Sal-Salm podle návrhu Františka Pávíčka. Původně se mělo jednat o luxusní bytový dům, jenž od roku 1811 náležel Schwarzenberkům. Novodobá historie paláce vedla k jeho devastaci; v roce 2004 převzala objekt Národní galerie v Praze, která palác zrekonstruovala pro potřeby svých expozic. 

Ctibor Čejpa, ilustrační foto autor