Cesta do hlubin ilustrátorovy duše
Banner

Cesta do hlubin ilustrátorovy duše

deniky ondreje sekory 200Ondřej Sekora (1899–1967) pracoval od roku 1921 v Lidových novinách, ale vlivem politických událostí z nich musel pro židovský původ své manželky, se kterou se odmítl rozvést, po dvaceti letech odejit a v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech. Nejprve v polském Klein Steinu a pak v německém Osterode. Naštěstí se nejednalo o koncentrační tábor vyhlazovacího typu a Sekora obě své internace přežil. V roce 1949 mohl spoluzaložit Státní nakladatelství dětské knihy, které změnilo postupem let jméno na Albatros. A v dceřiné společnosti tohoto nakladatelství právě vycházejí pod názvem Deníky Ondřeje Sekory 1944–1945 jeho soukromé zápisky z dob internace v táborech pro nežidovské partnery smíšeného manželství.

Tyto dosud nikdy nepublikované deníkové záznamy jsou ve vlastnictví dědičky Jany Kolar a obrazem i písmem zpřítomňují temné chvíle v Sekorově minulosti, kdy si rodina nemohla být jistá, že se ve zdraví znovu sejde. Edičně je připravil Ondřej Müller a doslovem doprovodila Hana Kraflová.

Publikace upoutá už na první pohled svým formátem (23,7 x 21 cm) okamžitě evokující malířský skicář, který doprovází tragikomická malůvka ježaté hlavy za mřížemi na jejím titulu (což měl být autorův pokus o nadhled v těchto jeho těžkých dobách). Náš první dojem je naprosto správný. Editor spolu s nakladatelstvím vycházeli z toho, že si autor během svého pracovního nasazení vedl po celou dobu deník a do skicáře ho ilustroval. A právě přední a zadní strana skicáře tvoří obálku knihy.
Pro ještě působivější pocítění dobové atmosféry se stránky s ilustracemi musejí rozříznout, aby si je mohl čtenář prohlédnout – tak, jak se musely rozřezávat archy u soudobých knih.

První zápis pochází z 16. října 1944, kdy Sekora popisuje odchod z domu, nástup do transportu a příchod do pracovního tábor a poslední (válečný) zápis pochází z 2. dubna 1945, kdy je na cestě domů. Poté následují – evidentně poválečné – vzpomínky na návrat do vlasti.
Jak už z uvedeného vyplývá, jedná se o senzaci, protože jsou to dosud nepublikované deníkové záznamy obrazem i písmem z doby, kdy si Sekora nemohl být jistý, že se ještě se svou rodinou v pořádku shledá. A situace, ve které záznamy vznikaly, jsou také znát na stylistice.  Zde mluvíme především o nedostatku soustředění (nad kterým si Sekora v deníku několikrát povzdechne). Nemáme tedy před sebou vyšperkovaný „cestopis po pracovních lágrech“, ale naprosto autentická svědectví o psychické a fyzické schránce jedince ve vypjatých chvílích. Kresby s nezaměnitelným Sekorovým stylem jsou občas ironické, občas veselé a velmi často velmi popisné. Stejně tak i písemná část deníku. Jako by chtěl nejen zachytit nepředatelnou zkušenost, ale také tím bojoval proti psychické devastaci sebe sama.

Knihu doplňuje obrazová příloha obsahující vyčištěné černobílé fotografie, skeny listin soukromých i pracovních (například oddací list Ondřeje Sekory a Lilly Roubíčkové), ukázky anonymní reklamní tvorby, která ho spoluživila za okupace, skeny korespondence z pracovního tábora, přídělových lístků, průkazů a legitimací autora. Příloha vychází z pozůstalosti po této osobnosti, kterou minulý rok získalo Moravské zemské muzeum darem. Materiál obsahoval osobní dokumenty, korespondenci (pracovní i soukromou), zápisky z cest, výtisky periodik, do kterých majitel přispíval, stejně tak i knihy, které ilustroval nebo scénáře, které napsal, gramofonové desky, divadelní programy, fotografie a osobní předměty vztahující se k Sekorovým zálibám. Muzeum získalo také výtvarná díla (formou dlouhodobé zápůjčky). V letošním roce pak byla sbírka obohacena o další vzácné archiválie vztahující se k uvedené osobě.

Nejsilněji z celé publikace (chtělo by se říci paradoxně) na mě zapůsobil ale dopis Ludmily (Lilly) Sekorové své tchýni ze dne 25. února 1945 psaný před jejím nástupem do Terezína a otištěný v doslovu knihy. V něm se hluboce omlouvá za svou lásku k rodině (především k synovi a manželovi) a že je svou existencí přivedla do neštěstí. Cizímu člověku se až svírá srdce nad těmito několika slovy, ve kterých je celá tragédie druhé světové války. Sekora se naopak ve svém deníku snaží vidět věci s nadhledem a nepřipouštět si možnost nešťastného konce.

Albatros Media (v nakladatelství PLUS)  přináší nejen důležitý kamínek do vnímání života (a také díla) jednoho z našich nejznámějších a nejoblíbenějších ilustrátorů, ale oslavila tím i osobnost, která se zasloužila o dětského čtenáře.

Název: Deníky Ondřeje Sekory 1944–1945
Autor: Ondřej Sekora
Edičně připravil: Ondřej Müller
Nakladatelství: PLUS (ve společnosti Albatros Media a.s.)
Rok: 2016
Vydání: 1.
ISBN: 978-80-259-0546-3
Počet stran: 144
Vazba: brožované
Hodnocení: 90 %

http://www.nakladatelstviplus.cz/deniky-ondreje-sekory-1944-1945-1/

( 0 hlasů )



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Dramaturg festivalu Contempuls: „Zajímavé věci se dějí pořád, ale nejzajímavější jsou ty koncerty“

unnamedNěkolik otázek jsme položili dramaturgu festivalu současné komponované hudby Contempuls Petru Baklovi. Ten nám prozradil zajímavosti o koncertech, ale také o práci dramaturga obecně. Festival Contempuls se koná 21., 2...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Vstupte s Davidem Rakerem do Údolí mrtvých

Údolí mrtvých, perexO knihách Tima Weaver jsem slyšela jen samou chválu. Proto bylo jasné, že tohoto autora nutně musím vyzkoušet. Jakmile jsem uviděla Údolí mrtvých, bylo rozhodnuto. Právě teď je čas na naše seznámení. A jak tohle randez vo...


Literatura

Jaká tetička, taková neteř?

lary fary perexSlečna Láryfáry je praneteří paní Láryfáry, kterou přivedla v polovině minulého století na svět známá americká spisovatelka Betty MacDonaldová. Její postava byla natolik populární, že se spisovatelky Ann M. Martinová a Annie Parnellová r...

Divadlo

Premiéra muzikálu v Brně: Ženy na pokraji nervového zhroucení

foto perexPodle známé filmové komedie Pedra Almodóvara  z roku 1988 se v londýnském West Endu pustili naslovo vzatí odborníci muzikálového  žánru, Jefrey Lane (libreto) a David Yazbek (hudba a text písní) do divadelní...

Film

Začíná nová filmová přehlídka

3 kino 200V říjnu se obrazně řečeno roztrhnul pytel s nejrůznějšími filmovými přehlídkami pořádanými v Praze. Skončila přehlídka věnovaná střední Evropě, seznamující s (některými) novými filmy z Česka, Slovenska, Maďarska  a Polska, přičemž ...