Kultura21.cz

Nakladatelský dům Albatros Media vydává pozoruhodnou knihu psychiatra Radkina Honzáka, publicistky Agáty Pilátové a moderátora Aleše Cibulky „Deprese není depka“ (Vyšehrad). Miroslav Hanuš, Petr Jablonský, Arnošt Goldflam, Adéla Sedláková a lékařka M. H. se otevřeně svěřují, jaké to je každý den se probouzet a uléhat s depresí. Nebo s tím, když si veřejnost myslí, že ji máte, jako v případě Martina Dejdara. Kniha také sleduje očima teatrologa a divadelního kritika Vladimíra Justa život excelentního komika Vlasty Buriana, nabízí i vysvětlení příčin deprese, odhaluje, jak se projevuje u jednotlivých typů lidí a nenásilně apeluje na nezbytnost ji řešit. 

 V souvislosti s dopady covidu na život lidí, s důsledky války na Ukrajině a se sílícími obavami o životní jistoty, které obecně společnost považuje za standardní, je téma deprese vysoce aktuální. Jak zmiňuje Radkin Honzák, podle oficiálních zdrojů jí za poslední období přibylo o 50 procent.

Deprese není životní postoj, ale chorobný rozvrat řídicích funkcí, který začíná narušením denních rytmů. Proto je nejhorší ráno. Divadelník, spisovatel a herec Arnošt Goldflam se každé ráno budí s pocity marnosti. „Mívám strach, že vůbec nedám ten den dohromady. Naštěstí si už uvědomuji, že je to pomíjivé, trvá to hodinu nebo dvě,“ vypráví.

Ke standardním, nikoli právě příjemným, pocitům přistupuje bezmoc, demotivace, únava, sebepodceňování, úzkost a přes všechny snahy naprostá neschopnost. „Je to temnota. Zapouzdříš se do takovýho zvláštního světa,“ popisuje Petr Jablonský svou depresi v mládí, která ho málem přivedla až k sebevraždě. Podobně jako excelentního komika Vlastu Buriana, jehož depresím je v knize rovněž věnována kapitola, i Petra Jablonského začala později zachraňovat práce. „Mohl jsem dělat srandu, imitoval jsem, moderoval, na to jsem se moc těšil,“ vypráví tento skvělý bavič, imitátor a herec. Je to však opravdu všechno? Je možné se tak deprese zbavit? Poslední etapa života Vlasty Buriana, stejně jako jakási citová otupělost, ke které se přiznává Petr Jablonský, svědčí spíše o opaku.

„Existuje něco jako ‚depresivní vloha‘. Je to patrně určitá genetická výbava spojená podle dnešních představ s nedostatkem hlavního neurotransmiteru serotoninu. Tito jedinci mají mnohem blíže k depresivním a úzkostným poruchám při setkání se stresorem. Tím mohou být i jarní a podzimní rovnodennost, které jsou příčinou rozvratu biologických rytmů,“ vysvětluje u příležitosti uvedení knihy na trh Radkin Honzák a dodává: „Lidé ale mají schopnost rizikům deprese čelit řadou obranných postupů. Neustálá aktivita může být jedním z nich, jiným je udržení sebedůvěry (příkladem je Vlasta Burian a jeho více než vděční diváci), někomu pomáhá religiozita, někomu pes.“

V knize „Deprese není depka“ s napětím sledujeme ledové sprchy režiséra a herce Miroslava Hanuše, které mu pomáhaly dohrát divadelní představení a jeho následné znovuobrození v rámci pobytu v psychiatrické léčebně. Zjistíme, že deprese se nevyhýbají ani zkušeným lékařům a rozklíčujeme, že psychické problémy, o kterých se sem tam mluví v souvislosti s Martinem Dejdarem naopak nemají s depresí zřejmě nic společného.

Zároveň však v komentářích psychiatra pátráme po tom, kdy a za jakých okolností deprese vzniká. Odpovídáme si na otázky, jakou roli hraje dědičnost, chybějící rodičovské vzory, výchova, temperament, životní zklamání, …

Deprese není jen nemocí duše, může být také velmi bolestivá fyzicky. Na stránkách knihy najdeme sebeposuzující odborné testy, můžeme přemýšlet o tom, zda se z deprese může člověk dostat sám jakousi samoléčbou. Dozvíme se pravdu o tom, proč někteří nemocní svou depresi utápějí v alkoholu a o lidech, kteří přemýšlejí o sebevraždě či se k ní dokonce odhodlají. Nikdy dřív jste neměli možnost číst tak kompletní, a přitom tak napínavou knihu o depresi a lidech, kteří s ní žijí.

„Deprese není depka“ vychází v ediční řadě „Destigma“, Jejím cílem je změnit pohled na psychické problémy, jako je např. syndrom vyhoření, deprese, různé typy závislostí či poruchy příjmu potravy. V této edici autoři Radkin Honzák, Agáta Pilátová a Aleš Cibulka vydali již knihy „Vyhořet může každý“ rozkrývající syndrom vyhoření a „Královna děsu aneb Panická porucha“.

MUDR. RADKIN HONZÁK (* 1939) vedl deset let Oddělení lékařské psychologie, psychoterapie a psychosomatiky 1. lékařské fakulty UK, dodnes pracuje v IKEM v ambulanci a v transplantačním programu. Ve Vyšehradu vyšla v několika vydáních jeho kniha Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, ohromný úspěch zaznamenal knižní rozhovor s Renatou Červenkovou Všichni žijem’ v blázinci a Psychosomatická prvouka. K aktuálním otázkám se Radkin Honzák trefně vyjadřuje na blogu na www.aktualne.cz.

AGÁTA PILÁTOVÁ (* 1938) je publicistka, která píše články z oblasti kultury, filmové a literární recenze, rozhovory s umělci. Editovala několik desítek knižních publikací, mj. pro vydavatelství Radioservis či edici Podkarpatská Rus, na některých se podílela i autorsky. Připravuje též tematické výstavy a kulturní pořady.

ALEŠ CIBULKA (* 1977) je televizní a rozhlasový moderátor. V roce 2016 se stal v anketě Týtý třetím nejoblíbenějším průvodcem zábavných pořadů. Patnáct let působil v České televizi, pět let pak v TV Barrandov. Od roku 2000 moderuje na vlnách Českého rozhlasu Dvojka (talk show Tobogan). Každý rok vychází Cibulkův kalendář pro pamětníky, už čtvrtého dílu se dočkala jeho publikace Černobílé idoly, knih o Nataše Gollové se prodalo více než 180 000 kusů.

Více informací: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/78627706/deprese-neni-depka/