Americké putování Dvořáka a Sládka. Nová výstava v Památníku ve Vysoké u Příbrami představí cesty kulturních velikánů do USA

Americké putování Dvořáka a Sládka. Nová výstava v Památníku ve Vysoké u Příbrami představí cesty kulturních velikánů do USA

Tisk

antonin dvorak 200Cestování do zámoří, jak je ve 2. polovině 19. století osobně zažil slavný skladatel Antonín Dvořák a spisovatel Josef Václav Sládek, přiblíží současníkům výstava Do Nového světa! uspořádaná v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. Nová expozice zachycuje cesty obou velikánů do Ameriky. A také jejich vztah k Vysoké, kde oba tak rádi pobývali.

 

Návštěvníci uvidí třeba nedávno objevené Dvořákovy lodní kufry, s nimiž přesně před 130 lety nejspíš do Spojených Států vyrazil, jeho pas, lodní lístek, fotografie i korespondenci. Výstava začíná 21. dubna a trvat bude po celou letní sezónu až do 16. října 2022. Zámeček obklopený malebným parkem a jezírky slouží dnes jako muzeum k poctě světoznámého skladatele. A zůstává stále výjimečným místem, kde se historie propojuje s uměním a přírodou.

antonin dvorak1

„Cesty do ciziny jsou dnes něčím zcela samozřejmým. V době Dvořáka a Sládka to ale bylo něco neobvyklého a svým způsobem také dobrodružného. Výstava nově srovnává jejich cesty do Spojených států amerických. Dělí je jen asi 25 let. Důvody a okolnosti pobytu obou umělců za oceánem však byly odlišné,“ objasňuje ředitel Památníku Vojtěch Poláček. A dodává, že zážitky ze zahraničních pobytů bývají podobné i dnes: „Nadšení, údiv, nepochopení, stesk po domovu - s podobnými stavy mysli se musí vypořádat i dnešní světoběžník.“

Památník vystaví mimo jiné Dvořákův dopis, který zaslal z amerického Spillville správci svého domu na Vysoké. „Rádi bychom se blíže věnovali i dopadům Sládkovy cesty na jeho pozdější život. Znalost anglofonní kultury využil později jako učitel angličtiny a také jako autor jedněch z prvních česko-anglických učebnic vůbec. I ty jsou součástí výstavy,“ doplňuje Poláček. A připomíná, že zapůjčením předmětů a odbornou pomocí se na výstavě podílí Památník národního písemnictví, Národní muzeum (České muzeum hudby, Náprstkovo muzeum), Muzeum Josefa Václava Sládka ve Zbirohu, Národní technické muzeum, Oblastní muzeum v Děčíně a také potomci Antonína Dvořáka.

 antonin dvorak2

Inspirace kouzelným místem

Výstava zároveň ukáže vztah obou významných osobností k domovu na Vysoké. „Dvořák právě na toto místo během svého pobytu v Americe často myslel. Novorenesanční zámeček, rozsáhlý park, Rusalčino jezírko, vila Rusalka i nádherná okolní krajina. To všechno jsou místa inspirace hudebního skladatele po dobu více než dvaceti let jeho tvůrčího života,“ vypráví Vojtěch Poláček. „Spolu s Josefem Václavem Sládkem jsou bezesporu nejslavnějšími osobnostmi, které tu kdy pobývaly. Sládek byl také vášnivý a výborný fotograf. Díky němu se zachovalo několik unikátních historických snímků, zachycujících budovu zámečku ve Vysoké i její návštěvníky a obyvatele. Včetně hraběte Kounice, jeho ženy Josefiny či Antonína Dvořáka a jeho rodiny,“ dodává. V areálu parku Sládek fotografoval také svou ženu Marii a dceru Helenu.

Vážený umělec, mladý dobrodruh

Dvořák přišel do Ameriky jako mezinárodně respektovaný umělec na pozvání newyorské konzervatoře s příslibem na české poměry velmi vysokého platu. Pozornost mu věnovala i americká média. „Bylo mu už přes padesát a odcestoval v doprovodu manželky, dvou dětí a čechoamerického průvodce Josefa Kovaříka. Naproti tomu Sládek do Států v roce 1868 tak trochu utíkal z politických, ale možná i osobních důvodů. A jako nepříliš zkušený mladík tu vedl pestrý, dobrodružný život. Vyzkoušel řadu profesí a procestoval velkou část země. Psal pro různé krajanské noviny, sbíral rostliny pro Muzeum království českého - dnes Národní muzeum - a vyzkoušel si i dělnické profese. V obou cestách však najdeme i mnoho společných motivů. Oba muži se třeba setkali s Indiány, jejichž kultura je fascinovala,“ uvádí Poláček. Sládek podle něj zasvětil Dvořáka do této problematiky skrze svůj překlad Písně o Hiawathovi, rozsáhlé básnické skladby Henryho Wadswortha Longfellowa, která čerpá z indiánských legend. Dvořák později vážně uvažoval, že by na tento námět zkomponoval operu.

antonin dvorak3

Hudba a zvuk v parku

Výstava však nebude jedinou novinkou sezóny. „Pracujeme také na projektu rozšířené reality nazvaným Vysoká – říše zvuků. Pomocí mobilní aplikace budou moci návštěvníci objevovat nejrůznější místa v okolí památníku spojená s působením Antonína Dvořáka. Orientujeme se především na zvuk – tedy hudbu a mluvené slovo. Věříme, že v průběhu léta budeme moci vše spustit. Pro naše návštěvníky chystáme také mnoho koncertů či divadelních představení nejen uvnitř budovy, ale v rámci Středočeského kulturního léta i v parku. Náš nový web také nabízí virtuální prohlídku či rozsáhlý dvořákovský kvíz,“ vypočítává Poláček. A zve k výletu do novorenesančního zámečku obklopeného rozsáhlým parkem a dechberoucí krajinou. „Spolu s pozváním hraběte Kounice to ostatně byla právě příroda, která sem Antonína Dvořáka přilákala,“ uvádí.

Památník se bude dále zabývat i osobností Josefa Václava Sládka. V červenci plánuje koncert, na kterém zazní zhudebněná Sládkova poezie. Jeho básnické dílo inspirovalo mimo jiné hudební skladatele Josefa Bohuslava Foerstera nebo Vítězslava Nováka.

Výstava v Památníku Antonína Dvořáka, příspěvkové organizaci Středočeského kraje, je součástí série expozic o vztahu významných umělců a politiků ze středních Čech k Americe. Expozici o slavných osobnostech, působících mimo jiné právě v tomto regionu a o jejich vztahu ke Spojeným státům plánuje v dubnu 2022 i Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Během roku představí svou výstavu také partnerské Muzeum T. G. Masaryka v Lánech. Název trojdílného výstavního cyklu je Ze srdce Evropy do "amerického snu".

Víte že…

  • Antonín Dvořákovi v městečku Spillville v Ohiu, kde trávil léto 1893, věnovali dokonce muzejní expozici? Nachází se přímo v domě, kde tenkrát skladatelova rodina bydlela. A nadace Dvořák American Heritage Association (DAHA), která vznikla v roce 1991, se pokusila zachránit newyorský dům, v němž mezi léty 1892-95 Dvořákovi bydleli. Nebyla ale úspěšná. Díky ní však byla roku 1997 v nedalekém parku odhalena alespoň Dvořákova bronzová socha. Významně na ni přispěla Newyorská filharmonie.
  • v chicagské čtvrti Pilsen (Plzeň), známé početnou českou komunitou, je Dvořákův park? Nabízí mnoho možností sportovního a kulturního vyžití.
  • Josef Václav Sládek byl blízkým přítelem a gymnaziálním spolužákem hraběte Kounice a právě přes něj se později na Vysoké spřátelil i s Kounicovým švagrem Antonínem Dvořákem? Delší dobu tu pobýval v letech 1897-1898. Bydlel v někdejší myslivně hned u hlavní brány do parku. Dnes se tomuto domku říká Sládkovna.
  • společná byla pro cesty obou umělců také setkání s českými krajanskými komunitami? Během svého pobytu oba navštívili některé stejné osoby. Mezi nimi byl třeba farář, pedagog a překladatel František Boleslav Zdrůbek, někdejšího Sládkův spolužák z pražského akademického gymnázia. Na stejném gymnáziu se Sládkem a Zdrůbkem studoval i hrabě Robert Václav Kounic, stavebník a někdejší majitel dnešního památníku.
  • Sládek údajně triumfoval nad Dvořákem, protože mohl popravdě prohlásit, že viděl – na rozdíl od skladatele - skutečné divoké Indiány? Dvořák, který do Americky cestoval později, je zažil spíše jen jako neautentickou atrakci pro turisty.
antonin dvorak4

Kdo byl kdo:

Josef Václav Sládek (1845– 1912) Básník, novinář, překladatel a vlastenec. Patří mezi zakladatele české poezie pro děti. Každý student zná nazpaměť ještě ze školy jeho báseň: „Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les…“ Vystudoval gymnázium a v Praze pak jazyky a přírodní vědy. Toto studium v roce 1868 přerušil a odcestoval do Ameriky. Zajímal se o osudy Indiánů a Afroameričanů, s nimiž pracoval, ale také o život Čechoameričanů. Pobyt v USA ho ovlivnil na celý život. Když se vrátil do Čech, psal, učil angličtinu a přednášel. Orientoval se především na anglo-americkou literaturu. Protože byl nadšeným amatérským fotografem, v USA fotografoval například prosté venkovské motivy a momentky. V 90. letech byl členem redakční rady Fotografického věstníku. Řadu jeho snímků uchovává muzeum Josefa Václava Sládka ve Zbirohu či Památník národního písemnictví v Praze. Poslední etapu svého života věnoval gigantickému úkolu: přeložil dvaatřicet Shakespearových her.

Antonín Dvořák (1841-1904) je světově nejhranějším českým skladatelem vůbec. Ve Vysoké u Příbramě, malé obci ležící v malebné zalesněné krajině nedaleko Brd, našel na více než dvacet let svůj druhý domov. Dvořák nebyl zdaleka jediným umělcem, který na toto výjimečné místo jezdil. V areálu památníku delší dobu pobýval také básník Josef Václav Sládek, na návštěvy sem přijížděli například skladatelé Suk a Fibich či literáti Zeyer, Jirásek a Stroupežnický. Dvořák na Vysoké započal, dokončil nebo zcela vytvořil přinejmenším 30 velkých kompozic, z nichž mnohé patří k vůbec nejvýznamnějším. Patří sem skladatelova Symfonie číslo 8 a především opera Rusalka. S ní je zdejší příroda již navždy spjata. V lese za zámečkem se skutečně nachází jezírko, kam údajně chodil Dvořák na procházky a kde čerpal inspiraci pro hudbu své nejslavnější opery. Po Dvořákově smrti bylo jezírko nazváno Rusalčiným. A skladatelův letní dům dostal jméno Vila Rusalka. V roce 1892 odcestoval Dvořák na pozvání zakladatelky americké národní konzervatoře v New Yorku Jeanette Thuberové do USA. Nejprve sice váhal, ale pak nabídku přijal. Jeho pobyt v Americe v letech 1892-1895 mu přinesl další pocty a definitivně i světovou proslulost. Po Čechách se mu ale stýskalo a po třech letech se proto vrátil domů. Složil pak čtyři slavné symfonické básně a kromě Rusalky i další slavnou operu Čert a Káča.

Více informací: www.antonindvorak.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Jitka Ludvíková: „Nejsem sériový vrah, jsem jen spisovatelka. Asi si to budu muset nechat napsat na schránku.“

jitka ludvikova 200Jitka Ludvíková se narodila v roce 1981 v Jindřichově Hradci. Vystudovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Šeď právnického života si zpestřuje psaním knížek, které jsou plné laskavého humoru, jenž přináší čten...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...


Literatura

Projděte Evangeliem pekla Severní Koreje

Evangelium pekla, perexJedním z důvodů, proč mě čtení baví a naplňuje je i to, že kromě prožívání různých příběhů, mohu navštívit i spoustu zajímavých míst. V momentě, když jsem viděla, že děj thrilleru Evangelium pekla je zasazen do Seve...

Divadlo

Skleněný pokoj: Světová premiéra původně knižního bestselleru v Brně

Skleneny pokoj 200Román britského spisovatele Simona Mawera se odehrává v Brně, mezi roky 1925 a 1968. Podkladem příběhu je osud lidí kolem slavné vily Tugendhat, světově uznávaného architekta Ludwiga Miese van der Rohe.

Film

Nečekaně ztřeštěný výlet do Litvy

litva200Severský filmový podzim nabízí nejen filmy severských zemí, jak by název mohl napovídat, ale hranice se rozšiřují i na filmy z pobaltských republik. Ve filmu Litva, do toho! se můžete seznámit s největší pobaltskou zemí prostřednictvím ztřeštěné roa...