Třešně v rumu jsem zhltla jako malinu

Třešně v rumu jsem zhltla jako malinu

tresne v rumu200V nakladatelství Cosmopolis vyšla kniha novinářce Michaele Janečkové s názvem Třešně v rumu, která pojednává o její cestě na Kubu.

 

 

 

Na knize mě velmi zaujala anotace, protože kdo by se v tomhle nenašel? „Dovolená s cholerickým dědou (!) komunistou (!!) na Kubě (!!!). Štvou vás příbuzní u nedělního oběda? Nemůžete pochopit, koho to zas volili, proč si vzájemně přeposílají konspirační maily, nadávají na novináře a skuhrají, že za jejich mládí bylo líp? Vydechněte a počítejte do deseti. Ne vždy je hloubení příkopů mezi generacemi ten nejlepší nápad.“

Michaela Janečková se rozhodla udělat dobrý skutek a vzít svého dědu na dovolenou na Kubu. Cítila totiž, že po smrti babičky potřebuje nějaký šílený plán, jako „vyznavač a šiřitel socialistické ideologie“ se tam celý život toužil podívat a ona neměla plán na léto. Už z prvních řádků knihy je patrné, že je děda Evžen opravdové číslo, a navíc se k němu přidává dalších šest penzistů, které Michaela získává na starost a je jasné, že na Kubě bude o zábavu postaráno.

Autorčin styl psaní mi velmi rychle sednul, často jsem se smála nahlas a musela úryvky předčítat manželovi. Nejčastěji byly zdrojem humoru popisované situace, ale často mě dostala také nejrůznější přirovnání. Autorka je ode mě o rok starší, takže mi navíc byla velmi blízká a často jsem přesně věděla, o čem píše. Například tady: „Když jsem večer koukla do šrajtofle, vypadala zhruba jako třetí den mého oblíbeného metalového festivalu Brutal Assault. Mnohem míň papírovek, než by člověk čekal, a ty, co zbyly, jsou nějaký divně zmuchlaný a navlhlý. Celý to doplňuje pár archaických kováků, který už podle mýho ani neplatěj, nějaký záhadný tkaloun, zapík a žvýkačka.“ (str. 117).

Třešně v rumu možná nejsou klasickým cestopisem, jsou hodně zaměřené na nejrůznější zážitky, ale právě z nich se dozvíte, jak to v této zemi chodí. A to bez jakýchkoliv příkras, nebo obhajování. Zjistíte tak například, jak složité je na Kubě s internetem, jaký je rozdíl mezi místními a turisty, jak je to se stravováním, nebo také, jak levný je tam rum. Ten je pro skupinu velmi často záchranou a je to pochopitelné.

Původně jsem myslela, že budu knihu číst postupně – že si každý večer přečtu jednu, dvě kapitoly, ale to se nedalo. Neodolala jsem a knihu přečetla za dva večery, hodně se u ní pobavila i dozvěděla. Jsem také ráda, že ji díky nakladatelství Grada mám i s podpisem a bude mít čestné místo v poličce s cestopisnými knihami.

Michaela Janečková vystudovala žurnalistiku na Karlově univerzitě a nyní pracuje jako novinářka. S psaním začínala jako redaktorka Lidových novin, ve kterých rozkrývala například podhoubí tuzemské extrémní pravice. Informace z jejích článků přispěly k odsouzení takzvaných žhářů z Vítkova. Poté vyměnila tužku za mikrofon a přešla do České televize, kde za ekonomickou redakci točí už více než deset let reportáže pro Události a edituje pořad Byznys ČT24. Příležitostně spolupracuje s Deníkem N a magazínem Forbes. Ale kdyby to šlo, nejraději by se jenom proháněla na koni po lesích a střílela z luku.

tresne v rumu

Třešně v rumu
Autor: Michaela Janečková
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Cosmopolis (Grada)
Rok vydání: 2022
Počet stran: 192
Hodnocení: 89 %

https://www.grada.cz/tresne-v-rumu-12832/


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Dalibor Buš: Herectvo ma zásadne zmenilo

DB perexNarodil sa v Hranicích. Odmalička veľa čítal a doslova hltal westerny. Neskôr knihy zahodil, začal športovať a objavil v sebe najhoršieho futbalistu okresu. Časom zahodil aj loptu, vzal do ruky meč a objavil v sebe srdce bojovníka. Raz šermoval s ta...

Hledat

Literární soutěže jsou jednou z nejlepších cest, jak dát o sobě vědět

Lucie Hlavinková, která se poprvé proslavila knížkou pro děti, je patronkou naší literární soutěže, která právě skončila a čeká na vyhlášení svých vítězů. Lucie nám na sebe prozradila, jak se stala spisovatelkou, čemu se nejraději věnuje a co nového připravuje pro své čtenáře.

Z archivu...


Literatura

Karty skryté moudrosti: Máte odvahu k výkladům?

Colette Baron-Reid tarotPředstavte si, že ještě před vznikem písma vytvořily prastaré národy božské spojenectví lidí a mystických skrytých říší, které tvoří most mezi světy přírody a ducha a udržuje harmonii a rovnováhu. Tímto spojenectví...

Divadlo

Svět podle Amanitas – tentokrát s názvem Destinace

Amanitas divadlo 200Prostranství před pražským Cross klubem se v úterý 29. července promění v tak trochu jiný svět, a to svět nového cirkusu. Budete zde moci shlédnout premiéru pouličního divadla s názvem Destinace v podání skvostných Amanitas.

Film

Téměř ztracené Brehy nehy se vracejí

altFero Fenič natáčel svůj televizní hraný debut Brehy nehy v roce 1982 (jak nasvědčuje i datum na školní tabuli) a v témže roce jej dokončil, protože záhy - v měsíčníku Film a doba 3/1983 - na něj v rámci širší studie upozorňuje...