Ježek a sněhulák aneb když zimní spánek nahradí hřejivé přátelství
Banner

Ježek a sněhulák aneb když zimní spánek nahradí hřejivé přátelství

Tisk

jezek a snehulak 200Závěrečná sobota zlínského divadelního festivalu Setkání Stretnutie patří tradičně dětem, dětským představením a divadelnímu rodinnému pikniku. Letos počasí festivalu nepřálo a offprogram se nemohl odehrávat v šapitó, které každoročně vyroste v parčíku za divadlem, foyer divadla byl sice akusticky problematickou, nicméně však fungující alternativou. Divadelní pohádkový maraton zahájilo Divadlo plyšového medvídka pohádkou Ježek a sněhulák.

 

Nejen děti neposlouchají své rodiče a vydávají se tam, kam nemají. I malí ježci se dokážou v lese zatoulat až do míst, odkud netrefí domů. A to navíc v čase, kdy se zima blíží mílovými kroky a tudíž by měl každý spořádaný ježek už funěním vyhřívat svůj pelíšek pro zimní spánek. Náš malý ježek má ale štěstí v neštěstí, protože při svém zmateném pobíhání zimním lesem není sám, ale samo nebe, přesněji zimní černé mraky mu sešlou nového kamaráda. Ježkův nový kamarád sněhulák je možná studený, ale rozhodně to není psí čumák, naopak je přátelský a vřelý víc než dost. Naučí ježka lyžovat, užijí si spolu koulovačku, navážou družbu s krákorajícími havrany a v neposlední řadě pomůže ježkovi hledat cestu domů, protože ho přemáhá zimní spánek. Ježek se nakonec přece jen domů do svého pelíšku dostane, dokonce ještě po probuzení stihne pozdravit svého kamaráda sněhuláka. Léto bez něj nějak překlepe a s příchodem nové zimy naše kamarády čekají nová dobrodružství.

Kamarádství, společné zážitky a dobrodružství jsou leitmotivem pohádky o ježkovi a sněhulákovi. Peripetie i veselé historky, kterými naši kamarádi prochází, přiblíží dětskému divákovi něco málo ze života v lese, trochu z koloběhu přírody a hodně o meziježkovo-sněhuláckých vztazích. Děti tak poznají, že rozdíly v tělesné stavbě a příslušnosti k druhu nehrají v dobrém kamarádství roli, opravdoví kamarádi se tolerují i se svými nedostatky. Není nad bourání předsudků a strachu z jinakosti pohádkovým příběhem a nenásilnou veselou cestou.

jezek a snehulak

Výtvarník loutek měl nejspíš duši dítěte, případně cit pro to, co dětského diváka zaujme, protože loutky-hrdiny našeho příběhu vytvořil přesně podle dětského vkusu. Plyš a ostatní druhy látek, které svádějí k hlazení a mazlení, roztomilost, ne však kýčovitá, si získají nejednoho dětského diváka. Tomu se musí hlavní hrdinové příběhu zákonitě líbit, oblíbí si je a s napětím prožívá jejich dobrodružství s nimi. Zvířátka na dětského diváka zabírají, tudíž úspěch hru nemohl minout. Pastelové barvy, jednoduché a jednoznačné kulisy daly dohromady pěkné „pokoukáníčko“.

Živá hudba a písničky s jednoduchými texty a melodiemi posunují představení blíž k dětskému divákovi, do rytmu se kývající dětské nožky byly toho důkazem. A nejen texty písniček, ale i dialogy, slovní spojení a výrazy, které jako by vycházely z úst dětí. Děti jim dozajista rozuměly, vždyť se jednalo o řeč, kterou běžně mluví. Především citoslovce, procítěná zvolání v úžasu nad něčím dokladovala, že dětská komunikace není hercům cizí. Navázání kontaktu s publikem herci docílili prostřednictvím koulovačky, kterou vyvolali ježek se sněhulákem. A vůbec z jeviště přicházela snaha probrat diváky z nečinného přihlížení, když se ježek nebo sněhulák dožadovali odpovědi na svoje otázky. Ježek se sněhulákem tak bourali pomyslnou zeď, která se mnohdy tyčí mezi herci a diváky.

jezek a snehulak2

Všechny složky inscenace do sebe zapadaly jako puzzle, výsledek trefně popisují slova známé písně „když se podaří, co se dařit má…“. Pokud by chtěli studenti scenáristiky a budoucí divadelníci obecně vidět, jak se dělá divadlo pro děti, měli by povinně v rámci výuky navštívit představení Ježek a sněhulák Divadla plyšového medvídka.

Moravskočeské nezávislé poloprofesionální divadlo, sdružené od roku 2011. Stálý tvůrčí tým, který spolupracuje s hosty napříč brněnskými divadly či studenty Janáčkovy akademie múzických umění. Plyšová dramaturgie je generačně otevřená, soustředí se jak na diváka dospělého, tak dětského. Směřuje především k autorské inscenaci a k autorské adaptaci. K dílčím projektům divadlo přistupuje bez předem daného inscenačního stylu, zejména ale vychází z činohry a loutkového divadla. (použito z webu Divadla plyšového medvídka)

Název představení: Ježek a sněhulák
Žánr: pohádka
Uvádí: Divadlo plyšového medvídka
Autor textu: Matyáš Dlab
Výprava, loutky: Alžběta Hanzlová
Dramaturgie: Matyáš Dlab
Režie, texty písní: Konrád Popel
Hrají: Marta Bačíková nebo Miroslav Černý, Marina Ra, Konrád Popel
Premiéra: duben 2012
Hodnocení: 75 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Eva Čepičková: Baví mě tvořit

archiv Eva Čepičková„Nikdy jsem nepřemýšlela nad jiným povoláním, odjakživa jsem chtěla být učitelkou,“ přiznává vítězka literární soutěže Halloweenská pohádka, internetového magazínu Kultura21.cz, kterou vyhrála Eva Čepičková příběhem Tajemství hradu Děsín. Sama ...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Záchranná mise Ferdy Mravence

ferda mravenec mala scena zlinZlínské divadlo Malá scéna uvedlo poslední zářijový den pohádku z pera Ondřeje Sekory Ferda Mravenec aneb Škola jízdy na kolečkových bruslích. Tu si otevřel Ferda Mravenec, sympatick...


Výtvarné umění

Galerie města Přerova zve na výstavu fotografií Neobyčejně obyčejní – Obyčejně neobyčejní

vystava prerov200Černobílé fotografie známých osobností z umělecké branže představuje od 23. února v Galerii města Přerova holešovský rodák, spisovatel a fotograf Robert Rohál. Autor, který léta pracoval jako novinář, přivezl do Přerova snímky reportá...

Divadlo

Večeru tříkrálovému něco chybělo

vecer trikralovy 200Do jedné z nejslavnějších komedií od klasika všech klasiků Williama Shakespeara - Večera tříkrálového se pustilo Městské divadlo Zlín.  Jedná se o první velký titul tohoto roku a na svědomí jej má režisér Jakub Nvota oblíbený dí...

Film

XII. Mezinárodní festival outdoorových filmů v Praze

a 200Mezinárodní festival outdoorových filmů, který již od 3. října brázdí kinosály a další spřízněná místa nejen České a Slovenské republiky, ale i Sibiře, dorazí 20. listopadu také do hlavního města. Letošní ročník uvádí desítky snímků s adrenalinovou, ale i...