Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

V nakladatelství Kazda vyšly další dvě skvělé knihy pro děti s ilustracemi Tobiase Pahlkeho. Tentokrát nesou názvy Chodí mýval brzy spát? a Kdopak se tu chechtá?.

Tyto knihy jsou tak následovníky titulů Musí si lvi stříhat hřívu? Čím nás zvířata fascinují a v čem se od nás liší a Copak ze mě bude? Fascinující proměny ve světě zvířat a rostlin. U jedné z těchto nových se změnil autor, ale jinak chválím nakladatelství, že zachovala design a jde tak o skvělou sérii.

Struktura je tedy stejná jako minule – každému tématu je věnována dvojstrana, po krátkém úvodu následují praktické příklady věnované vždy určitým druhům zvířat. Texty jsou krátké, ale tím pádem velmi čtivé a nenáročné. Často také promlouvají přímo k dětskému čtenáři a poukazují tak na nějaké zajímavé aspekty.

Přečtěte si recenzi: Probuďte v dětech lásku k přírodě

Chodí mýval brzy spát?

Tato kniha se zaměřuje na zvířata a jejich den. Kapitoly se tak věnují například bydlení, oblékání, jídlu, pití, hraní, pohybu, vyměšování nebo čištění zubů. Zde figuruje bobr ostřící si ohlodáváním větví zuby, žralok, kterému zuby čistí drobné rybky (pyskouni) a krokodýl. Ten si zuby čistit nemusí, protože je má tak daleko od sebe, že se mu mezi nimi nic nezachytí.

Spousta zmíněných informací je zde notoricky známá, ať už jde o mraveniště, králičí nory, pití psů a žiraf nebo syslení křečků. Překvapily mě například texty o pohybu klokana o rychlosti 50 km za hodinu a o hádkách, konkrétně želv. „Mořské želvy kladou vejce na pobřeží. Někdy se handrkují o nejlepší stanoviště, protože místo pro vejce by mělo být teplé a suché, ale současně poblíž vody. Pro své potomky se snaží zajistit ty nejvhodnější podmínky, a tak na sebe hlasitě prskají a syčí.“ (str. 23)

Svenja Ernsten už jako malá holčička si ráda vymýšlela příběhy a milovala knížky. Narodila se v Berlíně, vystudovala učitelství pro základní školy v Munsteru, kde posléze také vyučovala. Dnes sama píše knížky pro děti, v nichž svým dvěma ratolestem ráda vysvětluje svět kolem nás.

Tobias Pahlke vystudoval design v Hamburku a od roku 2009 pracuje jako ilustrátor na volné noze a zaměřuje se především na přírodu. Z jeho kreseb čiší láska a cit pro její pozorování.

Kdopak se tu chechtá?

Kdopak se tu chechtá? je jak název napovídá o pocitech zvířat. Zaměřuje se na lásku, strach, štěstí, smutek, radost a hněv. Malou změnou je, že je u daných pocitů více zvířat rozprostírající se celkem na čtyřech stranách.

Autorem textů v této knize je Jens Poschadel, německý biolog a autor knih. Jako etolog řadu let s nadšením zkoumal pocity zvířat a řeč jejich těla. Rád přitom porovnával chování zvířat se svým vlastním a překvapilo ho, jak se podobají. Tato změna není příliš patrná – projevuje se na první pohled jen delšími úvody a také předmluvou na samotném začátku knihy.

Stejně jako Svenja Ernsten k čtenáři promlouvá a polopaticky mu vše vysvětluje. „Pokud si děláte starosti o někoho, koho máte moc rádi, nebo pokud jste smutní, může vás to trápit a někdy dokonce opravdu bolet. Jestliže ztratíte oblíbenou hračku nebo vám umře vaše domácí zvířátko, možná se vám bude chtít brečet. Ostatní si ale všimnou, že se cítíte špatně, že jste nešťastní a začnou vás utěšovat.“ (str. 18, kapitola Smutek)

V této knize je zajímavostí opravdu spousta. Vůbec jsem nevěděla, že samečci pestrobarevných vlh připravují samičkám svatební dar v podobě hmyzu, ani o tanci pavouka zvaného skákavka. Se zájmem jsem si přečetla o tom, jak si vydra ráda hraje, jak se krokodýl vyhřívá na sluníčku a ochlazuje se přitom doširoka otevřenou tlamou nebo jak sviňucha pomáhá svým druhům.

Jednoduše paráda!

Líbí se mi pečlivý výběr zvířat, kdy autoři dokázali využít jejich daných vlastností, a přitom se nijak neopakují. Navíc se nesoustředí jen na notoricky známé druhy, ale dětem představí i ty méně známé jako je například tarbík, vačice nebo rournatec. Velkou přidanou hodnotou jsou pak nádherné, a především věrné ilustrace zvířat, které jsou lepší než názorné fotografie. Je obdivuhodné, jak Tobias Pahlke dokázal tvorům dodat výraz a nesklouznout přitom k dětinskosti nebo nějakému klišé. Tyto knihy zkrátka stojí za to!

Kdopak se tu chechtá?
Zvířata a jejich pocity

Chodí mýval brzy spát?
Zvířata a jejich den

Autoři: Svenja Ernsten, Jens Poschadel, Tobias Pahlke
Překlad: Lenka Pučalíková
Žánr: pro děti od 4 let
Nakladatelství: Kazda
Rok vydání: 2020
Počet stran: 32
Hodnocení: 94 %

Knihy můžete vyhrát v naší soutěži: Díky výhře se dozvíte více o pocitech zvířat a jejich zvyklostech