Kultura21.cz

Krásných sedmapadesát let oslavil koncem října renomovaný režisér Peter Gábor. Řadu let sklízí úspěchy na divadelních scénách v Česku i Slovensku, ale objevil se také jako herec se objevil v několika filmech a seriálech. Působil jako umělecké šéf činohry v Moravském divadle Olomouc a potom v té samé funkci v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Nyní je na volné noze. Mezi jeho poslední režie patří inscenace Matka ve Vršovickém divadle Mana, zatímco před premiérou má komedie Chlap na zabití, kterou by bylo uvést Divadlo Mír Ostrava...

Mnoho jeho krásných inscenací viděl autor tohoto článku v Národním divadle moravskoslezského v Ostravě (Balada pro banditu, Smrtihlav, Sen noci svatojánské, Quo Vadis, Večeře, Velký Gatsby), ale neunikly mu ani jím režírované dvě Verdiho opery, které režíroval na Slovensku. Nejdříve "zabodoval" Rigoletto, který se stal podle publika nejlepším představením sezóny ve Státním divadle v Košicích, posléze slavil úspěch ve Státní opeře v Banské Bystrici Macbeth, ten se v anketě slovenských kritiků umístil na třetím místě.

Peter Gábor pochází z Nitry, kde se 24. října 1963 narodil, je synem herečky Adely Gáborové a jazzmana Doda Šošoky. Po maturitě na gymnáziu vystudoval nejdřív slovenštinu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě v Nitře, poté činoherní režii na DAMU v Praze. Po absolutoriu působil krátce na Slovensku a poté hlavně v Česku.

V letech 1997 - 2004 byl kmenovým režisérem a uměleckým šéfem činohry v Moravském divadle v Olomouci. Za inscenace Goethova Fausta I. a II., které režíroval v olomouckém divadle, získal v roce 2002 Cenu českého divadla za režii. O rok později režíroval na scéně Théâtre Moliére v Paříži představení sestavené z poezie francouzských, českých a slovenských básníků.

Jako režisér je podepsaný i pod inscenacemi Anna Karenina, Sto roků samoty a Vše o mé matce v Městských divadlech pražských, v Divadle v Řeznické se uváděl deset sezón hraje Zlomatka. V poslední době režíroval v pražském v pražském divadle Ungelt inscenaci Kdokoli může dělat cokoli, zatímco ve vršovickém Divadle Mana hru Matka. Nyní má před premiérou v ostravském divadle Mír komedie Chlap za zabití...

Opominout nelze ani jeho režii úspěšné "ostravské" inscenace opery Charlese Gounoda Romeo a Julie, která si nese odlesk "tháliovské" slávy. Oba hlavní představitelé - Aleš Briscein a Jana Šrejma Kačírková - totiž byli za své výkony oceněni Cenou Thálie za rok 2012.

S Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě spolupracoval více než dvacet let, kde režíroval řadu inscenací (Tanec na konci léta, Komedie omylů, Fedora, Kabaret, Šakalí léta, Paní Bovaryová, Sissi - Útěky Alžběty Rakouské, Je úchvatná!, Veselé paničky windsorské...), ostatně v letech 2012 - 2018 tam působil jako kmenový režisér a šéf činohry.

Současně působil jako hostující režisér v ostravské Aréně (Play Strindberg, Blecha, Přízraky...). Ale zajímavých příležitostí se dočkal také v ostravském studiu Českého rozhlasu, kde v poslední době režíroval třeba pětidílný cyklus Pole a palisáda / Mýtus o kněžně a sedlákovi nebo cenami ověnčenou inscenaci S nadějí i bez ní.

Další uměleckou aktivitou všestranného Petra Gábora je příležitostné herectví. Už jako mladík se objevil v jedné z hlavních rolí v Balaďově televizním triptychu Biela voči oblohe, poté následovaly další role. Zahrál si v poetickém snímku Nevěrné hry nebo v několika seriálech (Četnické humoresky, Vyprávěj, Ordinácia v ružovej záhrade, Mesto tieňov, Policajti z centra). Zajímavou hereckou příležitost dostal v polohraném dokumentu Pionerre: Siegeszug der Düsenjets, kterou pro německou televizi ZDF natočila v rámci cyklu Terra X režisérka Mira Thiel. Peter Gábor zde ztvárnil postavu britského vynálezce Franka Whittlea.

Uměleckou kariéru Petra Gábora přibližuje před několika lety vydaná kniha Hvězdy odvedle a jejich stopy nejen v českém filmu, kterou vydalo nakladatelství Grada Publishing.

Foto autor článku