Rozhledny a vyhlídky v ČR, kde se můžete pořádně vyvětrat

malečov rozhledna Jaro začíná klepat na dveře, a tak opět budeme moci chodit i v této nelehké době více do přírody. Mezi nejčastěji navštěvované objekty patří rozhledny a vyhlídky, kterých jsou u nás na stovky, známé, málo známé i neznámé.

Co musí splňovat rozhledna?

Rozhledna je stavba postavená člověkem a upravená pro účely rozhlížení po okolí. Z vyhlídky se také člověk rozhlíží, ale ta využívá jen přírodní podklad. Aby objekt byl zařazen mezi rozhledny, musí splňovat i další podmínky. Což znamená výška minimálně 4 metry, možnost přístupu pro veřejnost minimálně 1 den v roce a na vyhlídkovou plošinu vstoupit bez horolezeckých technik.

Materiál pro vybudování rozhledny se používá různý, od dřeva, přes kameny až po kov. Je to docela drahá záležitost, a proto první rozhledny vznikaly na šlechtických pozemcích a šlechta náklady hradila.

Nejstarší rozhledna v ČR

Nejstarší rozhlednou u nás je stavba v podobě minaretu v lednicko-valtickém areálu. Vznikla podle plánu architekta Josefa Hardtmutha v letech 1797-1804 v době knížete Aloise II. z Liechtensteinu. Za první horskou rozhlednu je považována novogotická Josefovská věž na Kleti. Jméno získala podle zakladatele Josefa Jana Nepomuka ze Schwarzenberku, měla triangulační funkci pro práci kartografů a sloužila i jako hvězdárna. Citlivě byla rekonstruována v roce 2009.

Pro zeměměřiče sloužila i empírová Babylonská věž na Zeleném vrchu od roku 1831, zakladatelem byl Jindřich Vilém Haugwitz nebo na Děčínském Sněžníku od roku 1865, místu se říká „Větrné lázně“. Pro lázeňské hosty sloužila Hamelika od roku 1876 v Mariánských lázních − tato 20 metrů vysoká rozhledna se 100 schody dávala pořádně zabrat.

V Karlových Varech slouží hostům pseudogotická cihlová stavba v podobě minaretu Vyhlídka Karla IV. od roku 1876, která je vysoká 15 metrů a tak má jen 80 schodů.

Nejkrásnější rozhledna v Českém Švýcarsku

Ovšem zájem o turistiku přinesly 80. léta 19. století, a tím i boom rozhleden a vyhlídek. Většinou je turistické spolky stavěly ze dřeva, ale to se neosvědčilo, a tak se budují trvanlivější stavby z kamene. Mezi nejznámější a nejkrásnější patří Tanečnice v Českém Švýcarsku, původně dřevěná od roku 1885, po zničení bouří v roce 1903, vybudována kamenná v roce 1905, s výškou 26 metrů a 138 schody.

Rozhledny v okolí Ústí nad Labem

V době válek měly lidé jiné starosti, a tak mnoho staveb nevzniklo. V současné době opět narůstá zájem a turistické spolky se zasazují o rozvoj této bohulibé činnosti. Nejinak je to také v okolí Ústí nad Labem.

Mezi nejznámější patří Erbenova vyhlídka patřící mezi rozhledny sice už od roku 1888, ale její původně dřevěná stavba pobitá šindelem nepřežila prudkou zimní bouři v roce 1898 a zůstala jen podezdívka. O několik let později vichřice v roce 1903 shodila i druhou dřevěněnou věž, po které zůstala jen ta původní kamenná podezdívka, ale i tu úder blesku zničil v roce 1911. Teprve v roce 1933 byla obnovena a své jméno dostala podle dlouholetého předsedy ústeckého Horského spolku Alexandra Erbena. Znovu byla opravená v roce 2006, oproti původní je 2x vyšší (15 metrů, má 56 schodů) s výhledem na České středohoří s Milešovkou, Bukovou horu, Krušné hory s Bouřňákem, Teplice, Komáří vížka, jezero Milada a Ústí nad Labem. Navíc je přístupná neomezeně po celý rok a bez poplatků.

Druhá rozhledna je na Lucemburkově kopci v nadmořské výšce 564 metrů, nedaleko obce Malečov. Je celodřevěná a byla slavnostně otevřena v září 2020. Původně měla být stavba realizována o deset let dříve, provázely ji hlavně finanční problémy, ale založením spolku Malečovský rozhled z.s. s pomocí finančních darů, dobrovolnické práce místních občanů, trvala vlastní výstavba tři roky. K výšce 11 metrů vede 61 schodů, a pak se otevře pohled na České středohoří, Říp, Prahu, na Tiské stěny, Děčínský Sněžník, Růžovský vrch, Königstein, Bezděz, Ještěd, až do Krkonoš. Rozhledna je otevřena celoročně, bez poplatků.

malečov rozhledna

Cajthamlova vyhlídka v Ústí nad Labem

Kopcovité město a jeho okolí přímo volá po využívání vyhlídek. A jeho z čeho vybírat od známé Větruše, nedaleko které je Doerellova vyhlídka s pohledem na řeku Labe, kde uvidíte i Bránu Čech Portu Bohemiku. Je to místo, kam romantický malíř chodil malovat krajinu a dnes už je na tom místě i mohyla s pamětní deskou. Známé jsou i vyhlídky Karla Hlaváčka či Fričova, nebo Střekovská na Malém sedle a mnoho dalších.

V loňském roce na Střekově byla otevřena i vyhlídka věnovaná Vlastimilu Cajthamlovi nejdéle aktivnímu členu organizované turistiky. Byl první mistr sportu v turistice u nás, nositel mnoha vyznamenáních, čestný člen předsednictva turistiky. Byl aktivní i ve svých 90 letech.

Na protější straně v Krásném Březně, na vrcholu Račí hory, je vyhlídka pojmenovaná po Františku Málkovi, který nejen navštívil 100 rozhleden, ale také při tom zdokumentoval jejich aktuální stav a byl nositelem diamantového odznaku. Přístupná veřejnosti je také od roku 2020.

Bylo by těžké vybrat z velkého množství fotografii pohled na krajinu z kterékoliv vyhlídky, protože fotka zachycuje právě ten okamžik stisku foťáku. A každý turista ví, že nejkrásnější pohled je právě v té době, kdy to vidí na vlastní oči.

cajhamvyhlídka2