Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Alastair Bonnett, profesor sociální geografie na univerzitě v Newcastlu představuje ve své knize opravdu netradiční místa, o kterých jste možná nikdy neslyšeli. Kniha je řazena mezi cestopisy. To je asi pravda, ale lepší by bylo říct, že patří k hodně speciálním cestopisům. Pro ty, co už viděli všechno nebo pro takové cestovatelé, kteří se nechtějí vydávat na konvenční místa obvyklá pro katalogy cestovních agentur.

Jak už jsem naznačila, klasický cestopis nečekejte. Žádné informace o tom, kde se najíst, kde se ubytovat a kde se nejlépe pobavit, v knize nenajdete. Spíše se seznámíte se 47 různými místy, která jsou něčím výjimečná. Ať už tím, že zanikla (tam byste se ubytovávali asi dost těžko, že?), nebo naopak nově vznikla, že mění svou polohu nebo jsou před lidmi dokonale skryta.

Do knihy jsou také vnořeny určité historické/antropologické pohledy, ne jen popis daných míst. Autor si také hraje s pojmy jako je biofilie a topofilie. Zatímco biofile je vrozená a biologicky podmíněná lidská potřeba živých tvorů, topofilie je rozšířeným pojmem a znamená lásku ke konkrétnímu místu. „Místo, na němž žijeme, není jeviště, zaměnitelná kulisa našich životů. Je součástí toho, kdo jsme.“

Když poodhalíme něco z konkrétních kapitol, můžeme se zastavit třeba u města Železnogorsk v Rusku. Město, kterému byla v osudu vepsána výroba jaderných zbraní. Před světem bylo skryto a obyvatelé nesměli hovořit o tom, co se v něm děje. Proto bylo obehnáno zdmi a bez povolení do něj nikdo nesměl vstupovat, ba ani odcházet. Výroba zbraní je tam již dnes ukončena, ale neprostupná hradba zůstává, dokonce i lidé, kteří měli možnost odejít, na místě setrvávají. Prý se tam cítí bezpečně a uvnitř svého světa mají vše, co potřebují.

Další zvláštní uzavřenou komunitou jsou obyvatelé Severního hřbitova v hlavním filipínském městě Manila. Jelikož zde vládne obrovská bída, začal trend stěhování chudých lidí na hřbitov. Zdejší místa posledního odpočinku vypadají trochu jinak, než je zvykem v českém prostředí. Lidé jsou tam pohřbívání do velkých rodinných hrobek, která tak poskytují prostor pro menší rodiny. Takto se nejchudší obyvatelé s majitelem hrobky dohodnou a můžou zde zadarmo bydlet. Opět převládá názor, že je to bezpečné a klidné místo pro život. Akorát v poslední době začínají tento prostor zaplavovat narkomani a tak idylka (velká míra sarkasmu) zřejmě brzy bude ta tam.

Mezi další místa, o kterých najdete v knize informace je třeba řecký ostrov Athos, na kterém žijí mnichové a ženy zde mají vstup zakázán, tajné budovy CIA, ve kterých jsou ukrytí a vyslýchání největší zločinci a můžou být ve vašem městě a ani o tom nevíte, nebo návod na to, jak založit své vlastní knížectví na opuštěné palebné plošině.

Co je ovšem zásadním nedostatkem knihy – nepřítomnost fotografického materiálu. Ano, jsou zde sem tam kresby tužkou, ale pro takovou knihu je to dost málo. Některé kapitoly bych osobně zkrátila, ale jinak se asi nic vytknout nedá. Tak vzhůru do objevování!

Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa/Off the Map
Autor: Alastair Bonnett
Žánr: cestopis
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2015
Počet stran: 288
Hodnocení: 80 %                

Zdroj foto: www.jota.cz