Autor předlohy úspěšného muzikálu, Roald Dahl (1916 – 1990) původem z norské rodiny, se narodil ve Walesu a zemřel v Británii. Z jeho rozsáhlé tvorby spisovatele a dramatika zůstává do dnešní doby světově známé a inscenované dílo, právě MATILDA. Je to příběh mladé dívky, kterou její rodiče nechtěli, otec ji nazval nepovedeným chlapcem a dlouhá léta neměla možnost chodit do školy. Učila se sama. To se ovšem změnilo a její pozdější učitelka zjistila, že je Matilda nejen vášnivou čtenářkou, ale také velmi talentovanou, dokonce geniální dívkou.
Matilda se však nelíbí sadistické ředitelce školy s diktátorskými sklony, která nenávidí děti a chce novou žákyni srovnat, zvítězit nad ní. Děvče však v sobě najde zvláštní schopnosti a rozhodne se vzepřít svému osudu. Napínavý pohádkový příbeh má potenciál zázračna, který zaujme dětského i dospělého diváka. Hlavně když je podán lákavou formou muzikálu.

Svižný styl, s akcentem na interpretaci dětských postav
Po řemeslné stránce není muzikálu co vytknout. V inscenaci je totiž znát, že na hře dělali lidé, kteří mají k příběhu velký vztah a na poli hudebního divadla už nasbírali jisté zkušenosti. Muzikál je hravý, má výbornou taneční choreografii a dostatek písní, v nichž dětští herci dokáží bez problémů prodat svůj hudební a pohybový talent. Překladateli libreta a režisérovi Petrovi Gazdíkovi se pak výborně daří skloubit Dahlovu poetiku, jeho témata, s divadelní verzí. Zároveň dal příběhu ten správný svižný styl, s akcentem na interpretaci dětských postav. Z kuloárů divadla vím, že jsou to měsíce intenzivní práce s dětskými protagonisty, které se podařilo vybrat z pečlivého konkurzu. Citlivým vedením dětí vykrystalizovalo profesionálně vytříbené herectví.

A pak je tu skvělé obsazení, jemuž samozřejmě vládne výtečný a dokonale zamaskovany Milan Němec (alternuje Jiří Mach), který si svou obludnou záporačku – ředitelku vychutnává v každé vteřině a člověk se jí bojí a užívá si ji zároveň. Matildu hrála 21. ledna Anna Bergerová (věřím, že i další dvě protagonistky dokáží podat stejný výkon). Je to totiž velmi náročná role. Lze konstatovat, že autoři muzikálu vůbec nebrali ohled na to, že jsou v příběhu dětské role. Muzikál psali pro profesionály, a tak i na děti byly kladeny profesionální nároky. Klobouk dolů před režisérem Petrem Gazdíkem, který vše bezchybně a s citem pro dětské herectví zvládl.

Nápaditou scénu Petra Hlouška, kde nebyly potřebné výraznější změny a vše korespondovalo s barvitým příběhem, vhodně rozzářily pohádkové kostýmy Elišky Lupačové Ondráčkové a hodně barevnosti přidala i vtipná choreografie, o níž se postarala Carli Rebecca Jefferson. Určitě měli dost práce i sbormistři, ono to zpívání bylo dost složité. Dan Kalousek a Karel Škarka měli na starosti sbor dospělých, Jana Suchomelová zpěv dětí. A vše znělo bezchybně.

Muzikál Matilda se povedl. A jistě bude úspěšný v Brně stejně, jako při britské premiéře v roce 2010 a americké premiéře 2013. Dílo je také zfilmováno (V. Británie, USA 2022) a snad bylo možné jej zhlédnou i u nás, protože se dá přečíst na CSFD.CZ několik recenzí.
| < Předchozí | Další > |
|---|




„Líbí se mi okamžik, kdy mě nějaký nápad naprosto ovládne, a já mám pocit, že mě příběh pohltil a skutečně jím žiji,“ říká spisovatelka Jarmila Stráníková, jejíž třetí kniha, hororový román Meluzína se letos objevil na knižních pultech....
Jedna za scén Národního divadla v Brně, staroslavná Reduta kde byl divadelní sál přestavěn v roce 1773 a čekal na nové otevření po rekonstrukci až v roce 2005, je malý prostorem, velký svými ambicemi.. Za deset let té nové existen...
Městské divadlo Zlín hostí výstavu profesora Jindřicha Štreita s názvem Domov (bez) domova. Jde o výstavu o lidech bez domova, kde polovinu tvoří fotografie, které autor věnoval Charitě sv. Anežky české v Otrokovicích a druhou fo...
Kdyby Johann Nepomuk Nestroy věděl, že po něm bude ve Vídni pojmenováno náměstí i zastávka metra, asi by se moc divil. On to byl totiž už za svého života na jedné straně miláček publika, měšťanského i lidového, ale mocn...
Pokud filmový fanoušek uslyší nebo přečte jméno David Lynch, zcela jistě ho to nenechá chladným. Ať už jsou emoce z jakéhokoli bodu celého spektra, tak vždy tam jsou, protože jméno tohoto svérázného režiséra snad ani nedokáže emoce nevyvolat. A pok...