Autor předlohy úspěšného muzikálu, Roald Dahl (1916 – 1990) původem z norské rodiny, se narodil ve Walesu a zemřel v Británii. Z jeho rozsáhlé tvorby spisovatele a dramatika zůstává do dnešní doby světově známé a inscenované dílo, právě MATILDA. Je to příběh mladé dívky, kterou její rodiče nechtěli, otec ji nazval nepovedeným chlapcem a dlouhá léta neměla možnost chodit do školy. Učila se sama. To se ovšem změnilo a její pozdější učitelka zjistila, že je Matilda nejen vášnivou čtenářkou, ale také velmi talentovanou, dokonce geniální dívkou.
Matilda se však nelíbí sadistické ředitelce školy s diktátorskými sklony, která nenávidí děti a chce novou žákyni srovnat, zvítězit nad ní. Děvče však v sobě najde zvláštní schopnosti a rozhodne se vzepřít svému osudu. Napínavý pohádkový příbeh má potenciál zázračna, který zaujme dětského i dospělého diváka. Hlavně když je podán lákavou formou muzikálu.

Svižný styl, s akcentem na interpretaci dětských postav
Po řemeslné stránce není muzikálu co vytknout. V inscenaci je totiž znát, že na hře dělali lidé, kteří mají k příběhu velký vztah a na poli hudebního divadla už nasbírali jisté zkušenosti. Muzikál je hravý, má výbornou taneční choreografii a dostatek písní, v nichž dětští herci dokáží bez problémů prodat svůj hudební a pohybový talent. Překladateli libreta a režisérovi Petrovi Gazdíkovi se pak výborně daří skloubit Dahlovu poetiku, jeho témata, s divadelní verzí. Zároveň dal příběhu ten správný svižný styl, s akcentem na interpretaci dětských postav. Z kuloárů divadla vím, že jsou to měsíce intenzivní práce s dětskými protagonisty, které se podařilo vybrat z pečlivého konkurzu. Citlivým vedením dětí vykrystalizovalo profesionálně vytříbené herectví.

A pak je tu skvělé obsazení, jemuž samozřejmě vládne výtečný a dokonale zamaskovany Milan Němec (alternuje Jiří Mach), který si svou obludnou záporačku – ředitelku vychutnává v každé vteřině a člověk se jí bojí a užívá si ji zároveň. Matildu hrála 21. ledna Anna Bergerová (věřím, že i další dvě protagonistky dokáží podat stejný výkon). Je to totiž velmi náročná role. Lze konstatovat, že autoři muzikálu vůbec nebrali ohled na to, že jsou v příběhu dětské role. Muzikál psali pro profesionály, a tak i na děti byly kladeny profesionální nároky. Klobouk dolů před režisérem Petrem Gazdíkem, který vše bezchybně a s citem pro dětské herectví zvládl.

Nápaditou scénu Petra Hlouška, kde nebyly potřebné výraznější změny a vše korespondovalo s barvitým příběhem, vhodně rozzářily pohádkové kostýmy Elišky Lupačové Ondráčkové a hodně barevnosti přidala i vtipná choreografie, o níž se postarala Carli Rebecca Jefferson. Určitě měli dost práce i sbormistři, ono to zpívání bylo dost složité. Dan Kalousek a Karel Škarka měli na starosti sbor dospělých, Jana Suchomelová zpěv dětí. A vše znělo bezchybně.

Muzikál Matilda se povedl. A jistě bude úspěšný v Brně stejně, jako při britské premiéře v roce 2010 a americké premiéře 2013. Dílo je také zfilmováno (V. Británie, USA 2022) a snad bylo možné jej zhlédnou i u nás, protože se dá přečíst na CSFD.CZ několik recenzí.
| < Předchozí | Další > |
|---|




Skupina Mandrage válcuje rádia s hity Šrouby a matice či Hledá se žena a sami jsou zatím válcováni fanoušky. Jejich Anděl za nejlepší hudební skupinu je používán jako činka a nepochybně jsou skvělá banda. Ostatn...
V rámci Bratislavského majálesu sa 1. mája predstavili deti z ochotníckeho divadla z Devínskej Novej Vsi pod vedením Marty Potančkovej v detskom muzikálovom predstavení Ľadové zrkadlo. ...
Vycházejí hrací karty inspirované pražskými Košířemi. Originální limitovaná edice propojuje architekturu, osobnosti, báje i symboly této pozoruhodné čtvrti. „Místo tradičních postav rytířů a bojovníků najdete na těchto kartách košířsk...
Jen dva herci na jevišti a barvitý příběh ožívá v nové inscenaci, kterou uvádí nedávno zrekonstruované pražské Divadlo Metro. Představení nese název Miluji tě, tak se měj a jeho protagonisté jsou známí a zkušení herci Ljuba Krbová a Adrian Jastrab...
Když filmaři vyplodí něco příliš spletitého, pochybného nebo magorovitého, zahalí to do snu. To přece není skutečnost, to byla pouhá noční můra, chtějí naznačit. Takto byl před více než stoletím poničen německý expresionistický film Kabinet dokto...