V květnu vyšla další neotřelá kniha pana doktora Aleše Rozehnala a tentokráte se s protagonistou Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic podíváme Za okraj světa. Historický román o cestě do Svaté země v roce 1598 nám formou až deníkových zápisků přiblíží hledání smyslu života a původu poznání. Pokud chcete vidět za okraj, není to čtení jednoduché, ale výsledek stojí za to.
Autor a kousek jeho díla
JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D., (* 1970) je český advokát, zabývá se mediálním a soukromým právem a působí jako docent na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho tvorba je rozmanitá, já doporučím hlavně jeho kouzelnou knihu Kdo rozváže pás Orionu (2021) nebo stejně vynikající magický příběh z Prahy Na opačné straně času (2024) či nejinak výborné mytologické Příběhy slovanského nebe (2025).
Oč tu běží?
Co když všechna náboženství světa měla jeden zapomenutý pramen?
Roku 1598 se český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic vydává na pouť do Jeruzaléma. Opouští domov, děti i svět, který dosud znal. Jeho cesta, inspirovaná skutečným putováním jednoho z nejpozoruhodnějších mužů své doby, však brzy přestává být jen poutí ke svatým místům. Na cestě přes Alpy, Benátky a nebezpečné vody Středozemního moře se k němu připojují muži z různých koutů Evropy. Každý z nich nese vlastní ztrátu, pochybnost nebo tajemství. Spojuje je však stále silnější pocit, že jejich cesta vede k něčemu mnohem staršímu, než je samotné křesťanství.
V renesanční Evropě se totiž mezi učenci šíří myšlenka o pradávném učení, prisca theologia. O víře, kterou měli znát už Hermes Trismegistos, Mojžíš nebo Pythagoras, a z níž se prý zrodila všechna náboženství světa. Stopa tohoto zapomenutého poznání vede k legendě o klášteře, který mizí beze stopy a zase se objevuje. A také k tajemnému rukopisu, o němž se šeptá jen mezi zasvěcenými – k Thovtově knize. Poutní cesta se tak pomalu mění v pátrání po tajemství, které může změnit víru poutníků i jejich pohled na dějiny světa. Za okrajem světa je historický román inspirovaný skutečnou cestou Kryštofa Haranta. Je to příběh o Evropě na prahu nového věku, o víře, která hledá svůj původ, a o cestě, která vede dál než k hranicím mapy.
Co na to já?
Jelikož jsem si nechtěla kazit zážitek z knihy, tak jsem si někde z hlavy musela přiblížit informace o protagonistovi knihy a jeho významu pro české země. Po přečtení jsem si našla informaci, že v roce 1608 vydal známý rukopis o své cestě Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta. Ta je nám v knize Za okrajem světa přiblížena více než znamenitě.
Nutno podotknout, že historicky se nacházíme v Rudolfínské době, tedy době rozmachu humanismu u nás, kde je do středobodu zájmu kladen nikoliv bůh, ale člověk, jeho svoboda. To si ale protiřečí s katolictvím té doby, ale pro náš příběh to považuji za důležitý poznatek a uvědomění si.
Za okrajem světa působí již na první pohled jako něco víc než cestopis, jako něco víc než jen převyprávění putování samotného šlechtice a našeho průvodce do neznámých končin. Avšak právě ono putování můžeme vnímat jako alegorii, jako šifru o hledání poznání toho, co tu bylo první. A pak se začneme ptát, na jakých základech stojí víra. Nebylo tady něco dřív než to, co stojí ve svatých knihách jednotlivých náboženství, nějaký jednotící prvek?
Samotné čtení odsýpá a příběh o pouti do Svaté země, k Božímu hrobu, na Sinaj i na další místa, se čte v poklidu svým vlastním tempem. Náročnější je to, co se skrývá a sem tam probublává pod povrchem. Otázky bez odpovědí, které jsou samy sobě odpověďmi, jak už to tak mnohdy v gnosticismu bývá.
Pokud máte náladu na humanitně zaměřené historické čtení mimořádného cestopisu s filozofickým přesahem a obrazem staré doby, pak je jen na vás, abyste se dali do čtení této mnohovrstvé knihy.

Název: Za okrajem světa
Autor: Aleš Rozehnal
Ilustrace: Aleš Rozehnal
Žánr: česká literatura
Nakladatelství: Aleš Čeněk
Rok vydání: 2025, pevná vazba
Počet stran: 192
Hodnocení: 80 %
Odkaz na web: https://www.alescenek.cz/cs/p/za-okrajem-sveta-rozehnal-ales
| Další > |
|---|







S hercem Vasilem Fridrichem z Městských divadel pražských bude na našem webu ke konci ledna online chat. Abyste se na něj naladili a inspirovali se k otázkám, začtěte se do tohoto rozhovoru, který se, kromě jiného, váže k příležitosti 50. reprízy...
Nic pravdivého se v roce 2024 dostalo na mezinárodní seznam Bookerovy ceny – jde o pozoruhodné zkoumání autofikce – kam až lze v druhu memoáru zajít a svou minulost si vyfabulovat, nebo alespoň upravit, aby pro nás byla stále autentická, ale zároveň i literárně...
Nahlédnou do doby před „vypuknutím“ proměny zemědělské oblasti v začínající se rozvíjení nejprůmyslovější části Čech, přes malířský štětec, umožňuje výstava obrazů E. G .Doerella v ústeckém muzeu do poloviny měsíce ledna příštího roku.
Režisér Dodo Gombár (nar. 1973) je v Brně již dávno znám. V MDB režíroval… a výborně... Žitkovské bohyně (2017), nebo v Mahenově divadle také objevná režie činohry Želary (2017), v Huse na provázku Ticho na zemi (2019), a tak bycho...
Při zmínce o akčních filmových sériích o upírech se mi ihned vybaví dva názvy. Tím prvním je samozřejmě Blade s nepřekonatelným Wesley Snipesem a druhým jednoznačně Underworld (fanoušci Stmívání prominou). Právě druhý jmenovaný se dočkal v po...