Kam s kaprem? Na Úřad pro zahrady a rybníky

Kam s kaprem? Na Úřad pro zahrady a rybníky

Tisk

Úřad pro zahrady a rybníky, perexPřiznám hned v úvodu, že z téhle knihy jsem tak trochu jelen. Možná jsem si tentokrát ukousla větší sousto, než můj čtenářský standard dovoluje. Po dočtení Úřadu pro zahrady a rybníky mi v hlavě šrotují různé emoce. Nadšení, znuděnost, opovržení. Jak jsem se k těmto dojmům prokousala?

 

 

Novinka vydavatelství Plus mne zaujala svou oficiální anotací:

Na březích japonské řeky Kusagawa leží chudá vesnice. Je domovem muže s výjimečným talentem. Rybář Kacuró ovládá umění lovu nesmírně vzácných kaprů. Zásobuje jimi císařský dvůr a díky tomu zajišťuje obživu pro celou vesnici. Jednou však při práci utone v rozvodněné řece. Na dalekou a náročnou cestu ke dvoru se s posledním úlovkem musí vydat mladá a nezkušená vdova Mijuki... Román od nositele Gouncourtovy ceny přináší působivé, historicky věrné líčení Japonska 12. století, v celé jeho krutosti i kráse.

Říkala jsem si, že tenhle historický román francouzského spisovatele Didiera Decoina klame názvem. Od Úřadu pro zahrady a rybníky jsem čekala trochu dobrodružství a hlavně spoustu zajímavostí ze středověkého Japonska. To mě hodně nalákalo. Ač rozhodně nejsem fanoušek rybářství, rozhodla jsem se tohle čtení zkusit. A je pravda, že o životě kapříků jsem se toho dozvěděla docela dost.

Když jsem poprvé vzala knihu do ruky, velmi mile mě překvapila obálka. Je taková heboučká, sametová, až bych se s ní snad dokonce pomazlila. Ten lesklý obrázek paní Mijuki obtočené kolem kapra už takové nadšení nezpůsobil, ale podtrhl mou zvědavost. Pouštím se do čtení. A s přibývajícím počtem přečtených stránek jsem čím dál tím víc na rozpacích.

Mijuki, mladá dívčina, která přišla o manžela a musí se se svou ztrátou vyrovnat, je mi celkem sympatická. Je to taková prostinká až naivní ženuška, ale odvahu rozhodně má. Vždyť vylovit kapry z vody, které se bojí, protože neumí plavat, a vydat se do císařského města, je vážně obdivuhodný kousek.

Zhruba polovinu knihy jsme s Mijuki na cestách. Pak už se ocitáme ve městě a seznamujeme se se starším mužem, Nagusou Watanabem, ředitelem Úřadu pro zahrady a rybníkem. Právě tato postava se stává dalším hlavním hrdinou a zpestřuje děj hodně odlišným způsobem. Na rozdíl od Mijuki je to člověk bohatých zkušeností a jeho pohled na svět je tudíž diametrálně odlišný od jejího.

Co velmi oceňuji a co mne na knize skutečně nadchlo je vyobrazení Japonska dvanáctého století. Na tom si dal Didier Decoin vskutku záležet. Prý se na román z historického hlediska připravoval deset let. A stálo to za to. Informace o životě chudých a bohatých té doby jsou vážně skvělé.

Baví mě, že Didier do příběhu propašoval historické japonské výrazy a přesto je jazyk dobře srozumitelný. Co ovšem mně osobně nesedí, je moc poetický styl psaní. Ano, Jovanka Šotolová se postarala o květnatý a myslím, že vynikající překlad, ale. Ta dlouhá souvětí na mě působí jako uspávadlo. Čtení v posteli nepřichází v úvahu, to bych knížku louskala ještě za deset let. Mijukiny představy, poetika okolního světa, opěvování div ne každého zrnka prachu na cestě je rozhodně způsob, jak ve čtenáři probudit představivost, ale na můj vkus je to všechno moc obsáhlé a zdlouhavé. Odtud mé znudění.

A kde se vzalo opovržení? Nevím, jestli je to úplně ten správný výraz. Ale jsou pasáže a stránky, nad kterými skutečně ohrnuji nos. Nemyslím si, že bych byla až tak prudérní člověk, erotika a sexuální scény mi v knihách nevadí. Primárně takovou literaturu nevyhledávám, ale když to patří k ději, proč ne. Mijukiny myšlenky často odbíhají do erotických fantazií. Stejně jako popisy přírody a kaprů, jsou i tyto scény hodně, hodně zdlouhavé. A místy vážně ujeté. Ani snad nepotřebuji vědět, jak voní něčí klín, jak moc sexy jsou sliny a představa intimní chvilky dvou lidí obestřená šploucháním kapřích ploutví mě ještě asi chvíli bude strašit ve snech.

Přesto, jaké pocity ve mně kniha vzbudila, nelituji, že jsem si ji přečetla. Bylo to opět jedno vybočení, které se sice nepovedlo, ale o tom je život. O nových zážitcích a zkušenostech. Já osobně se už ke knize nejspíš nikdy nevrátím a ani ji nebudu každému na počkání doporučovat. Když na ni ale přijde řeč, nechám na náročnějším čtenáři, zda po ní sáhne. Jemu by se totiž mohla líbit. Protože celkově si myslím, že jde o zajímavý umělecký počin. A že jsem si já s knihou nesedla, neznamená, že by pro někoho druhého nemohla být úchvatná.

Úřad pro zahrady a rybníky

Název: Úřad pro zahrady a rybníky (Le Bureau des Jardins et des Étangs)
Autor: Didier Decoin
Žánr: Světová literatura, historický
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2018
Počet stran: 312
Hodnocení: 50 %                                                    
Zdroj foto: Plus
Odkaz na web: Plus


 
Banner

Přihlášení



Vzpoura oceánů ohrožuje lidstvo

Tento fascinující ekothriller, v němž autor zobrazuje vzpouru přírody proti lidstvu jako hororový scénář, nad nímž se tají dech, se stal světovým bestsellerem. Jeho druhé vydání přináší na knižní trh nakladatelství Laser ze společnosti Euromedia Group. První díl už leží na pultech knihkupectví, díl druhý je aktuálně v předprodeji a můžeme se na něj těšit již v únoru 2023.


Laser

Zjistěte, jak přežít ve městě i v přírodě

Kurz přežití je název knihy od Amara Ibrahima, který se dlouhodobě věnuje přežití – pořádá kurzy i o něm přednáší. Tento titul by si měl přečíst každý.


BizBooks
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Rozhovor

„Kdo rozumný by se nechal pobláznit vlastním terapeutem?“ ptá se Edna Nová

edna200Edna Nová vystudovala v Praze na UK obor sociální práce, absolvovala výcvik v krizové intervenci, porodila dvě děti a vydala dvě knihy: Ženy z Bohnic (Pointa) a Konec aneb začátek (Motto). Její život zahrnuje vztahové držkopády, bohémský život v polosquatu,...

Hledat

Je libo dystopii?

Kdo sleduje knižní svět, nemohl minout knihu Znamenitá mrtvola od argentinské spisovatelky Agustiny Bazterricy. Jaká je?


Fobos

Z archivu...

Čtěte také...

Hluboká modř moře: Láska na divokém pobřeží Bretaně

hlubokaNěmecká autorka Marie Lamballe vydala po úspěšném románu Hortenziová zahrada svou další knihu s názvem Hluboká modř moře. Čtenářky se opět mohou těšit na romantický příběh lásky, která se odehrává na bretaňském pobřeží.

...

Literatura

Přečtěte svým dětem před spaním příběhy prasátka Peppy a jeho přátel

pepapig perexVšichni, kdo máme či hlídáme malé děti, víme, jak je občas těžké je uspat. Čtení před spaním je starý dobrý recept našich rodičů a prarodičů, který stojí za to, abychom jej vyzkoušeli. Po večerníčku můžeme doma zavést ritu...

Divadlo

Epochální výlet rodiny Smolíkovy

smolikovi200„S písní bláznivou a s trochou smůly v patách čtyři klauni jdou, kam, kdo ví kam,…“ Přesně těmito slovy začíná úvodní znělka mnoha generacemi milovaného animovaného seriálu o maďarské rodince Smolíkových a jejich mrzoutském sousedovi Dr. Halířo...

Film

Volání ženského rodu

volanirodu perexSborník dvojznačně nazvaný Volání rodu se nevztahuje ke stejnojmennému českému filmu odehrávajícímu se v pravěku (ačkoli má na obálce záběr z něho), nýbrž přináší statě čtyř autorek, napsané za posledních deset let pod zá...