Kultura21.cz

K devadesátinám žijícího, i mezinárodně uznávaného klasika mezi polskými filmaři ANDRZEJE WAJDY nachystalo pražské archivní kino Ponrepo rozsáhlou přehlídku jeho tvorby, pokrývající druhou půli května a celý červen 2016. Šest desetiletí se diváci setkávají s jeho filmy, které zpravidla rozšiřovaly dobový myšlenkový obzor, vyvolávaly polemiky, zda příliš nevybočují z doporučovaných ideologických mezí.

Jeho díla někdy bořila, jindy podporovala mýty o trpitelském předurčení, ba spasitelském údělu polského národa, zkoumala bolestné budování poválečné společnosti, po pádu komunismu i bolševickou despocii. Usilovně se vracel k osudům lidí, kteří žili sevřeni lámajícími se epochami, jejichž dočasný zmatek vyvrhnul na povrch dosud skrývanou zhůvěřilost.

Byla to nejen doba válečná a těsně poválečná, pro Polsko znamenající bezpočet obětí, vybíral si i vzdálenější dějinné okamžiky, kdy vrcholilo revoluční vzedmutí, aby vzápětí zničilo i ty, kteří mu pomohli na svět. Většinou se inspiroval kvalitními literárními předlohami, které dovedl aktualizovat. Sledoval široký časový rozptyl, od Velké francouzské revoluce až k hnutí Solidarity. I když dbal na pečlivé postižení dobových reálií, nakonec jej více zajímalo, co tyto události spojuje, zabýval se jejich nadčasovými aspekty.

Wajdovy nejlepší filmy, v nichž strhával bohorovné masky věčných pravd, narážely na nepřízeň mocných už v Polsku, ale k našim divákům měly cestu ještě více zatarasenou. Byly uváděny s dlouholetým zpožděním, kdy jejich prvotní explozivnost již přece jen vyprchala (Popel a démant, Člověk z mramoru, Danton), některé jsme nespatřili nikdy (Brány k ráji). Nezbývá proto než ocenit počin pražského archivního kina Ponrepo, které se rozhodlo uvést všechna Wajdova díla, která se u nás uváděla (i drobnými dokumentárními přídavky navíc).

Popel a démant (1958) znamenal ve své době přelom v pohledu na těsně poválečné události, kdy v Polsku doutnala skrytá občanská válka. Dosavadní spojenci v boji proti fašismu proti sobě stanuli jako nesmiřitelní protivníci v boji o moc. A pro lidi, kteří se ocitli v jeho soukolí, nebylo úniku. Zbigniew Cybulski zde vytvořil rozporuplného hrdinu, jenž dosud slepě vykonává rozkazy, jak si zvyknul z války, nadále zabíjí a neptá se proč. Jeho tragický osud na prahu prozření jen dokresluje zmarněnost doby. Přesně dokládá scéna, kdy Cybulského Maciek prochází ruinami kostela a zastavuje se u sesunuté sochy Krista, hlavou směřující k zemi. Marné je hledání nějakého řádu, který by pomohl najít cestu ze slepé uličky.

Obtížné vřazování válkou poznamenaného člověka do normálního života Wajdu přitahuje. V komornější poloze se k tomuto tématu znovu vrací v Krajině po bitvě (1970), kde hraje další velká osobnost polské kinematografie Daniel OLBRYCHSKI. Duše člověka, který přežil hrůzy koncentračního tábora, připomíná zpustošenou krajinu po bitvě, jak připomíná název. Její zúrodnění je nesnadné, provázené bolestmi. Olbrychského Tadeáš by chtěl žít normálně, ale vleče s sebou hrůzné zážitky jako břemeno, kterého se není schopen zbavit, které jej neustále strhává zpět do skepse a beznaděje.

V druhé půli 70. let se vřadil do silného proudu morálního neklidu, vzrušuje jej morální mrzačení lidí ve jménu nejsvětějších ideálů. Bez narkózy (1978) líčí soukromý i společenský pád jednoho úspěšného novináře, jemuž se postupně hroutí veškeré jistoty. Ještě většího významu však dosáhl Člověk z mramoru (1976). Málokteré dílo tak pronikavě vedlo paralelu mezi praktikami stalinismu a počínáním jeho pohrobků.

Hrdinkou je tu studentka filmové školy, jež připravuje dokument o kdysi slavném úderníku, nyní zcela zapomenutém, a do cesty se jí hromadí stále obtížněji překonávatelné nesnáze. Dívka natolik propadne odkrývání tajů nedávné minulosti, že se vzepře nátlaku svých nadřízených, aby s nevolí sledované práce raději zastavila. Postupně se tak odvíjejí paralelně sledované dějové linie, jednak o důvěřivém hrdinovi práce 50. let, zneužitém a poté zavrženém, druhá o přítomnosti, která by chtěla zamlčet vše nepohodlné, co jí předcházelo. Na tento film volně navazoval Člověk ze železa (1981), vřazený do doby bouřného stávkového hnutí vedeného Solidaritou. Wajda dokonce přemýšlel o natočení třetí části, která by postihovala situaci v postkomunistickém Polsku, ale ta již nevznikla.

Často se spoléhal na sílu literární předlohy a s oblibou adaptoval i klasická díla. Patří mezi ně Reymontův román Země zaslíbená (1974), zachycující průmyslový rozmach v druhé půli předminulého století, dokumentovaný jak na vzestupu trojice bezohledných podnikatelů, tak zubožené dělnické masy. Wajda vytvořil podívanou natolik expresivní, že v komunistickém Československu cenzoři vystřihli dvacet minut scén, které jim připadly příliš erotické nebo naopak drastické. Ale i ve zmrzačené podobě je to cenná výpověď o bezohlednosti, v jaké si rodil zdivočelý kapitalismus. Ve své původní podobě by dozajista šokoval i dnes.

Ponrepo tento snímek, z něhož pocházejí připojené fotografie, uvádí jako úplně poslední, takže jím uzavřu i toto malé zamyšlení. Wajda překládá mohutnou historickou fresku o přeměně měst, konkrétně v Lodži, zaplněné dýmajícími komíny továren, kde se při cestě na výsluní střetávaly tři národnostní živly - vedle polského to byl ještě německý a židovský. Režisér, jenž si nachystal i scénář, si z rozměrné Reymontovy předlohy upřednostnil zejména konfrontační motivy a na nich vystavěl celý příběh.

Zejména osud Poláka Karla Borowieckého (vynikající Daniel Olbrychski postihl až dravčí radost svého hrdiny z každého úspěchu), jenž pracuje jako ředitel jedné z továren, se v tomto směru ukázkový - muž je ochoten obětovat cokoli, aby dosáhl svého cíle, lásku skromné diváky i rodinné venkovské sídlo. Karol totiž pochází z rodu starobylé, ale již zchudlé šlechty, jejíž tradice jsou mu zcela lhostejné, cennější než čest jsou mu peníze.

Avšak i první generace průmyslových magnátů, mezi něž Borowiecki úspěšně proniká, se vyznačuje až groteskní zpozdilostí - jeden z nich, k němuž se Karol posléze přižení (aniž by mu vadilo, že jeho dcera je poněkud přihlouplá), si nechal vystavět přepychové sídlo, které nazývá "chalupa" a jehož přepychové, aristokratickým (ne)vkusem poznamenané místnosti neobývá, má je jen na ozdobu a příležitostnou reprezentaci.

Vedle vzmáhajících se průmyslových magnátů (nové nahrazují ty předešlé, méně průbojné) však sledujeme i osudy zbídačelé, bezprávné dělnické vrstvy, často lidí přišedších z venkova za iluzorní obživou. Nacházejí však jedině bezohlednost, ani pracovní úraz či dokonce úmrtí není důvodem pro poskytnutí jakékoli pomoci, kvůli zavádění strojové výbavy přicházejí o práci. Všude ve městech panují bezohledné poměry: i půjčování drobných obnosů se děje jedině za přiměřenou protihodnotu, kterou lze jen obtížně sehnat. Dosud ovšem přetrvává mravní upjatost, mezi bohatými již dávno opuštěná: když dívka, jíž se zajídá těžká práce v továrně, smiřuje s rolí vydržované "společnice", slepá matka ji vyhání z domu.

Wajda zvolil expresivní, útočný způsob vyprávění, který vnitřně koresponduje (výtvarně i hudebně) s povahou dění. Odpovídá tomu scéna opileckých orgií s poloobnaženými děvčaty, ale také společenské události (návštěva divadla, pohřební průvod). Nesmírně sugestivní je zpodobnění nedozírných řad archaických, hlavně textilních strojů, poháněných dlouhými řemeny - a zdraví ohrožujících. Stačí chvilka nepozornosti či dokonce záměru, aby v jejich soukolí skončil člověk. Událost je to ve svém naturalismu jistě otřásající, avšak s dovětkem ještě daleko hrůznějším: Borowieckého nezajímá ani tak samotná tragédie jako krvavými skvrnami znehodnocená látka soukaná ze stroje...

Bohužel zmrzačená Země zaslíbená není jediným případem. I některé další filmy budou uvedeny v kratší verzi, lišící se od původní podoby o několik minut (Lotna, Samson, Lady Macbeth z Mcenského újezdu, Dirigent, Běsi), ale také o celou hodinu (Popely). Vyvstává pak otázka, neměli-li organizátoři této přehlídky usilovat o získání předváděných děl v jejich úplnosti. Spokojit se s problematickými kopiemi z tuzemského filmového archivu není asi nejšťastnější řešení. K čemu pak byla údajná spolupráce s Polským institutem v Praze?

PROGRAM PŘEHLÍDKY V KINU PONREPO (Bartolomějská 11, Praha 1)

Pátek 20/05
17.30 Nezvaní hosté / Pokolenie
Polsko 1955 / hrají: Tadeusz Łomnicki, Urszula Modrzyńska, Roman Polański, August Kowalczyk / CZT / 84 min. / 35mm
Wajdův první celovečerní film se vrací do období druhé světové války a zobrazuje odbojové hnutí mladých lidí v Polsku bez patosu a ideologických příkras. Místy až dokumentárním stylem zachycené osudy tří kamarádů, Jaša, Stacha a Doroty svědčí o každodenním hrdinství odbojářů i jejich pochybách o ceně vlastenectví. Tlaky, doby, v níž filmn vznikal, jsou ovšem patrné.
 
19.30 Popel a démant / Popiół i diament
Polsko 1958 / hrají: Zbigniew Cybulski, Ewa Krzyzewska, Adam Pawlikowski, Bogumil Kobiela / CZT / 96 min. / 35mm
Dílem, jímž Andrzej Wajda poznamenal vývoj polského filmu nejvíce, byl bezpochyby Popel a démant. Spolu s autorem stejnojmenné předlohy, jímž byl Jerzy Andrzejewski, se režisérovi podařilo zachytit složitý poválečný vývoj v Polsku, kdy se hrdinství a absurdita dobraly bezprostřední blízkosti a lidé se ocitli na přelomu, na němž začíná být zabíjení znovu trestné. V dobové atmosféře, z níž není zřejmé, kdo stojí na jaké straně, kdo je přítel, kdo nepřítel, si začíná mladý hrdina matně uvědomovat svoji touhu po prostých lidských hodnotách. Jeho životní osud však již neodvratně spěje ke krutému konci.
 
 Neděle 22/05
17.30 Nevinní čarodějové / Newinni czarodzieje
Polsko 1960 / hrají: Krystyna Stypulkowska, Tadeusz Lomnicki, Wanda Koczewska, Zbigniew Cybulski, Roman Polanski / CZT / 82 min. / 35mm
Po válečných, dnes již klasických dílech Kanály, Popel a démant a Lotna se Andrzej Wajda poprvé obrátil k současnosti a natočil film Nevinní čarodějové, sugestivní obraz ze života tehdejších mladých Poláků. Jeho hrdinové, nevinní čarodějové, zoufale hledají smysl života, opájejí se „jedy a nadějemi“, tropí výtržnosti, vrhají se do milostných dobrodružství a své zmatené já skrývají za maskou cynismu.
 
Pondělí 23/05
17.30 Lotna / Lotna
Polsko 1959 / hrají: Jerzy Pichelski, Adam Pawlikowski, Jerzy Moes / CZT / 82 min. / 35mm
Filmové zpracování románu Wojciecha Żukrowskeho je hořkým vyprávěním o hulánech – posledním symbolu rytířského romantismu bývalého Polska, o mužích, kteří se v tragickém září 1939 vrhali na koních se šavlemi proti německým tankům. „Chci ve svém díle ukázat konfrontaci války s podzimem – touto nejbohatší roční dobou, kdy lidé sbírají plody své práce a chystají se k zimnímu odpočinku. Přes první dojem nepovažuji tento film za vyúčtování s minulostí, ale chci se v něm rozloučit s krásnou národní tradicí. Myslím, že právě tím bude typicky polský.“ (Andrzej Wajda)
 
Úterý 24/05
20.00 Kanály / Kanal
Polsko 1956 / hrají: Tadeusz Janczar, Teresa Izewská, Tadeusz Gwiazdowski, Emil Karewicz / CZT / 90 min. / 35mm
Příběh se odehrává roku 1944 za tragického Varšavského povstání, kdy Němci zatlačili poslední roztříštěné skupiny bojovníků do temných, páchnoucích propastí kanálů. Kanály jsou jako velké malířské dílo ostrých kontrastů: na jedné straně oslňující slunce nad sutinami umírajícího města, na straně druhé temnota špíny a výparů, vznášejících se nad stokou, stíny a ozvěny zoufalství. Film, jenž v Polsku vyvolal ostrou diskusi, získal na MFF v Cannes 1957 Stříbrnou palmu a po ní následovala řada dalších cen. Dnes v něm přece jen vadí ateliérový původ.
 
Čtvrtek 26/05
20.00 Samson / Samson
Polsko 1961 / hrají: Serge Merlin, Alina Janowska, Jan Ciecierski, Beata Tyszkiewiczová / CZT / 110 min. / 35mm
S hrdinou stejnojmenného románu Kazimierza Brandyse, mladým židem Jakubem Goldem se ve Wajdově filmu poprvé setkáváme v den, kdy vstupuje na půdu varšavské univerzity. Prožíváme s ním léta věznění i pobyt ve varšavském ghettu, jeho útěk a skrývání ve svobodné části města. Teprve nyní začíná Jakub toužit po potrestání zla, jež za svůj život poznal, a stává se starozákonním bojovníkem, mstitelem nevinných.
 
Pátek 27/05
17.30 Popely / Popioły
Polsko 1965 / hrají: Daniel Olbrychski, Boguslaw Kierc, Piotr Wysocki, Beata Tyszkiewiczová / CZT / 160 min. / 35mm
Polsko na přelomu 18. a 19. století. Vášnivý, tragický obraz polského osudu v rozhodujícím období, kdy se v atmosféře poraženého národa, rozděleného mezi tři vítězné mocnosti, formovala nová polská společnost. Hlavní hrdinové tady zastupují její tři různé části: aristokracii rodovou i duchovní, ozbrojený boj po boku Napoleona i idealistický odboj v emigraci.
 
Sobota 28/05
20.00 Lady Macbeth z Mcenského újezdu / Sibirska ledi Magbet
Jugoslávie 1961 / hrají: Olivera Markovič, Ljuba Tadičová, Bojan Stupnica / CZT / 85 min. / 35mm
Polský režisér inscenuje v Jugoslávii ruskou klasiku inspirovanou anglickou hrou odehrávající se původně ve Skotsku. Shakespearova Lady Macbeth připravovala zločiny z nezměrné ctižádosti a touhy po moci, Leskovova však vraždí ty, kteří stojí v cestě její vášnivé lásce k mladému muži.
 
Neděle 29/05
17.30 Krajina po bitvě / Krajobraz po bitwie
Polsko 1970 / hrají: Daniel Olbrychski, Stanislawa Celiňska, Aleksander Bardini, Tadeusz Janczar, Jerzy Zelnik / CZT / 100 min. / 35mm
Mladý Tadeusz se po osvobození koncentračního tábora ocitl v táboře pro bezdomovce, kteří se nechtějí vrátit do svých zemí, protože nesouhlasí se změnami, k nimž tam zatím došlo. Krajina po bitvě je filosofickou poémou o duši člověka, který prožil ty nejkrutější útrapy a ponižování, o duši popleněné a spálené jako krajina, kde byla svedena bitva.
 
Pondělí 30/05
20.00 Vše na prodej / Wszystko na sprzedaż
Polsko 1968 / hrají: Beata Tyszkiewiczová, Elzbieta Czyzewská, Andrzej Lapicki, Daniel Olbrychski / CZT / 92 min. / 35mm
Wajda poprvé vypráví tady o sobě, o své tvůrčí práci, přátelích, městě, v němž žije. Ačkoli jméno tragicky zesnulého Zbigniewa Cybulského vůbec nezazní, je to film také o něm, o jeho legendě. Jednu rovinu filmu představuje samotné natáčení, druhou reálný život zúčastněných: režiséra, herců, kameramana. Hranice mezi světem imaginárním a skutečným je však téměř nezřetelná.
 
 Úterý 31/05
17.30 Lov na mouchy / Polowanie na muchy
Polsko 1969 / hrají: Zygmunt Malanowicz, Malgorzata Brauneková, Daniel Olbrychski / CZT / 103 min. / 35mm
Hrdina klesá pod tlakem milujících žen – manželky a milenky, které to s ním myslí dobře. Sám Wajda k filmu říká: „Je to smutná komedie, a zároveň záludná. Rozesměje, ale i znepokojí... Kdybych měl jedinou větou říci, jak vidím tento film, řekl bych, že je to obrácená báje o Galatei a Pygmalionovi, kde Pygmalionem je žena a Galateou muž, kterého ona formuje.“
 
 Čtvrtek 02/06
17.30 Veselka / Wesele
Polsko 1972 / hrají: Marek Walczewski, Iza Olszewska, Ewa Zietkova, Daniel Olbrychski, Andrzej Lapicki, Wojciech Pszoniak, Franciszek Pieczka, Maja Komorowska / CZT / 100 min. / 35mm
Ironický portrét polské společnosti, zachycující rozklad vztahů, příznačný pro dobu, kdy byla země rozdělena mezi cizí mocnosti. Hosté, účastníci venkovské svatby jsou s přibývající noční hodinou a vzrůstajícím alkoholovým opojením pronásledováni přízraky slavných postav polské historie.

 Pondělí 06/06
20.00 Hranice stínu / Smuga cienia
Polsko – Velká Británie 1976 / hrají: Marek Kondrat, Graham Lines, Tom Wilkinson, John Bennett / CZT / 100 min. / 35mm
Hranicí stínu míní autor předlohy Joseph Conrad prchavý okamžik přerodu dospívajícího chlapce v muže. Povídka nese výrazné autobiografické rysy a autor v ní popisuje své vlastní překročení hranice stínu ve chvíli, kdy se jako mladý námořní kapitán stal velitelem své první lodi.¨

 Pátek 10/06
20.00 Dirigent / Dyrygent
Polsko 1979 / hrají: John Gielgud, Krystyna Janda, Andrzej Seweryn / CZT / 96 min. / 35mm
Mladá houslistka Marta se postaví proti nešvarům ve skupině hudebníků poté, co se dozvěděla, že je čeká koncert s významným světovým dirigentem. Martu hraje Krystyna Janda (Človek z mramoru), jejího muže, ambiciózního dirigenta městského orchestru, Andrzej Seweryn (získal za roli Stříbrného medvěda v Berlíně) a světoznámého dirigenta Sir John Gielgud. Snímek se stává reflexí nejen politické morálky, ale i úvahou o roli umění a umělce ve společenských strukturách.
 
 Pondělí 13/06
17.30 Kronika milostných nehod / Kronika wypadków miłosnych
Polsko 1985 / hrají: Paulina Młynarská, Piotr Wawrzyńczak, Magdalena Wójciková, Bernadetta Machała / CZT / 121 min. / 35mm
Filmové zpracování stejnojmenné autobiografické prózy spisovatele a režiséra Tadeusze Konwického, která se odehrává během autorových posledních studentských prázdnin před vypuknutím války v září 1939. Nostalgicky laděné vyprávění je ohlédnutím do dávno ztracené doby mládí a vznícené citovosti, dokládá, jaká výpověď byla ve „znormalizovaném“ Polsku ještě přípustná, aniž by hrozil zákaz.
 
 Středa 15/06
20.00 Běsi / Les Possédés
Francie 1987 / hrají: Jean-Philippe Ecoffey, Lambert Wilson, Jerzy Radziwilowicz, Isabelle Huppertová, Omar Sharif / CZT / 108 min. / 35mm
Nejdiskutovanější román F. M. Dostojevského Běsi byl vydán knižně v roce 1873 a vzbudil pohoršení v kruzích radikálních demokratů pro kritický pohled na revoluční radikalismus mládeže, usvědčující ji z morální pochybenosti, neodpovědnosti a provincionalismu. Andrzej Wajda velkoryse inscenoval dramatizaci Běsů v roce 1971 v krakovském Starém divadle. Po letech se k náročné a jen obtížně zvládnutelné látce vrátil ve filmové adaptaci, jež vznikla ve francouzské produkci. Ztvárnil jen část předlohy, rekonstruoval pouze linii politické konspirace, aby v návaznosti na jiný svůj francouzský film (konkrétně na Dantona z roku 1982, kterého ovšem v rámci přehlídky nespatříme; nedávno jej  však uvedla jej Česká televize) opět demaskoval zhoubnost destruktivních revolučních aktivit nezralých, zakomplexovaných a mocichtivých jedinců.
 
 Pátek 17/06
18.30 Propletenec / Przekładaniec  (Československá televize tento film uvedla v lednu 1970 pod názvem Slepenec)
Polsko 1968 / hrají: Ryszard Filipski, Bogumił Kobiela, Anna Prucnal, Jerzy Zielnik / CZT / 36 min. / 35mm
Vědecko-fantastický televizní film podle scénáře Stanisława Lema ( mj. Solaris) je zamyšlením nad identitou lidského těla. Příběh automobilového závodníka, jenž po mnoha transplantacích ztrácí povědomí o tom, které části těla jsou ještě jeho vlastní.

Běsi po letech / Biesy po latach
Polsko 2013 / CZT / 52 min. / DVD
Film vypráví o legendárním představení, které režíroval Andrzej Wajda v divadle Teatr Stary v Krakově v roce 1971. Jde o jeden z nejdůležitějších počinů Wajdovy divadlení kariéry. Tato úspěšná inscenace se hrála více než deset let.
 
Jerzy Ziarnik / Na place / Na planie
Polsko 1968 / CZT / 18 min. / DVD
Dokumentarista Jerzy Ziarnik sleduje režiséra Andrzeje Wajdu při natáčení filmu Vše na prodej. Ziarnik se soustředí hlavně Wajdovu práci s herci a na způsob vytváření filmových postav.  
 
 Středa 22/06
20.00 Puškvorec / Tatarak
Polsko 2009 / hrají: Krystyna Janda, Paweł Szajda, Jan Englert / CZT / 85 min. / HD
Tři linie vyprávění spojuje hlavní postava filmu Krystyna Janda. Příběh vdovy Marty podle povídky Jarosława Iwaskiewicze, příběh herečky, která uvažuje nad svou rolí Marty, a reálný život ženy, které umírá manžel. Úsporné emocionální drama, Wajdův umělecky nejsilnější film po miléniu.
 
 Pátek 24/06
18.30 Člověk z mramoru / Człowiek z marmuru
Polsko 1976 / hrají: Jerzy Radziwiłowicz, Krystyna Janda, Tadeusz Lomnicki, Michal Tarkowski, Piotr Cieslak / CZT / 150 min. / 35mm
Projekce za účasti držitele Oscara Allana Starskeho.
Jeden z proletářských „hrdinů práce“ padesátých let upadl záhadně v nemilost, jedna mladá dívka, která absolutně „není v pohodě“, chce zjistit proč. Vznikl zakladatelský počin „kina morálního neklidu“ hluboce zakotvený v atmosféře i poetice 70. let – a přesto vyznívá nadčasově. Dodnes vzrušivá výpověď o hledání pravdy se do českých kin dostala až po pádu komunismu. Zbývá dodat, že scénář byl chystán déle než desetiletí - v Polsku byl zveřejněn už v první půli 60. let a záhy nato jej v SSSR otiskl  i časopis Iskusstvo kino.
 
Úterý 28/06
19.00 Země zaslíbená / Ziemia obiecana
Polsko 1974 / hrají: Daniel Olbrychski, Wojciech Pszoniak, Andrzej Seweryn / CZT / 159 min. / 35mm
V přepisu románu Wladyslawa S. Reymonta (1867–1925) Wajda zobrazil poslední dvě desetiletí 19. století, spojená se zrodem kapitalismu. Tři přátelé, Polák, Němec a Žid, založí v Lodži továrnu a stanou se velkými průmyslníky. Tehdejší Lodž se zdá být zaslíbenou zemí, v luxusních palácích se snadno zapomíná na chudobu dělnických čtvrtí. Rychlými střihy a ostrými kontrasty však Wajda nemilosrdně směřuje k morální degradaci hlavního hrdiny.