Jiřina Marková Krystlíková: Dětská opera vznikla zcela nenápadně u mé soukromé školy

Jiřina Marková Krystlíková: Dětská opera vznikla zcela nenápadně u mé soukromé školy

Tisk

Jiřina  Marková Krystlíková - Tomáš Vodňanský -Bývalá sólistka opery ND v Praze má na svém pěveckém kontě řadu nádherných rolí. V současné době se Jiřina Marková Krystlíková věnuje hlavně práci s Dětskou operou a každý měsíc moderuje interaktivní představení Opera nás baví. A jak přiznává, je šťastná, že mají stále vyprodáno. Letos Dětská opera Praha oslaví 25 let svého trvání koncertem v Obecním domě v Praze 11. 6. 2024 od 19.00 hodin.

V dětství jste chtěla být herečkou a ráda jste konferovala estrádní pořady po boku svého otce. Milovala jste americké muzikály a umění Barbry Streisand a velice vám učaroval muzikál Divotvorný hrnec. Co vás ještě bavilo a co rozhodlo, že jste se rozhodla pro studium klasického zpěvu na Pražské konzervatoři?

U nás doma se stále zpívaly lidové písně, třeba u mytí nádobí, či na výletech po horách. V dětství jsem chodila na balet, na klavír a o víkendech jsme s rodiči chodili do divadla. Vždy jsem radši šla na činohru a můj oblíbenec byl herec Josef Kemr.

Moderovat estrády pro děti s mým tátou v tehdejším UKDŽ mne opravdu bavilo. Třeba jako dva klauni Kladívko a Kovadlinka nebo v kostýmu Manky z Rumcajse. Po shlédnutí filmu Divotvorný hrnec jsem byla opravdu nadšená – zpívali, tančili, hráli, a i když v té době na konzervatoři byla možnost studovat herectví nebo klasický zpěv, tak muzikál se připojoval výjimečně v šestém ročníku herectví.

Profesorka zpěvu paní Chalabalová mne s rodiči přesvědčili ať zkusím přijímací zkoušky na zpěv a bylo rozhodnuto. Tehdy se nestudoval pop zpěv, ale prostě klasický zpěv. První dva roky jsem si protrpěla, protože mně zpěv nešel, ač mne všichni chválili. A dokonce jsem uvažovala o přestupu na varhany nebo na bicí oddělení. Já holka – rodiče byli zděšeni. Pak na školu nastoupila tehdejší sólistka ND, paní Marta Boháčová a zpěvu jsem úplně propadla. Navíc mne brala do portálu na svá představení a já viděla opery úplně zblízka.

Jiřina  Marková Krystlíková - foto Jan Jirkovský

Foto: Jan Jirkovský

Již během studií jste hostovala na scéně ND v Praze v roli Barči ve Smetanově Hubičce a Papageny v Mozartově Kouzelné flétně, kde jste byla v období let 1978–2001 sólistkou opery a zpívala řadu nádherných rolí – Mařenku v Prodané nevěstě, Rusalku ve stejnojmenné opeře, Káťu Kabanovou, Mercellinu ve Fideliovi, Jitku v Daliborovi, svatou Cecílii v The Angeles… Jak vzpomínáte na toto plodné období na prknech naší první scény? Splnila jste si své pěvecké sny?

Když jsem se ocitla sama na těch operních prknech v roli Barči byla jsem šťastná, a tak začala moje operní cesta, nejprve zejména s Mozartem, v té době jsem netušila, že se dostanu až na tak nádherné role jako Mařenka či Rusalka. Měla jsem to štěstí, nadšení a velikou osobní píli, že jsem prošla od subretního repertoáru (Esmeralda) až k dramatickému (Krasava), Líza v Pikové dámě. Cestou při své pěvecké kariéře jsem poznala i Janáčka v milované Kátě Kabanové a později Kostelničku. Markétku, Toscu, Miladu….

Ovšem nadšení pro operní role doplňovala i spolupráce s báječnými, přísnými a nadšenými dirigenty a režiséry, kteří si nás doslova pěstovali a stále nás hlídali a posouvali na naší cestě. Skvělé bylo, že oni nám tím hlídali i naše hlasové obory. Tím, že jsem původně pokukovala po herectví jsem milovala role s příběhem, samozřejmě většinou o lásce….

Dnes jsem již v pěveckém důchodu a zpívám ale při práci s Dětskou operou anebo ve své soukromé škola Hudby a zpěvu, která byla založena v roce 1997, nebo „jen tak“ pro potěšení. Nyní se zejména věnuji práci s Dětskou operou a každý měsíc moderuji interaktivní představení Opera nás baví. Jsem šťastná, že máme stále vyprodáno.

Máte oblíbeného hudebního skladatele, jehož díla ráda zpíváte? Dočetla jsem se, že jednou z vašich celoživotních lásek je Antonín Dvořák a jeho opera Rusalka, ve které jste postupně vytvořila Lesní žínku, Kuchtíka, titulní roli, Cizí kněžnu. A jste velkou obdivovatelkou tvorby Richarda Wagnera.

Operních skladatelů je určitě mnohem více než jen úžasná Dvořákova Rusalka. V poslední době ta obliba velmi souvisí s cyklem představení Opera nás baví, kdy na každý měsíc připravuji něco jiného. Cyklus je uváděn na scéně Stavovského divadla ve spolupráci ND. Naposled jsem „ležela“ v Janáčkově Bystroušce nebo Špalíčkoví od B. Martinů. To je právě to úžasné, jak každá opera má díky svému skladateli jiné kouzlo. Ale po celý život jsem milovala ty operní postavy, které mají svůj vývoj Rusalka, Káťa, Markétka a nakonec i W. A. Mozart byl velkou mojí pěveckou etapou, kdy jsem v některých jeho operách zpívala postupně více rolí (Zerlina. Elvíra, Despina, Fiordiligi).

Jiřina  Marková Krystlíková - foto archiv Národní divadlo Praha

Foto: archiv Národního divadla Praha

Říká se vám „první dáma Dětské opery,“ která byla v roce 1999 oficiálně pokřtěna v prostorách Kolowratu, a jste její uměleckou šéfkou. Na svém kontě má Dětská opera Praha řadu oper – Brundibár, Hry, Ejemovic Rézinka, Červená karkulka, Bylo nás pět, Rychlé šípy… a také jste si v mnohých také sama zazpívala. Co vás přivedlo k založení tohoto, dnes již věhlasného souboru?

Je neuvěřitelné, že ta naše „loďka“ Dětské opery Praha plave v hudebních vodách 25 let!! Letos oslavíme tuto číslici velkým koncertem a setkáním bývalých členů 11. 6. 2024 od 19.00 hodin, a proto ten Obecní dům, abychom se vešli a pozvali i naše obecenstvo. Před Brundibárem H. Krásy ještě zazpívají hosté z opery, kteří dětskou operou prošli, anebo s námi často vystupovali (S. Čmugrová, A. Briscein, B. Perná, D. Matoušek, J. Hájek). Vždyť dirigent koncertu, dnešní šéfdirigent ND Robert Jindra, u mne vystudoval zpěv a s Dětskou operou oddirigoval mnoho představení. Za těch 25 let u nás dirigovalo mnoho dirigentů a sbormistrů. Doufám, že za námi přijde i dnešní publikum a že to bude krásné setkání skrz našeho Brundibára.

Dětská opera vznikla zcela nenápadně u mé soukromé školy. Mimo zpěvu, klavíru a dalších aktivit jsme založili herecký kroužek, který vedl sólista opery pan B. Maršík a poprvé jsme v Divadle na Palmovce pod hlavičkou školy uvedli Telemanovu kantátu Kantor a žáci, a pak byl již krok k založení Dětské opery Praha s Brundibárem. Název si tehdy vymyslely děti, kteří mají dnes již své děti… a bylo to v divadle Kolowrat.

25 let hrajeme Brundibára a scénickou verzi Rybovy České mše vánoční. Velmi často a rádi uvádíme i Otvírání studánek B. Martinů a Mozarta v mnoha podobách. Přes 10 let také hrajeme Miniopery pana Svěráka a Uhlíře (Šípková Růženka, Budulínek, O 12 měsíčkách, Karkulka). Nebo s velkým úspěchem a neustále vyprodaným hledištěm máme na repertoáru Perníkovou chaloupku, kterou pro nás napsal Jan Kučera. Co si více přát? A tak jsme k roku české hudby nastudovali Tlustého pradědečka a loupežníky od Jaroslava Křičky. Zde jsme museli nejen dobře zpívat, tancovat ale i mluvit prózu. Již máme pozvání na další uvedení. Nápadů do budoucna máme dost, jen také je důležité mít kde hrát, protože se asi bude definitivně rekonstruovat NS kam jsou diváci zvyklí na nás chodit.

Jiřina  Marková Krystlíková - Tomáš Vodňanský

Foto: Tomáš Vodňanský

Jak se daří souboru dnes? Co připravujete nového?

S dětmi zkoušíme a hrajeme další představení a koncerty a neustále se nám obnovuje soubor. S odrůstajícími přichází noví a velmi mne těší, že se přihlásí třeba na základě shlédnutí našeho představení. Samozřejmě, že coby „zapsaný spolek“ musíme neustále řešit i finance, a to leckdy není lehké. Také rádi jezdíme i na zájezdy – naposledy jsme byli v Laufu u Norimberka, ale i na Hukvaldech, či ve filharmonii ve Zlíně. Samozřejmě na požádání rádi zazpíváme pro školy (Černošice, Kladno, Říčany).

Působíte také jako pedagožka a na Pražské konzervatoři učíte klasický zpěv. Svým žákům vštěpujete nejen lásku k hudbě, ale také pokoru a úctu k předchozím pěveckým generacím. Co vás baví na pedagogické práci? Je to ta možnost předávání svých zkušeností dále a práce s mladými lidmi?

I v učení na konzervatoři jsem odešla do důchodu – učila jsem i při své pěvecké dráze dlouhých 36 let, teď mně zůstala moje škola a velmi ráda odjíždím „koučovat“ českou operu do zahraničí (Neapol, Riga – Rusalka a Jenůfa). To je třešnička na dortu, že mohu předat dále své zkušenosti a znalost českých oper. Škoda, že tato práce se u nás moc nepěstuje. Díky jiným směrům „ajťáckého světa“ (promiňte mi ten výraz, ale lépe nevím, jak to nazvat) se hodně zapomíná na vynikající české pěvce a tradici zpěvu u nás. To, že je všechno zrychlené chápu, ale zase je mnoho možností a s pokorou a trpělivostí zjistit, jak se zpíval v opeře u nás Smetana, Dvořák, Janáček. Jsem vždy šťastná, když slyším na představení krásný pěvecký výkon mladých i ze střední generace a do duše se vrátí opojná slast z hudby. Potěší mne, když se zeptají na názor anebo si vyslechnu větu: „Tu Jitku v Daliborovi jsem se učila podle vás…“ nádherná štafeta.

Jiřina Marková Krystlíková - foto archiv Národního divadla Praha

Foto: archiv Národního divadla Praha

Ve vašich uměleckých šlépějích kráčí také vaše dcera, sopranistka Zuzana Marková, která v dětském věku zpívala sólové role v Dětské opeře. Neuvažujete o nějakém společném projektu, kde byste si spolu zazpívaly?

Pokud mohu tak navštívím představení nebo koncert dcery Zuzany a miluji, když si o tom i pak popovídáme. Obě nás dojalo, když nedávno na koncertě „Pocta Jarmile Novotné“ zpívala s orchestrem ND árii Mařenky a zavzpomínaly jsme, když jako malá chodila na mne a já teď na ni. Třeba se nám v budoucnu poštěstí uspořádat dohromady mistrovský kurz zpěvu. Obě by nás to bavilo.

Jste velice aktivní a pracovně vytížená. Umíte vůbec odpočívat? Jak ráda trávíte chvíle volna?

Mé chvíle volna? Také musí být. Píši knížky o opeře pro děti. Maluji své obrázky, či maluji na sklo, v létě vyřezávám z olivového dřeva a miluji procházky do „mého“ lesa. Stromy dávají sílu, mír a klid, kterého je v poslední době tak potřeba.

archiv Jiřiny Markové Krystlíkové - Jiřina s dcerou Zuzanou Markovou

S dcerou Zuzanou Markovou, foto: archiv Jiřiny Markové Krystlíkové

Jiřina Marková Krystlíková:

  • Narodila se v Praze 9. 9. 1957.
  • Na Pražské konzervatoři vystudovala klasický zpěv u profesora Zdeňka Jankovského a absolvovala interpretační kurzy v Sieně a Bayreuthu.
  • V letech 1978–2001 byla sólistkou opery ND v Praze a zpívala český i světový repertoár.
  • Za roli Old Lady v Bernsteinově Candidovi byla v širší nominaci na Cenu Thálie.
  • Klasický zpěv učila na Pražské konzervatoři.
  • Je uměleckou šéfkou Dětské opery Praha, která vznikla v roce 1999 a vede soukromou školu Hudby a zpěvu v Praze.
  • Její dcerou je sopranistka Zuzana Marková.

 

Přihlášení



Román Všechny naše životy je skvělé čtení na léto. Je snazší žít životy druhých, než ten vlastní

Jako závan letního vánku, který nese chvíle pohody, přátelské atmosféry a příslibu blížících se prázdnin. Takový je román „Všechny naše životy“ od francouzské spisovatelky Sophie Astrabie. Pohladí vás po duši a zahřeje u srdce. Nemusíte nad ním hlouběji přemýšlet, stačí se jen nechat unášet jeho jemným kouzlem. Co si více přát, když si potřebujete prostě jen odpočinout a uvítáte společnost nenáročné a milé knihy.

Setkání s C. G. Jungem poskytlo nakladatelství Portál. Schůzka je to parádní!

Pokud patříte mezi příznivce C. G. Junga, nová knížka z nakladatelství Portál bude pro vás opravdovou lahůdkou, která vám rozzáří oči. Publikace přináší výběr z Jungovy tvorby i pozůstalosti, ale i vzpomínky jeho blízkých či dalších osob, které se s ním setkaly a spolupracovaly. Knížka je velmi pestrá a zajímavá, můžete se k ní opakovaně vracet. Já jsem neskutečně nadšená, protože patřím mezi velkou obdivovatelku Junga a takovou knihu jsem si nemohla nechat ujít.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Lola běží: „Kapela je o živém hraní, o cestování, poznávání lidí. Je to milenka, který se musíš věnovat.“

lol 200Večer na charitativním festivalu bude patřit mladým klukům z kapely Lola běží. Momentálně finišují práce na nové desce a jsou odhodláni si užít nejenom tento koncert. V tomto rozhovoru se dozvíte informace jak o novém albu, tak o jejich přístupu k muzice.<...

Výchova štěněte – ideální příručka nejen pro nováčky!

Nakladatelství Kazda vydalo v únoru úžasnou praktickou příručku Výchovu štěněte od trenérky psů Kathariny Schlegl-Koflerové. Pokud si plánujete pořídit malé chlupaté štěstí nebo vás zajímají aktuální trendy ve výchově štěňátek, tato kniha je pro vás nutnost!

Čtěte také...

Plavci jedou letní šňůru koncertů s Irenou Budweiserovou

Jan Vancura perexZpěvák Jan Vančura pokračuje v koncertování s Plavci s tradičním repertoárem, na který jsou diváci této slavné skupiny zvyklí. Letošní rok navíc představí na koncertec...


Literatura

Život (je) byl pes aneb životop(i)es psa Života

zivot byl pes rytirovaO pejscích můžeme psát pořád, jsou to velmi pozoruhodní rodinní miláčci a knihy o nich také můžeme pořád číst. Uvítejme proto další titul o pejskovi, tentokrát s neobvyklým jménem Život, který se s životem musel pořádn...

Divadlo

Umělecký šéf zlínského divadla Patrik Lančarič získal cenu Trilobit 2023

Trilobit200Umělecký šéf Městského divadla Zlín Patrik Lančarič dostal cenu Trilobit za režii svého dokumentárního filmu DEŽO HOFFMANN - FOTOGRAF BEATLES.

...

Film

KOYAANISQATSI: fascinující pastva pro oči

KOYAANISQATSI 200V roce 1983 vypustil režisér Godfrey Reggio do světa Koyaanisqatsi. Pozoruhodný počin, jehož název pochází z jazyka indiánského kmene Hopi a jeden z jeho významů je „život vyvedený z rovnováhy“.

...