Bez mučení přiznávám, že jsem v neděli vstupovala do Vinohradského divadla v Praze poněkud skepticky. První, čeho si ovšem k mému velkému překvapení všímám, je velké množství lidí, které se tu ten den sešlo. Hmatatelné napětí prostupuje celou vstupní halou.
Na začátek představení už čekají rodinní příslušníci, spolužáci, přátelé, celebrity a další hosté. Všichni se tu v neděli večer sešli za jediným účelem – aby podpořili jeden sen.
Nekonečno snů. Právě tak se nazývá one-man show začínající tváře Michala Nesvedy. Možná jste ho viděli mihnout se v televizní soutěži, někdo mohl jeho obličej spatřit na plakátu při čekání na autobus.
Michal Nesveda je kouzelník. Jakkoliv mi pozvání na kouzelnickou show připadalo směšné, bude trvat necelé dvě hodiny, abych tleskala vestoje tomuto sympatickému blonďákovi a utírala poslední slzy dojetí. Atmosféra v sále je naprosto skvělá. Michal je čerstvou krví na pražské divadelní scéně a přesně tak k jeho vystoupení diváci přistupují. Nakonec i Michal rozchodí nápor nervozity a na pódium vstupuje hezky oblečený sympaťák po neuvěřitelném vizuálním ántré. A od vizualizace za celou dobu neupouští. Neuvidíte ženu řezanou na kusy, králíky z klobouku nebo jiné kouzelnické klišé. Uvidíte fantastické herecké vystoupení doprovázené skvěle laděnou projekcí.

Jakožto premiérové vystoupení se ani toto neobešlo bez selhání, ať už techniky či lidského faktoru. A protože tato show byla o jediném muži, byl to právě on, kdo těmto výpadkům musel před zrakem obecenstva čelit. A právě to je to, co si z celé premiéry odnáším v největším měřítku. Nekonečně zábavnou improvizaci.
Ovšem, některá kouzla zná do jisté míry každý z nás. Jsou o něco pozměněná, jinak pojatá, ale ve směs jsme o nich už někdy slyšeli. Jako chytráci sedíme v hledišti a říkáme si: „Pche, vím, jak to udělal.“ I já jsem do první přestávky jeden z těchto chytráků. Po přestávce a jednom nepodařeném výstupu totiž přichází závěrečné vystoupení, které mi zavře pusu a hned zase otevře do němého úžasu. Už nemám vysvětlení. Jen sedím v sále s rukama nahoře a nechápu. Jak to tenhle vtipálek udělal?

Ale nebudu už vám vystoupení přibližovat. Troufám si říci, že Michalovo vystoupení uspokojilo v sále všechny věkové kategorie. Naštěstí nebylo poslední a na další představení se můžete přijít podívat už v neděli 9. října. Odkaz na Nekonečno snů najdete v odkazu níže. A ještě poslední věc. Proč Nekonečno snů? Protože v neděli jsem viděla mladého kluka, jak si na pódiu plní ten svůj, a co víc, možná i vám se bude ve Vinohradském divadle plnit sen. Ale to už bych zase vyzradila moc.
http://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/Nekonecno-snu

| < Předchozí | Další > |
|---|





Do kin nedávno vstoupil film o populárním českém žokejovi Váňa – největší závod je život sám. Při této příležitosti jsme položili pár slov producentovi tohoto snímku, Kryštofu Šaferovi, který nám přiblíží film i je...
V polovině léta se uskuteční 93. ročník tradičního divadelního festivalu Jiráskův Hronov. I letos festival nabídne kromě bohatého programu semináře s divadelními odborníky určené nejen hercům, ale i široké veřejnosti. Semináře se zamě...
Divadlo Na zábradlí se po deseti letech loučí s úspěšnou inscenací Korespondence V+W v režii Jana Mikuláška. Ve spolupráci s filmovou distribuční společností Aerofilms bude vyprodanou derniéru 27. června zároveň živě přenášet do kinosálů ...
Sedmdesátiletý rakouský režisér Michael Haneke si během své více než dvacet let dlouhé filmové tvorby vybudoval pověst kontroverzního a odtažitě konceptuálního umělce proslulého svými nekompromisními analýzami temných stránek lidské psyc...