Kultura21.cz

V nakladatelství JOTA vyšla další kniha Dominiky Sakmárové, tentokrát s názvem Korejské halušky a podtitulem Veselé historky z cest po Jižní Koreji.

V předchozí recenzi knihy Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi, kde byly příhody z Číny, Taiwanu i Slovenska, jsem napsala, že si autorčinu další knihu nenechám ujít. Tak jsem učinila a rozhodně jsem nešlápla vedle.

Dominika má tentokrát příležitost přestěhovat se s celou rodinou do Jižní Koreje a po této možnosti velmi rychle a nadšeně skočí. Díky tomu mají čtenáři příležitost dozvědět se odlehčenou formou spoustu zajímavostí o životě v této asijské zemi. Velmi překvapivé například je, jak zde přistupují k malým dětem, ale také jak to mají s procházkami a počasím obecně, nebo jak to probíhá ve školkách.

Je toho však mnohem více. Smát i žasnout můžete nad tím, jak spotřebiče mluví, jaká jsou zde oblíbená jídla nebo co znamená naše. V Jižní Koreji je spousta věcí, ze kterých nám přechází zrak, připadají nám humorné a musela si na ně zvykat i autorka, ale na druhou stranu je i něco, z čeho bychom si mohli vzít příklad. Z tohoto soudku mě překvapilo například stěhování studentů z vysokoškolských kolejí, nebo i přístup k maturitám.

„Když nastal ten obávaný den maturit, probudili jsme se do nezvykle tichého rána. Jako by se celá země zastavila. I ten smog vypadal, že si vzal den volna. Jakpak by ne, když se v tento den přerušují mnohé stavební práce a ruší se i odlety letadel, jen aby studenty neobtěžovaly svým hlukotem. Je odkláněn provoz, je posilována veřejná doprava. Banky, úřady, dokonce i burza – všechno se otevírá později než obvykle. A to jen kvůli tomu, aby ráno byly cesty prázdné a aby se studenti stihli dopravit na dané místo včas. (str. 152)

Pobavilo mě, když jsem si v jednom ohlase na knihu přečetla, že čtenářka chtěla vždy navštívit Koreu a teď už nechce. A něco na tom je – díky vyprávění Dominiky Sakmárové zde už nemusíte, protože ona to tady prozkoumala za vás. Dobrým závěrem a bonusem knihy je i ukázka korejských pohádek.

Korejské halušky se velmi dobře čtou, v desítkách krátkých kapitolách je rozebíráno několik fenoménů této země. Autorka vychází nejčastěji ze svých vlastních zkušeností a občas jí v nějakém vysvětlení pomůže její kamarád Šikjok. Já se dozvěděla spoustu nového, hodně jsem se pobavila a knihu tak doporučuji nejen obdivovatelům Asie.

Na slovenském Doniu běžela před pár dní kampaň týkající se autorčiny třetí knihy, a byla úspěšná, takže doufám, že se brzy můžeme těšit na české vydání titulu s názvem Mačkohlavý orol slibující cestu do tajů čínské a korejské kultury.

Dominika Sakmárová pochází z východního Slovenska, z města přímo pod Spišským hradem. Vedle sinologie, kterou vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze, si její srdce získal také folklór. Vystupovala v rámci pěveckého uskupení Rusínske trio a také vede vlastní folklórní skupinu, která působí na Spiši už téměř desetiletí. Dobrodružství z cest do Číny a na Taiwan mapuje kniha Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi. Nedalekou Jižní Koreu, kde Dominika dokonce žila, mohou čtenáři prozkoumat v knize Korejské halušky, která vyjde v Nakladatelství JOTA v roce 2024. O svých zážitcích ze zemí Dálného východu, které nejdříve publikovala na svůj blog, se rozepisuje i na instagramovém účtu @dominika.sakmarova. V současnosti žije s rodinou v rumunské Bukurešti.

Korejské halušky
Veselé historky z cest po Jižní Koreji
Autor: Dominika Sakmárová
Překlad: Milena Machalová
Žánr: cestopis, humor
Nakladatelství: JOTA
Rok vydání: 2024
Počet stran: 192
Hodnocení: 92 %

https://www.jota.cz/korejske-halusky.html