Lázně Mšené a architekt Jan Letzel
Banner

Lázně Mšené a architekt Jan Letzel

Tisk

lazne Msene 200Každá obec, o jejímž vzniku je první písemná zmínka v dávné minulosti má svou historií a také řadu majitelů. To platí i o obci Mšené-lázně, kdy prvním známým majitelem byl od roku 1262 Půta (Póta). Majiteli se stal i slavný rod Pánů Zajíců z Budyně nebo knížat a hrabat Kinských. Koncem 18 století byla objevena a doložena léčivost tamějších pramenů a obec se stává od roku 1796, kdy byly založeny lázně i obcí lázeňskou. To již byl jejím majitelem František Toman ml., který lázním věnoval hlavní svou pozornost. V letech 1905-6 byl vystavěn nejzajímavější lázeňský dům – Dvorana restaurační. Tento objekt na první pohled upoutá návštěvníkovu pozornost. Jako by nějaký japonský architekt zavítal do těchto míst, přenesl kus své domoviny do českých prostor a přitom zachoval ráz krajiny.

 


Ale je to výsledek práce architekta Jana Letzela narozeného v Náchodě, který vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Pardubicích (dnes nese jeho jméno) a architekturu v Praze. Navštívil řadu zemí, pracoval i v Egyptě a výborné reference na jeho práci ho přivedly až do dalekého Japonska. Jeho schopnost propojení tradičních japonských prvků s nejmodernějšími evropskými architektonickými trendy, které vydrží i zemětřesení mu přinesly věhlas. Pod jeho rukama vzniklo na čtyřicet staveb – školy, hotely, rezidence. A také budova Průmyslového muzea v Hirošimě (1915), jehož skelet jako jediný ve městě odolal ničivé katastrofě po svržení atomové bomby v roce 1945 a dnes je znám jako Atomový Dóm. Z jeho staveb se dnešních dnů zachovalo v Japonsku málo, pouze fragmenty brány u školy v Tokiu a brána hřbitova cizineckých legií v Yokohamě.

lazne Msene3


V Čechách se podílel na hotelu Evropa v Praze a na ústředním hřbitově v Brně je náhrobník Kláry Květonové (skupina 58/01 hrob č.233), který představuje japonskou bránu „Torií“. Na zadní straně je rytý nápis „navrhl Jan Letzel, architekt z Tokia v Japonsku“.

lazne Msene1

Jediná celistvá památka do dnešních dob, která se dochovala, je lázeňská budova Dvorana v Lázních Mšené, kterou vyprojektoval před svým odjezdem do Japonska. Čtvercová budova stojící na dubových pilotách je spojená s několika oválnými budovami. Uvnitř jídelna s obložením stěn a s portálem pro muzikanty. Originální výzdoba celé Dvorany, plastika Ptáka Noha v lotosovém poli u vchodu je dílem malíře a sochaře Daniela Mayera. Vnitřek byl ozdoben malbami Viktora Olivy.

lazne-Msene2


Za svůj poměrně krátký život (zemřel ve věku 45 let) toho stihl hodně. V době I. světové války svou činnost musel omezit a později zastavit. Vrací se do již Československa a stává se prvním obchodním atašé právě v Japonsku. Definitivně se domů vrací v roce 1923, kdy působil jako obchodní poradce ministerstva obchodu až do své smrti.


Pramen: archiv Lázní Mšené
Foto: autor a Wikipedie

www.msene.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jiří Hajdyla: Divadlo a umění je v naší rodině silně přítomné

Jiří Hajdyla - foto od Terezie Fojtové

Na jevišti se poprvé ocitl ve svých šesti letech a divadlo jej od té doby nepřestává fascinovat. Vystudoval alternativní herectví. První angažmá získal ...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...


Výtvarné umění

Výstavnictví slaví boom, lidé kvůli covidové odmlce lační po umění, také letos Galerie města Přerova nabídne řadu výstav

vystavy prerov200Rekordních 17 800 návštěvníků prošlo vloni dveřmi Galerie města Přerova na Horním náměstí. Po letech 2020 a 2021, kdy covid změnil výstavní strategii a výstavám dominoval zájem o instalace ve veřejném prostoru, se situace vykrystalizov...

Divadlo

Casting na popravu – události léta 1945 ve Švandově divadle

pankrac 200Válečné a poválečné období i po sedmdesáti letech stále láká ke zpracování mnoho umělců různých žánrů. Přece jenom tato doba s sebou přinesla naprosto neuvěřitelné situace a osudy. Jak by to vypadalo, kdyby se v jedné pankrácké cele potkaly Adi...

Film

RECENZE: Osamělý jezdec

200 jezdecOd tvůrců, kteří nám přinesli Piráty z Karibiku, jsme se letos dočkali nového díla. Opět se zmalovaným Johnym Deppem, ale tentokrát na divokém západě. Osamělý jezdec sice pozbyl milostného příběhu a akce, ale na groteskní scénky režisér Gore V...