Bláznivá komedie aneb Což takhle dát si špenát
Banner

Bláznivá komedie aneb Což takhle dát si špenát

Tisk

altKomedie Což takhle dát si špenát vznikla v roce 1977 a od té doby patří mezi nejlepší filmy, které se u nás vůbec kdy podařilo natočit. Velmi vhodně navržené hlavní postavy, které se dostávají vinou stroje na omlazování do různých prekérních situací, daly vzniknout velmi vtipné taškařici.

 

 

Hrdinové příběhu Liška a Zemánek se ze začátku znají jen od vidění. Oba pracují v socialistickém podniku a vzhledem k tomu, jaký nedostatek zboží v té době byl, přilepšují si malými krádežemi ve skladu, jak můžou. Nakonec mají společně ukrást líh ve firmě, ale nevychází jim to.

Jakmile je pouštějí z basy, jsou už odkázáni sami na sebe, a tak se rozhodují jít společně do nové lumpárny - ukrást nový přístroj na omlazování. Původně je tento projekt určený k regeneraci dobytka, jako dojných krav a podobně, ale chtějí ho nelegálně používat i v salónu krásy, kde se do té doby používala maximálně tak mast z olomouckých syrečků.

alt


Stroj je ve fázi vývoje a má vedlejší účinky. Hlavně v případě, kdy si dotyčný dá špenát, může být omlazení přílišné anebo se subjekt zmenší. V salónu krásy o tom nic neví a hned ve vedlejší restauraci nabízejí špenát jako specialitu, takže o problémy není nouze.

Skromné rodiny obou hrdinů se tak začínají mít dobře, ale situace v salónu krásy se pomalu komplikuje. Sami dva se omylem ozáří a k večeři si dají špenát, takže jsou z nich přes noc mladí hoši, kteří musí začít chodit do základní školy.

Zemánek od té chvíle zůstává u Liškovy rodiny, protože Liškova žena si to nechala vysvětlit a adoptovala si je. Od této chvíle narážíme na celou řadu vtipných scén, kdy mladí kluci mluví o tom, jak by si dali panáka nebo chtěli řídit náklaďák.
Na této situaci je zajímavé, jaký kontrast oproti normálním dětem Zemánek s Liškou tvoří. Zatímco děti jsou zvyklé na to, nechat si poroučet, tihle dva byli ještě nedávno staří chlapi a spoustu věcí si líbit nedají.

alt

Aby se dostali z problémů, musí sehnat nějaké peníze, protože se k nim jejich šéf Mlejnek obrací zády. Takže s pomocí ukradené policejní pistole vykrádají poštu.
”Je tohle vůbec možné? Chlapci, co z vás bude?”  říká pošťačka při pohledu na děti s pistolí v ruce.

Protože se špenátem vzniklo problémů více, vymýšlí se obrácený proces. To se nakonec daří i Liškovi se Zemánkem, ale ozářeni jsou příliš, a tak jsou z nich rázem staří dědci. Po dalším pokusu jsou místo omládnutí zmenšeni a zatímco snídají jako malí trpaslíci utopení v krému od zákusku, hladový pes je sežere.


Na dějových zvratech filmu je nejvíce zajímavý styl, jakým je Macourek prováděl – je totiž velmi jednoduchý, ale efektivní a zajímavý. Když například potřeboval několikrát naštvat kuchaře a zničit poslední špenát, nechal jednoho otrapu neustále reklamovat knoflíky v polévce. Nebo když potřeboval v hotelové hale vysvléct do spodního prádla Liškovu manželku, seznamoval od začátku filmu diváka s automatickým zavíráním dveří, které občas zlobí.

alt

Kromě fiktivního příběhu o zázračném přístroji, který omlazuje, film znázorňuje dobrodružství dvou lumpů, kteří si v civilizované společnosti snaží přilepšit, kde se dá. Jejich neustálá selhání a nové problémy nám ukazují, že neuvážené činy mají své následky.

Na druhou stranu v tom nejsou zdaleka sami. Do problémů je dostává jen přehlížení velmi zřejmých faktů a pozornému divákovi neunikne, jak se jejich nepozornost často nevyplácí.

Což takhle dát si špenát
sci-fi komedie
Československo / 1977
Režie: Václav Vorlíček
Scénář: Miloš Macourek
Hrají: Vladimír Menšík, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Michal Kocourek, Ondřej Hach, František Filipovský, Ivana Maříková, Petr Přívozník, Stella Zázvorková, Josef Somr, Eva Trejtnarová - Hudečková, Petr Kostka, Jaroslava Obermaierová, Bedřich Prokoš, Čestmír Řanda st., Juraj Herz a další
Stopáž: 86 min.
Distributor: Bontonfilm
Hodnocení: 95%

Zdroj foto: Bontonfilm

 


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Letní rozhovor s Magdalenou Wagnerovou

200 rozhovor„Rok co rok si naplánuji na léto nejvíc práce,“ řekla nám spisovatelka Magdalena Wagnerová

...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Z archivu...

Čtěte také...

Dny evropského filmu začínají



DEF perexJiž po osmadvacáté si můžeme vychutnat DNY EVROPSKÉHO FILMU, pořádané od středy 16. června 2021 nejen v Praze, ale i v dalších velkých městech – v Ostravě (od 17.6.) a v Brně (od 18.6). Přehlídka pak se pak shodně uzavírá v tentýž den,...


Výtvarné umění

Nápad – náhoda – nálada – 3N Josefa Loudy

altJosef Louda je usměvavý fotograf, který snad nechybí na žádné kulturní akci, která se odehrává v Praze či jejím okolí. Fotografovaní ho mají rádi, protože jeho snímky mají duši a nápad. V těchto dnech ho můžeme potkat na Staroměstské ra...

Divadlo

Proč zalhat svému zaměstnavateli – pohled do zákulisí jednoho divadelního představení

s-barvou-ven200Co byste byli ochotní udělat pro záchranu svého pracovního místa? Kam až byste dokázali zajít? Možnou odpověď lze najít třeba v divadelní hře Francise Vebera S barvou ven aneb Kondomedie v podání členů činohry plzeňského Divadla Josefa Kajet...

Film

Slnko v sieti ovládla Čiara, tesne za ním je film Piata loď

ciara 200

Najviac nominácií na národnú filmovú cenu Slnko v sieti za uplynulý rok získal film Čiara Petra Bebjaka. Ide o kriminálny triler, ktorý sa odohráva na slovensko-ukrajinskej hranici. Získal trinásť nominácií, vrá...