Vejměnek – nová letní scéna v Brně
Banner

Vejměnek – nová letní scéna v Brně

Tisk

carodky perexKdyž se po dlouhé době bez divadla, divák toužící po nějakém představení podívá, cože se hraje u Buranů v Brně, čeká ho překvapení. Koncem sezony, která díky čínskému viru nehrála, se zvědavec potěší, že i „Burani“ už začali hrát. Ale ouha, cože to na webu píší? Že se otevírá scéna Vejmínku..? Hned kouknu do wikipedie, jestli se nemýlím. No ano, vejmínek, (výměnek) je zvykový právní útvar, prostřednictvím něhož se na statek nově nastupující hospodář zavazoval k tomu, že někdejšímu hospodáři, který mu statek předával do užívání a odcházel na odpočinek do obydlí většinou v rámci statku, tak že bude doživotně zaručovat ubytování a určité množství naturálních dávek. Odstupujícím hospodářem bývala matka, otec, kteří statek předávali do užívání svému synu a sami odcházeli na vejminek.

 

Vzdělanější díky wikipedii začnu pátrat, kdože to komu jaký vejměnek (vejminek) dal? No ano. Večer se hraje za budovou Sokolského stadionu, kde sídlí BuranTeatr, tam v zahradě na letní scéně, představení ČARODKY. Tak to je ono! Je to vejmínek Buranů.


Autorem hry je Jan Šotkovský, jinak dramaturg Městského divadla Brno spřízněn s Burany. Režii má Mikoláš Tyc, stálý režisér BuranTeatru, také spřízněn s mnoha profesionálními scénami, s Městským divadlem Brno nevyjímaje. 

carodky 2

Tak jsem už konečně v obraze a nahlédnu do letáčku scény Vejmínek: Čarodky je původní dramatické dílo Jana Šotkovského, v režii Mikoláše Tyce. Texty písní napsal Jan Duchek a hudbu složil Miroslav Ondra. Ten na scéně hraje Miroslava Veselého, všeuměla i flákače. To je teda všestrannost. Hudba a hra na klávesy, zpěv, herectví… Klobouk dolu! Protihráčkou mu je Kateřina Ondrová, energická právnička, kterou hraje Kateřina Veselá. Má opravdu neutichající energii a je najednou všudea hraje s patřičným elánem. Ještě tady máme Barboru Goldmannovou a Petra Tlustého, kteří hrají naprosto všechno. Třeba i tahací harmoniku, kolem které se, kromě jiného, příběh otočí.


Dramatická skládačka složená z dialogů, písní, živé hry na housle nebo klávesy, má hodně společného se základy malých divadelních forem, které se hrály v Praze v šedesátých letech (divadlo Paravan – J. R. Picka a Martin Schulze, nebo počátky Semaforu Suchého a Šlitra, nebo ve Večerním Brně – zakladatelé byli Olga Zezulová, Vladimír Černík a Ladislav Suchánek. A potom dlouho nic… Poetika Bolka Polívky je výborná, ale jiná. Aktuální špílce propojené s Brnem a volně posouvající děj přes jednotlivé skeče, to se v dnešním digitálně přeplněném světě na jevišti moc nenosí.

carodky 1


Nenosí? A co když právě takový žánr tady chybí? Vyplňuji jej občas televizní programy, ale živé setkání s diváky to nenahradí. Takže je tady, před několika dny zahájené představení, které veleúspěšně navazuje na někdejší Večerní Brno, nebo na pražský Paravan, J.R. Picka. (Mimochodem, víte, proč Paravan v roce 1965 zanikl? J. R. Pick sedel na prázdné scéně, před sebou měl rozevřené noviny, stranický tisk, Rudé právo. Mlčky četl, potom noviny odložil a řekl: „Okno do světa. Okno do světa lze zastřít novinama.“ No a soudruzi to jeho divadlo zastřeli. Definitivně. Vím o tom své… Byl jsem tam, prožíval jsem to. A teď? Má smysl dělat třeba nějaký humor v souvislosti se společenskými nešvary, s „nastavováním zrcadla“ jak nás kdysi upozorňovali TV hlasatelky? Určitě ano. Ne stejně jako kdysi, trochu jinak a svobodněji. Když v roce 1965 J. R. Pick řekl z jeviště Dobrý den, tak obecenstvo začalo tleskat. Vždyť jsme věděli, jakýže je ten den dobrý. Tak dnes to už neplatí, ale témat, nad kterými se můžeme smát i plakat je hromada. To právě chytře využívá autor Šotkovský a jeho tým. Smíchu je, chválabohu, v hledišti dost, i když… I když v tom letním hledišti sedělo málo diváků. Zájem by určitě byl. Ale propagace nebyla. Přesněji, peníze na propagaci asi nebyli. A je to člověku líto. Tak dobré, vysoce profesionální představení. Interpreti hráli s plným nasazením.

carodky 3


Při tom slovíčku – profesionálně - jsem zaváhal. V představení Čarodky byl jediný amatérský, tedy neprofesionální, fakt svícení. Zbytečné protisvětlo (contre-jour) překáželo, divák byl ochuzen v mnoha situacích o mimiku, detaily hereckého projevu. Až na tuto drobnou výhradu, závěrečný potlesk diváků dal tvůrcům určitě na vědomí spokojenost, fajn pocit, se kterým Vejmínek všichni opouštěli.


Škoda, že na té letní scéně nebylo plno. Doufám, že někdy příště. Když se povede (a snad i touto recenzí) upozornit lačné brněnské publikum, že v zahradě za BuranTeatrem, za Sokolovnou na Kounicově ulici 20 se děje něco, o co by diváci neměl přijít. Určitě budou, díky inscenaci Čarodky, všichni spokojení.

Autorkou foto k představení Čarodky je Nikol Wetterová

www.buranteatr.cz


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

PERCIVAL SCHUTTENBACH: „Nemusíme znít tvrdě jen proto, že to diktuje folk metal“

percival 200Na festivalu Made of Metal, který se o druhém srpnovém víkendu koná u Hodonína, se mimo jiné představí polští představitelé folk metalu Percival Schuttenbach. My jsme oslovili hlavu skupiny Mikolaje Rybackiho a položili mu několik otázek, z nichž...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Čtěte také...

Pohádka O Človíčkovi akrobatickými kousky pořádně rozvibruje bránici

O clovickovi 200Městské divadlo Zlín razí heslo „děti do divadla patří“, a tak se první letošní premiéra, která se konala 20. ledna 2013, týkala především dětských diváků. Ti měli tu čest spatřit první uvedení pohádky O...


Literatura

Karen Wallace, Lou Kuenzler: Vílí pohádky na dobrou noc

vili pohadky200Z osobních důvodů mě jako autorku zajímají knihy, které mají dva autory, jež se o svou práci podělili. A když je to knížka o vílách! Nelze odolat. Dvě dámy a jejich podobné příběhy. Dvě dámy podobného věku, které jsou prostě rozené „pohá...

Divadlo

Představení Smrt v hotelu Alexandria provonělo celé divadlo

alexandria 200Teprve před několika dny měla ve zlínském Městském divadle premiéru lázeňská divadelní komedie Smrt v hotelu Alexandria. Autor hry trochu zavání Cimrmanem, ale hra je to opravdu skvělá a navíc zlínskému publiku velmi blízká.

...

Film

Kultura se v jakýchokoli totalitních poměrech stává jejich hlasnou troubou

200fJako pětidílná je zamýšlená sada sborníků souhrnně nazvaných Kultura a totalita. Každý díl se bude věnovat některému z důležitých aspektů, které s tímto tématem úzce souvisejí. Vedle náčrtu každodennosti, jejíž průzkum zajisté vyžaduje časový odstup, jsou to ...