Švandovo divadlo je moje oblíbená pražská scéna, a když mi přišla pozvánka, ve které stálo, že chystají hru s prvky drag show, říkala jsem si, že tohle tedy vážně musím vidět. Už sám název – Klec bláznů – zní dostatečně zajímavě, aby podnítil diváckou zvědavost.
Při příchodu do divadla diváky vítají mladé dámy a gentlemani s růžovými kloboučky ve tvaru pelikána, to si asi nejeden z nás pomyslel „tak to bude něco!” Běžnou oponu vystřídal blyštivý zářivý závoj s neonovým nápisem Klec bláznů – klub, který diváky zve na drag show.
Nejsem si jistá, zda jsem v divadle zažila energičtější a působivější start než právě v nové inscenaci. Na pódiu to rozjíždí čtveřice drag queens v kratičkých šatičkách s flitry, se skvělými parukami, na naprosto vražedně vysokých podpatcích. Jsem ráda, že se sešlo tak otevřené publikum, které je okamžitě začalo povzbuzovat, tleskat a nadšeně pískat. Myslím, že i tohle určí náladu pro zbytek večera.
Není to však jen drag show. Ve hře jde především o mezilidské a partnerské vztahy, vyjádření skutečného já. Hlavní představitelé – Albin nebo po večerech také Zaza (Filip Rajmont) a jeho životní i obchodní partner Georges (Tomáš Petřík) se dostávají do slepé uličky, kdy Albin nevěří tomu, že je stále tou největší a nejdůležitější star v Georgesově životě. Tato krize vyeskaluje, když přijíždí jejich syn Laurent (Oskar Hes) s obrovskou novinkou, že se chystá oženit a že rodinu své vyvolené pozval na večeři.
Na večeři do domova, kde lze jen těžko maskovat, kdo v něm žije a že je propojený s doupětem neřesti – tedy přinejmenším v očích otce (Robert Jašków) nastávající Laurentovy nevěsty (Katarína Mišejková), což je politik obhajující takzvanou tradiční rodinu.
Na premiéru jsem šla nepolíbená filmovou předlohou (Jean Poiret), takže jsem v tomto ohledu neměla žádná očekávání a nemohla jsem srovnávat. Musím pochválit scénu i kostýmy Marka Cpina. Líbí se mi důrazný přechod mezi prvním a druhým dějstvím, kdy se z barevného, nápadného budoáru přesouváme téměř k Addamsově rodině.
Filip Rajmont v ženské roli naprosto uchvacuje. Jacob (Michal Kraus), stejně jako tanečnice Salome (Jan Mansfeld), Mercedes (Jan Grundman), Rita (Jakub Tvrdík) a Carmen (David Punčochář), baví a je až s obdivem, jak skvěle zvládají představení odehrát na vysokých podpatcích. Věřím, že příprava i představení pro ně byly velmi fyzicky náročné. Výsledek ale stojí za to (koneckonců i režisér Daniel Hrbek na premiéru dorazil ve stříbrných střevících). Od starších diváků jsem zaslechla, že by taneční scény vypustili, ale to si rozhodně nemyslím, scény z Klece bláznů představení dodávají nenahraditelnou energii.
Hra nabízí velká témata – přijímat se takový, jaký jsem, – jednoduchá věta, o moc složitější proces pro mnohé z nás. Boj mezi tradiční a netradiční rodinou. O tom by bojovníci za manželství pro všechny mohli určitě vyprávět hodiny. Jak některé ženy (tak jako paní Dieulafoi) žijí v područí svých mužů a nedokáží se projevit. Jak lidé na jiných vidí chyby, ale sami u sebe si jich nevšimnou. Všechna tato témata ve hře jsou, je zcela na vás, jestli se necháte unášet po povrchu zábavy, nebo se ponoříte pod hladinu.
A možná by ode mě stačila jediná věta – určitě se přijdu podívat znova!
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: Švandovo divadlo
OSOBY A OBSAZENÍ
GEORGES: Tomáš Petřík
ALBIN: Filip Rajmont
JACOB: Michal Kraus
LAURENT: Oskar Hes
MURIEL: Katarína Mišejková
PAN DIEULAFOI: Robert Jašków
PANÍ DIEULAFOI: Andrea Buršová
SIMONE: Bohdana Pavlíková
SALOME: Jan Mansfeld
RITA: Jakub Tvrdík
MERCEDES: Jan Grundman
CARMEN: David Punčochář
INSCENAČNÍ TÝM
PŘEKLAD: Jacques Joseph
INSCENAČNÍ ÚPRAVA: Daniel Hrbek, David Košťák
REŽIE: Daniel Hrbek
DRAMATURGIE: Martin Františák, David Košťák
VÝPRAVA: Marek Cpin
HUDBA: DJ Lumier
CHOREOGRAFIE: Martin Talaga
ASISTENTKA REŽIE: Sára Rychlíková
INSPICE: Barbora Osvaldová Soukupová
KOREPETICE: Iva Marešová
HLASOVÁ PORADKYNĚ: Regina Szymiková
LIGHT DESIGN: Šimon Kočí
PRODUKCE: Tereza Marková
Délka představení: 2 hod 30 min včetně přestávky
< Předchozí | Další > |
---|