Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Do Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět je zapojeno téměř 3100 škol z celé České republiky, které vedou své svěřence k šetrnějšímu přístupu k okolí. Jedním z jejich projektů jsou Recyklované pohádky, které nám podrobně představila ředitelka paní Ilona Johnová Koukalová.

Představte nám prosím v úvodu projekt Recyklované pohádky. ¨

Jde o jeden z úkolů v rámci projektu Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět. Úkolem dětí i jejich pedagogů bylo výtvarně ztvárnit výjev ze své recyklované pohádky. Co si pod tímto pojmem představí, už záleželo na fantazii účastníků.

Jak vás vůbec napadl takový projekt?

Pohádka je žánr, kde se jasně odlišuje dobro od zla, kladný hrdina od zloducha. Toto zjednodušení se nám krásně hodí i do výchovy nové generace k recyklaci. Děti tak snadno pochopí, že třídit je dobré, zatímco opačný přístup přírodě škodí.

A proč výtvarný projekt?

Za 5 let, co organizujeme hru Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět, jsme si prakticky ověřili, že děti kreslí rády a velice pěkně, tak proč této jejich záliby nevyužít i při výchově k recyklaci?

Jaké máte za sebou úspěchy? Kolik se celkem zapojilo lidí a jaká byla odezva?

Do projektu Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět je zapojeno téměř 3100 škol z celé České republiky. Do soutěže Recyklované pohádky se zapojilo téměř 400 malých i velkých výtvarníků. Za velký úspěch těchto i podobných aktivit považujeme změnu v myšlení dětí i jejich rodičů, i díky tomu např. v roce 2012 školy odevzdaly k recyklaci přes 530 tun starého elektra, 111 tun použitých baterií nebo přes 23 tisíc starých mobilních telefonů. Jsou to úžasná čísla, za která děkujeme.

Byl nějaký obrázek, který vás vyloženě něčím překvapil? Jaký a čím?

Překvapena jsem byla velice pozitivně. Neustále kolem sebe slyšíme nebo čteme, jak je nejmladší generace ovlivněna násilím v počítačových hrách nebo televizních seriálech. Čekala jsem tedy mnohem více obrázků, kde se objeví UFO, asijští bojovníci nebo nějaké příšery. Ve skutečnosti takovýto obrázek přišel jen jeden. Všechny ostatní čerpaly z krásných českých pohádek nebo z vlastní fantazie. Obrázky byly vlídné, plné pozitivních barev a sluníčka.

Je něco, co jste se tímto projektem naučila? Něco, co vám v určité oblasti otevřelo oči?

Před soutěží mě vůbec nenapadlo, že by větší touhu po vítězství mohli mít příbuzní nebo blízcí přátelé soutěžícího než soutěžící sám :-).

Co se týče VIP patronů, máte v rukávu velká jména, například Sáru Saudkovou, Michala Viewegha, Lukáše Hejlíka, Milana Caise a další. Jaká byla jejich prvotní reakce a jak probíhalo domlouvání?

Jednání s našimi patrony byla rychlá a pohodová. Všichni mají velice blízko k dětem a všichni si za svůj život našli jasný postoj k recyklaci. Někdo třídí vždy a všude, jiný chce žít tak, aby třídit nemusel. Obojí se shoduje s naším posláním. Za příjemnou spolupráci moc děkujeme.

Podle čeho jste patrony vybírali? Popřípadě proč jste vybrali zrovna tyto známé osobnosti?

Vybírali jsme samozřejmě takové osobnosti, které mají jak kladný vztah k dětem, tak jim není lhostejné životní prostředí. Zároveň jsme museli brát v potaz, že po vybraných patronech budeme chtít napsat povídku, a tak by jim ani psaní nemělo být zcela cizí.

Kdy bude hotová kniha Recyklovaných pohádek a jakou plánujete distribuci? Bude normálně k prodeji nebo k mání školkám a školám?

Knihu začneme připravovat ve druhém pololetí roku 2013. Využijeme do ní nejen výstupy z akce Recyklované pohádky, ale i další výsledky práce škol v minulých měsících. Knihu věnujeme především školkám registrovaným v projektu Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět i těm ostatním, které o ni projeví zájem.

Proč si myslíte, že je v dnešní době důležité děti vést k recyklování? Myslíte si, že se touto formou takové školy hrou dokáží vzdělat? Jak velkou roli zde hrají rodiče?

Naše generace a generace předešlé měly ve srovnání s našimi dětmi a budoucími vnoučaty jisté výhody: relativně dost nerostných surovin, relativně dost místa na skládkách, relativně dost možností, jak získávat energii bez ohledu na dopad na životní prostředí, měly možnost vyrábět a nedívat se za sebe. Jenže vše má své hranice a my nyní chceme děti učit trochu jinému stylu života. Chceme jim ukázat, že si mají přírody i lidských výrobků vážit, že díky recyklaci téměř vše může dostat ještě minimálně jednu šanci, jak nám posloužit, že recyklací ušetříme spousty nerostných surovin, energie, vody… A abychom to dokázali, musíme použít vhodné metody práce. Tou nejvhodnější metodou při výchově nejmladší generace je podle nás hra a prožitek. A rodiče? Někteří nám svým přístupem velmi pomáhají, u jiných sázíme právě na děti, že je svým nadšením a zápalem pro dobrou věc přesvědčí o prospěšnosti recyklace :-).

Plánujete do budoucna podobnou akci a můžete o ní více prozradit?

V rámci projektu Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět plánujeme v příštím školním roce vyhlásit 4 průběžné úkoly. Každý bude zaměřen jinak – dětí se naučí práci s dotazníky, seznámí se s geocachingem, určitě nezapomeneme na výtvarný úkol nebo na praktickou činnost v přírodě. Úspěch našeho projektu závisí nejen na nás - organizátorech, ale především na koordinátorech projektu na školách. Těmi jsou většinou pedagogové a my bychom je rádi za jejich činnost odměnili. Od září 2013 spouštíme tedy první ročník projektu EKOUČITEL. Cílem projektu je podpořit nadšené pedagogy, kteří do své výuky aktivně zapojují prvky environmentální výuky. Podmínky akce budou od září k dispozici na www.recyklohrani.cz.

Co byste chtěla vzkázat našim čtenářům?

Ráda bych poděkovala všem čtenářům, kteří doma i v práci odpad poctivě třídí. Ty, co tak nečiní, bych ráda požádala, aby se na malou chvíli zastavili a zamysleli se, zda by přeci jen s tříděním nemohli začít. Pokud se rozhodnete, že třídit opravdu nebudete, pak prosím zkuste žit tak, abyste třídit vůbec nemuseli. A nezapomeňte, že do tříděného odpadu nepatří jen papír, plast a sklo, ale i staré elektrozařízení, světelné zdroje nebo baterie. To vše lze úspěšně recyklovat.

Děkuji za rozhovor!