Zlínský divadelní festival Setkání Stretnutie se letos konal již poosmnácté. V dobách svých začátků byl zaměřen především na tvorbu zemí Visegrádu, postupem času vykrystalizoval do přehlídky české a slovenské divadelní tvorby. A divadelní tvorba, to nejsou jen komedie či dramata pro dospělého diváka, ale i pohádková představení pro děti. Pomyslnou dětskou sekci hostujících divadel otevírala pohádka Kata, dcéra kata Bábkového divadla Žilina.
Žena jako příčina všeho dobra i zla, tak by mohl znít podtitul pohádky. Neboť krásná služka žilinského radního Zuzanka padne do oka podlému kastelánovi Budatínského zámku. Ten po ní zatouží tak silně, že je ochoten kvůli ní strčit hlavu do chomoutu s hrbatou dcerou radního. Nic však nejde tak hladce, jak se naplánuje, neboť Zuzanka dala své srdce mladému kováři Martinovi. Pro budatínského kastelána to znamená překážku, ovšem ne nepřekonatelnou. Stačí zatahat za nitky, využít konexí, zajistit Martinovo propuštění z práce a tím učinit konec jeho snům o svatbě se Zuzankou. Nohy zanesou zoufalého Martina až do domu žilinského mistra popravčího, který ho naučí všem katovským grifům a ostatním tajům katovského řemesla. Budatínský kastelán neváhá použít intriky i proti milované Zuzance, neb ta ve svém srdci stále nosí Martina a odmítá být kastelánovi po vůli. Ten na ni narafičí past, která ji dostane až na popraviště. Snad jen osud nebo divadelní scenárista mohou zařídit, že se milenecká dvojice setká na popravišti, ona pokládajíc hlavu na špalek, on napřahující se s popravčí sekerou v ruce k ráně. Osud i divadelní scenárista jsou však v případě Zuzanky a Martina milosrdní, ušetří Zuzančin život, nechají naplnit její lásku k Martinovi. Navíc v ní objeví svou ztracenou dceru Katu mistr popravčí senior.
Příběh o zlomyslném kastelánovi a jeho lásce k lepé služce Zuzance nepostrádal nápaditost, šmrnc, ač se jednalo o obligátní schéma milostné story. Zůstává mi ale záhadou, proč scenárista připlácl před samotný příběh Katy a kata několik úvodních scén. Pátrání po jejich smyslu nekorunoval úspěch, zůstala po nich jen pachuť zbytečnosti a nezodpovězená otázka, zda bylo opravdu nutné představení takto natahovat.
Kdo se na představení vyřádil, a nutno podotknout, že vydařeně, to byli výtvarník kostýmů a kulis a maskéři. Jejich dílo ve výsledku a vzájemné syntéze představovalo pastvu pro oči. A přitom improvizovanému jevišti nedominovaly žádné sofistikované prvky, aby se docílilo efektního orámování příběhu. A pokud se ještě přidá propracované opanování jeviště herci a „vymakaná“ pohybová složka představení, musel nejeden divák uznale pokývat hlavou. Možná bylo v tomto směru šito celé představení na míru dětskému divákovi, který je již ve svém nízkém věku deformován filmovým zpracováním příběhů, kde se musí neustále něco dít, kde statické scény považuje divák za nudné a jasný propadák. Jako nedílná součást živoucího organismu působila kapela, která doprovázela představení. Melodie či jen zvukové efekty umně doplňovaly a podtrhovaly dění na jevišti.
Kdyby mělo být představení definováno jediným slovem, nejspíš by zvítězila nevyváženost. Jako na horské dráze se střídaly momenty na vrcholu, kdy musel divák pomyslně smeknout před nápaditostí a vtipností scenáristy či hereckými výkony, s momenty propadu, kdy vše bylo slabší. Pokud by někdo rád znal tvar křivky, ten nelze jednoduše definovat, rozhodně se nejednalo o pravidelnou sinusoidu. Křivka však neklesala nikdy strmě a příliš hluboko.
Bábkové divadlo Žilina je kulturní a umělecká instituce, repertoárové divadlo se stálým souborem, jehož hlavním předmětem činnosti je vytváření podmínek pro vznik a šíření loutkové a alternativní divadelní tvorby pro děti a mládež. (převzato z webu Bábkového divadla Žilina)
Název představení: Kata dcéra kata
Žánr: pohádka
Uvádí: Bábkové divadlo Žilina
Dramaturgie: Peter Palik
Pohybová spolupráce: Petr Nůsek
Scéna a kostýmy: Miro Daubrava, Jaro Daubrava
Hudba: Peter Vaňouček
Scénář a režie: Jakub Nvota
Hrají: Michal Németh, Ján Demko, Anna Čitbajová, Juraj Tabaček, Jana Eliášová, Bibiana Tarasovičová, Peter Vaňouček, Štefan Špirec
Hodnocení: 55 %
Zdroj foto: Městské divadlo Zlín
| < Předchozí | Další > |
|---|
Markétu Harasimovou znám poměrně krátkou dobu, ale po přečtení jejího románu Poháry touhy se mi tak nějak dostala pod kůži. A protože jsem ji chtěla poznat víc, zrodil se tento rozhovor:
Koncem září uvedlo profesionální divadlo plné mladých lidí erotickou baladu Homo eroticus, aneb láska v době těla. Režisérka Gabriela Ženatá spolu s týmem realizátorů vytvořili férii, složenou z několika obrazů, ve kterých se bez obalu ...
Už po páté se v Roudnici nad Labem konala výtvarná, literární a recitační soutěž s názvem „Šel malíř chudě do světa.“ Každoročně ji pořádá roudnická Galerie moderního umění, ve spolupráci s Městskou kn...
Předposlední premiérou Městského divadla Zlín se stal Saturnin, notoricky známé humoristické dílo Zdeňka Jirotky.
Jeden z ojedinělých meditativních uměleckých filmů dodnes ohromuje nádhernou kamerou Jaromíra Kačera, podmanivou atmosférou zimní Šumavy i melancholickým projevem herce a písničkáře Vaška Koubka. Střihačem filmu byl jedinečný mistr, nedávno zes...