Stezku Českem přečtete jedním dechem. Vyrazte i vy po hranicích ČR

Stezka Českem. Foto Petra SýkorováP Máte rádi cestopisy a turistiku? Láká vás obejít naši krásnou zemi po vlastních končetinách? Přečtěte si knihu Stezka Českem a vyrazte! Cestopis je plný inspirativních příběhů, tipů a informací o jednotlivých trasách, které vás provedou po hranicích České republiky. Kniha poutavě pojednává o prvním oficiálním českém dálkovém přechodu, vzniklém v roce 2021. Desítky lidí se vydávají k státním hranicím, aby zažily něco nezapomenutelného. Stezka Českem je bible všech tzv. Stezkařů – lidí, kteří se na tento dálkový trek vydali. A proto nesmí chybět v knihovně žádného trekaře.

Už z obálky získáte ten slastný pocit volání dálek. Obrázek na titulní straně přesně vystihuje situaci, kdy jdete neznámými končinami a polykáte kilometry. U rozcestníku zkontrolujete, zda jdete správně, a pokračujete vesele dál.

Svými právě vyřčenými slovy bych mohla svádět k domněnce, že jsem se na Stezku Českem už vydala. Opak je bohužel pravdou. Cesta mě však láká a knížka přišla jako na zavolanou. Byla doslova vytoužená.

Kniha se díky svému formátu bez problémů vejde do krosny, takže nejeden Stezkař si ji vezme přímo do terénu. Má tvrdé desky a na její výrobu byl použit pevný trvanlivý papír.

Líbí se mi také použité jazykové prostředky a zaměření. Kniha je čtivá, informace v ní obsažené jsou přehledné a z knížky vyzařuje odlehčený tón. Kromě jiného oceňuji i pestrost: na tvorbě knihy se podílel kolektiv autorů a střídají se popisné části s příběhovými. Tón se drží neformální, jsou zde použity přezdívky či křestní jména. Jazyk je lehce hovorový, u fejetonových příběhů se občas nahlas zasmějete. U deníkových záznamů, tipů a shrnutí bývá tučné písmo. Stránky se liší barvou (hnědou, bílou). Text vkusně doplňují fotografie. U každého čísla stránky vidíme symbol tří stromů, což se mi také líbí.

Po otevření knihy spatříme mapu České republiky s vyznačenou trasou Stezky Českem. K jednotlivým etapám vede šipka s názvem pohoří, kterými Stezka prochází. Po obsahu, jenž následuje, je stručná definice slova Stezkař – terminologií Rychlých šípů. Následuje „Jediné a pravé stezkařské desatero“. Dále hlavní autor Martin Úbl stručně vysvětluje, jak dálkový pochod Stezka Českem vznikl. Potom už začíná první etapa pouti z Krásné do Klínovce. Dozvíte se, jaké to je vyrazit z nejzápadnějšího bodu České republiky po Severní trase a vrátit se z nejvýchodnějšího bodu Česka Jižní trasou na západní – výchozí – bod. Jako první krátký příběh je vyprávění Péti, která coby první slečna prošla sama Severní trasu Stezky – za 38 dní, celkem 1100 km. Jedním z příběhů je i story Trail Angela, tedy člověka bydlícího při cestě, který dobrovolně trekařům poskytuje pomoc ve smyslu noclehu, sprchy, vyprání věcí, doplnění jídla či pití nebo dobití elektroniky. Nejprve jsou představeny trasy Severní, poté Jižní větve.

stezka

Každá hlavní kapitola je nadepsána názvem pohoří, kterým daná etapa vede. Pak následuje stručná heslovitá informace o délce úseku (za předpokladu, že denně ujdete 27–35 km), stoupání, klesání a délce pochodu. V dolní části stránky je mapka s vyznačenou etapou.

Potom následuje záživný popis konkrétní trasy, proložený vydatným humorem. Na konci bývá krátké shrnutí, seznam krásných míst a stručná informace o povrchu, takže víte, zda půjdete po turistických stezkách, nebo zpevněné cestě (tzv. asfaltovém pekle). Jsou zde příběhy jednotlivců, skupin, a dokonce i rodičů s dětmi a vozíčkářů. Kromě samotné knihy se mi líbí nekomerčnost celého projektu – všichni, kdo se na něm podílejí, to dělají zadarmo, přičemž veškerý autorský honorář jde na charitativní účely, konkrétně právě Sportovnímu klubu vozíčkářů.

Kniha má tvrdou vazbu a je šitá bílou nití. I přes pěkné polygrafické zpracování má však drobný nedostatek: na poslední straně není vidět slovo „každý“ v mottu „stezka ČESKEM může jít každý“. Výtisk, který se mi dostal do rukou, měl jednu stránku špatně oříznutou, ale ani tento polygrafický nedostatek nemá zásadní vliv na kvalitu celého díla.

Informace v knize jsou přehledné, stručné a výstižné. Projekt Stezka Českem sleduji už nějaký ten pátek a ještě předtím, než tato kniha vznikla, jsem si přála, aby vyšla. Dost mě to do těch dálek, o nichž se v ní píše, táhne a nyní sháním partu, se kterou vyrazím. Jak jste jistě poznali, kniha se mi totiž moc líbí a naprosto mě utvrdila v mém přesvědčení, že tu cestu chci absolvovat.

stezka1

Abych se vrátila ke kladům knížky, jedním z nich je například to, že udržuje všechny potřebné informace o trasách na jednom místě, přehledně a srozumitelně. K doplňujícím informacím vedou odkazy k podrobnějším článkům na internetu. V publikaci jsou i alternativní (volitelné) trasy, o které si túru můžete prodloužit, třeba proto, že chcete dobýt nejsevernější bod ČR, ještě více se pokochat apod. Cestopis má příjemnou grafiku, symboly a kresbičky (šlápoty a šipky). Dalším kladem je pestrost – jiným fontem jsou popisy a jiným příběhy, které mají výraznější písmo. Kniha ukazuje silné a reálné příhody lidí – jak z pozice Stezkaře, tak Trail Angela, atd. Obsahuje rady, jak se na túře cítit komfortně. Díky knize budete vědět, co máte udělat před, při i po své cestě. Písmo je přiměřeně velké, takže se čte dobře. Někdy vám díky dojemnosti textu ukápne i nějaká ta slza. Každá etapa není zakončena přeběhem, ale některé se uzavírají třeba tipy, co s sebou nebo jak se na túře stravovat. Kniha Stezka Českem se vzájemně doplňuje se stejnojmenným webem a facebookovou stránkou.

Úkolem recenze je také upozornit na chyby. Ty jsou jen lehkého charakteru, takže si jich většina čtenářů pravděpodobně nevšimne. A ti ostatní přimhouří oko.

Jedním z problémů je nedostatečná korektura. Není mi jasné, proč je někde „stezkař“ s malým, jinde s velkým S (v kontextu Stezky Českem). Byla bych pro sjednocení. Dvakrát jsem zaznamenala podivně strukturovanou větu. Jako hrubší prohřešek mi přijde absence čárky na několika místech (a jednou mi připadala nadbytečná). „Vyražte“ místo gramaticky správného „vyrazte“ rovněž trochu bije do očí. Velmi mě irituje záměna slova „přivézt“ s „přivést“ nebo „sebou“ se „s sebou“. V knize také vidím problém se čtvrtým pádem: „moji“ pouť (nikoli „mojí“). Co mi ale přijde jako velká chyba, je v ojedinělém případě prohřešek ve shodě podmětu s přísudkem. Na str. 167 mi vadí velká počáteční písmena místo malých („toť, „či“). Jednou jsem také narazila na dva vykřičníky vedle sebe. Občas se opakují slova, ale je to spíš pro plynulost textu, takže v tom moc velký problém nevidím.

Co se týče obsahové stránky, ta je v pořádku. V jednom příběhu se mi však nelíbilo, že si Stezkařka utahovala z již zesnulé osoby (podle mě neoprávněně, protože dotyčná svá slova myslela dobře). Humor ano, ale v tomto případě mi to nesedlo a přišlo až moc kruté.

Porovnám-li Stezku Českem s dalšími knihami autora, znovu pocítím nadšení. Martin Úbl napsal několik cestopisů a i v těch je velká porce humoru, čtou se samy a jsou zajímavé a poutavé. Každá Martinova kniha má něco do sebe, takže říct, že jedna je lepší než druhá, by nebylo férové. Stezku Českem miluji díky tomu, že se jedná o český trek, ale neznamená to, že pochod v zahraničí nemůže mít své kouzlo (podle jeho knih jednoznačně má). Je skvělé, že díky Martinovi Úblovi, který projekt Stezka Českem inicioval, nemusíme jet za velkým vandrem až do zahraničí. Nechci, abyste si mysleli, že se mi žádné jeho další knihy nelíbí. Líbí. I ony jsou plné humoru a nevšedních zážitků na dálkových pochodech, například v americké divočině. Četla jsem z pera Martina Úbla ještě Lehce neuvěřitelné příhody z hor a Neuvěřitelné příhody z hor, jsou to útlé knížky o partě lidí, kteří zažili ohromné věci. Jednoznačně nejvíce mě pobavil příběh o jednom jejich parťákovi, který si chtěl na treku uvařit guláš. Při čtení této pasáže jsem se rozesmála na celé kolo. Martinovy knihy se mi krásně čtou, jsou přehledné, poutavé a vtipně laděné.

Na Stezku Českem určitě vyrazte. Já jsem se v tom, že ji chci absolvovat, při čtení této knihy utvrdila. Pochod spoustě lidem změnil život. Knihu doporučuji každému, kdo se ještě nerozhodl, zda vyrazit, či ne. Získala jsem z ní pocit, že když máte to správné vybavení a baví vás procházky, není její zdolání nemožné. Stezku Českem může jít (a číst) opravdu každý.

Stezka Českem. Foto Petra Sýkorová