Stepař Igor Bezdieniezhnykh: „Step je tanec, který nejen vidíte, ale také slyšíte.“

Stepař Igor Bezdieniezhnykh: „Step je tanec, který nejen vidíte, ale také slyšíte.“

Tisk

Igorek 200Čeští stepaři patří mezi nejlepší stepaře světa a jedním z nich je i mistr světa Igor Bezdieniezhnykh. Ten se do „ťukání nohama“ zamiloval hned, jak ho uviděl na vystoupení, a hned druhý den se na něj přihlásil. Věnoval mu mnoho úsilí a po třech měsících byl jedním z nejlepších stepařů v jejich studiu. Zjistěte o něm i o stepu více v našem rozhovoru.


Jak se vám daří v těchto dnech? Jste nějak omezen současnou situací?

Dobrý den. V těchto dnech, se bohužel, všem umělcům moc nedaří, kvůli současné situaci a já nejsem výjimkou...

Samozřejmě, kvůli novým opatřením, které se zaměřují hlavně na kulturu, momentálně nemůžu pracovat v plném rozsahu. Nejsou teď žádné tréninky. Zrušili se semináře, mezinárodní i tuzemské soutěže a také vystoupení.

V České republice je hned několik stepařských škol. Čím si vysvětlujete oblibu stepu? Mohou za to podle vás i show typu Lord of Dance?

Co se týče Show Lord of Dance… Samozřejmě, že je tato Show naprosto úžasná. Je to skvělý zážitek vidět toto naživo, ale u Lord of Dance jde pouze o irský step. Bohužel žádná jiná podobná velká show tohoto typu není. Pokud třeba nejde o nějaký stepařský festival, kam patří závěrečná galashow všech hostujících i tuzemských stepařů, například Prague TAP Dance festival, který se konal v únoru a snad proběhne znovu v únoru 2021.

Jak je to s úspěchy tuzemských sportovců? A jaká mezi jednotlivými tanečníky a školami panuje atmosféra? Berou se jako konkurence, nebo takzvaně táhnou za jeden provaz?

Česká republika má spoustu úspěšných tanečníků. Čeští stepaři patří mezi nejlepší stepaře světa a na mezinárodních soutěžích jsou Češi vždy ve finále a převážně na bedně.

Obecně mi přijde, že mezi školami a tanečníky panuje přátelská atmosféra. Na mistrovství České republiky je zdravá konkurence, protože do mezinárodních soutěží se pak dostanou jen ti nejlepší z ČR. Přijde mi, že všichni “táhnou za jeden provaz”. Podporujeme se navzájem.

Liší se nějak čeští stepaři od těch zahraničních? Jaké jsou vaše zkušenosti?

Určitě ano. Nejde jen o stát, ale každá škola má svůj styl, který předává svým žákům trenér. Každý trenér má svůj vlastní styl a je to hodně vidět jak na českých tak i mezinárodních soutěžích. Ani já nejsem žádná výjimka.

Kdy jste vy začal se stepem a co vás k němu přivedlo?

Ke stepu jsem se dostal v roce 2006. Byla to náhoda. Věnoval jsem se tehdy lidovému tanci. Na jednom z vystoupení našeho studia jsem viděl poprvé step. Byl to syn mého trenéra lidovek. Později jsem zjistil, že můj trenér vyučuje i step. Do toho “ťukaní nohama” jsem se ihned zamiloval a hned druhý den jsem se přihlásil na step.

Měl jste hned jasno, že se chcete věnovat stepu, nebo jste přemýšlel i nad jinými disciplínami? Jak vzpomínáte na vaše začátky?

Před tím než jsem se rozhodl, jsem vyzkoušel více tanečních technik. Lidový tanec, společenský tanec, modernu i hip hop. Od té doby co jsem se přihlásil na step, mi bylo hned jasné, že tomuto stylu tance se chci věnovat naplno.

Vzpomínám si, jak jsem se do stepu zamiloval a po 3 měsících jsem byl jedním z nejlepších stepařů v našem studiu. Samozřejmě díky velkému množství hodin a úsilí, které jsem tomu věnoval.

Kolik času jste tehdy věnoval tréninkům a jak je to dnes?

Na začátku jsem se věnoval stepu cca 10 hodin týdně a z toho jsem měl 6 individuálních hodin. Pokud jsem se připravoval na soutěž tak ten počet hodin se výrazně navýšil na přibližně 18-20 hodin týdně.

Nyní hodně učím a věnuji svůj čas převážně svým žákům. Využívám ale vždy možnosti naučit se nové věci od zahraničních lektorů na seminářích. Také věnuji čas sám sobě, když se připravuji na soutěž a to přibližně 7 hodin v týdnu což ale není moc...

Máte za sebou mnoho úspěchů, jaká k nim byla cesta? Můžete nám prozradit nějaký nezapomenutelný zážitek ze soutěží nebo vystoupení?

Jako vždy, jediná cesta k úspěchu jde pouze přes velkou dřinu. Ten kdo hodně trénuje, bude vždy úspěšný v jakékoliv disciplíně. Věnoval jsem stepu hodně času a vzdělával jsem se od zahraničních lektorů převážně z Ameriky. Takže hlavní cestou k úspěchu je rozvoj, vzdělání, zlepšování a velká dřina. Nezapomenutelný zážitek byl, když jsem se v roce 2016 stal, poprvé, vicemistr světa. Má píle měla smysl.

Co byste doporučil těm, kteří přemýšlí, že by se stepu začali věnovat? Je to nějak omezeno věkem? Kdy je nejvhodnější začít?

Ať to určitě zkusí. Hned se do toho stylu tance zamilují! Na první, ukázkovou lekci, nemusí mít ani stepky. Step není omezený věkem. Začít můžou malé děti od 5 let nebo starší lidé a to klidně i v 50 nebo více letech. Samozřejmě, že čím dříve se začne tím lépe.

A může se do stepování pustit i člověk, který nemá cit pro rytmus? S jakou hudbou je step vlastně spojen?

U stepu člověk ihned pozná, jestli má nebo nemá cit pro rytmus, protože step je unikátním tanečním stylem. Je to tanec, který nejen vidíte, ale také slyšíte. Proto cit pro rytmus do sebe dostanete hned. V dnešní době to není vázané na konkrétní styl hudby. Step muže být spojen s jazzovou, klasickou i se současnou popovou hudbou.

Čím se ve výuce začíná? A co je na stepu obecně nejtěžší?

Začíná se tzv. “Basics” ty nejdůležitější kroky na které pak navazují další údery. Důležitá je práce s přenášením váhy kdy na danou nohu v daném momentu máte přenést váhu. Taky je velmi důležitá terminologie. Ve stepu má každý úder vlastní název a je důležité vědět, jak se který úder jmenuje. Nejtěžší je dostat rychlost do nohou. Ale tu rychlost do sebe dostane, časem, úplně každý. Také je těžké si pamatovat kroky, zvlášť když děláte nějakou krátkou sestavu.

Igorek

Prozraďte nám na závěr, kde mohou naši čtenáři narazit na step, kde se na něj mohou přijít podívat?

Tak pokud to chcete zkusit a naučit se stepovat, rozhodně doporučuji studio, ve kterém učím. A to je TAP Academy Prague. Máme skvělý tým úžasných lektorů. Všichni trenéři jsou mistři světa. Pokud se chcete přijít podívat na vystoupení, tak asi zatím těžko říct, kdy nějaké vystoupení bude, kvůli současné situaci… Momentálně nejsou žádné představení. Uvidíme, jak to bude dál.

Všichni doufáme, že se situace časem zlepší a budeme moci plánovat nová představení atd.

Děkuji za rozhovor.


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Překladatelka Porodní báby, Jitka Hanušová: potřebuji textu věřit

porod200Jitka Hanušová je překladatelka velmi výjimečného díla. Finský román Porodní bába se dostal mezi české čtenáře, kde šokuje, ukazuje syrovost válečných let na severním finském pobřeží a vše ukazuje očima ženy. A že to ženy za války vůbec neměly lehké. Př...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Tomáš Löbl: Jsem trošku pověrčivý

1Herce a zpěváka Tomáše Löbla můžete vidět na jevišti Divadla Kalich v muzikálech Osmý světadíl, Pomáda, Atlantida a Srdcový král. Kterou ze svých rolí má nejraději se dozvíte v následujícím rozhovoru, který  poskytlo Divadlo Kalich

...

Literatura

Srdce je pohřebiště lásky milenecké, ale věčný pramen lásky mateřské

srdce je pohrebiste perexNakladatelství Sofa books vydalo zajímavý román nazvaný Srdce je pohřebiště lásky, který vypráví o Caresse Crosbyové, vynálezkyni první podprsenky. Knihu napsala její prapravnučka, která se ve třech různých časových...

Divadlo

Drama O myších a lidech se zažere hluboko pod kůži

o mysich a lidech200V sobotu 20. dubna 2013 opanovala zlínské Městské divadlo atmosféra o trochu svátečnější než v jiné soboty. V ten den se konala již čtvrtá letošní premiéra. Poprvé tak diváci měli možnost zhlédnou psychologické drama z pera

Film

Michelangelo Antonioni prozkoumal hlubiny lidských citů

michelangelo antonioniNení snadné vtěsnat do několika odstavců postřehy o životě a tvorbě jednoho z klasiků světové kinematografie, Michelangela ANTONIONIHO. Narodil se před rovným stoletím - 29. září 1912 - ve Ferraře, vystudov...