Národní filmový archiv se představuje

Národní filmový archiv se představuje

Tisk

generaceNárodní filmový archiv (dále NFA), jemuž lze zazlívat jedině to, že dosud nenakutal dějiny národní kinematografie, což se pravidelně děje nejen u našich sousedů (a na Slovensku už v druhém rozšířeném pojednání), vedle přehledných katalogů filmové tvorby pravidelně vydává převážně řekněme dílčí příspěvky, byť mnohdy mimořádně zajímavé podnětně – třeba o poválečném fungování cenzury. Stejně cenné jsou i sborníky, které v posledních letech pravidelně vycházely u příležitosti digitalizace významných děl (připomenu Všechny dobré rodáky, Hoří, má panenko, Staré pověsti české nebo Tři oříšky pro Popelku).

 


Jenže digitalizovaných titulů přibývá, takže NFA se rozhodl, že tentokrát každému z filmů věnuje nikoli monografický svazek, nýbrž povětšinou jednu studii soustředěnou na některý z význačných rysů daného díla – a tyto studie shrne do jedné publikace. Kniha nazvaná Zpět k českému filmu: Politika, estetika, žánry a techniky zahrnuje 19 textů, které se vztahují k široké škále dnes již klasických filmů, znovu zpřístupněných do kin. Zařazené snímky se vyznačují časovým rozptylem od „němých“ 20. let až k éře normalizace, nalezneme filmy výsostně umělecké i ty, které v první řadě chtěly (a dařilo se jim to) pobavit diváky. Do první skupiny určitě náleží Takový je život, Ze soboty na neděli, Bílá nemoc, Příběh pro začínajícího kata či Adelheid, druhé skupině určitě vévodí Dobrý voják Švejk společně s parodií Adéla ještě nevečeřela. Nejvíce pozornosti – celkem tři  příspěvky - ovšem přitáhla „vesmírná“ sci-fi Ikarie XB 1, dnes již vcelku právem pozapomenutá.


Texty, sepsané nejen zaměstnanci NFA, ale v několika případech i cizozemci, si ve více než čtyřsetstránkové publikaci všímají jak rozličných aspektů digitalizace, a to technických i uměleckých, tak přehodnocení významu a vyznění digitalizovaných titulů. Rozebírají však také zákulisní záležitosti, když popisují často složité okolnosti vzniku toho či onoho díla včetně následných ohlasů. Také zařazují zkoumané filmy do dobového kontextu, z něhož zpravidla nějakým způsobem vyčnívají, například u Švejka se dočteme, kam všude jako filmová postava pronikl (např. za druhé světové války do Sovětského svazu i do Anglie). Na rozdíl od Haškova pojetí se „nový“ Švejk aktivně zapojuje do války a vyhraňuje se jako bojovník proti nacismu, pročež jsou tyto filmy označeny za „tendenční“.


Nechybějí ani zamyšlení řekněme teoretizující či zastřešující určitý fenomén (například, jak se v 50. letech prosazoval barevný materiál či jak se zaváděl širokoúhlý formát. Každý z příspěvků provázejí fotografie z filmů – nejedná se přitom o běžné fotosky, reprodukují se tu obrázky přímo z filmového pásu, které tedy doopravdy zachycují dění ve filmu.


Studie si povětšinou činí nárok být uznány za špičkově vědecké, svá tvrzení provázejí množstvím „podčarových“ citačních odkazů a vysvětlujících poznámek. Jenže to povětšinou vede ke snížené řekněme uživatelské vstřícnosti: občas se nemohu zbavit dojmu určité (sebe)exhibice a touhy oslnit i za cenu klopotné čtivosti.


Drobné nedostatky se tu a tam mihnou.  Nejpozorněji jsem pročetl pojednání o Švejkovi a zjistil, že se tam třeba nesjednotily přepisy cizích jmen a názvů – například u ruštiny nalézám jak českou, tak anglickou transkripci, přičemž anglická verze ruského názvu jedné knihy - jmenovitě katalogu v Sovětském svazu zakázaných filmů - ve mně zanechává podezření, že ji autorka studie vůbec neměla v ruce, protože nalezneme nepřesnosti v názvech i hereckém obsazení. Jeden z ruských „švejkovských“ filmů se nazývá jinak, než je uvedeno, Švejka představuje jiný herec apod.


Druhou knihou, kterou NFA vydal, je Generace normalizace. Skládá se ze třinácti rozsáhlých rozhovorů s tvůrci, až na výjimky nijak výjimečnými či mimořádnými, obdařenými spíše průměrným, nikam nevybočujícím, ale přesto se leckdy obtížně prosazujícím talentem, kteří do české kinematografie vstupovali počátkem 70. let – poté, co v relativně svobodném a myšlenkově podnětném předchozím období vystudovali FAMU. Rozhovory vycházejí z podkladů pro tzv. orální historii, místy byly kráceny. Povětšinou jsou více či méně ponechány ve výchozím znění, jen ve dvou případech došlo k výraznému autorskému přepracování.


Cenná jsou zde osobní svědectví, které dokládají situaci vládnoucí tehdy na Barrandově, dovíme se o zákulisí filmové tvorby, o zápolení s podezíravým ideologickým dohledem. Výpovědi, jen letmo přerušované orientačními dotazy, zachycují celou profesní dráhu zpovídaného, někdy se vracejí i do dětských let, dotýkají se soukromí, ozřejmují, co vše ovlivnilo názory a postoje. Oceňuji, že zpovídaní tvůrci se vyslovují i k jednotlivým lidem ve svém okolí, ať již jejich kariéru ovlivnili jakkoli. Všechny spojuje jistá rezistence vůči komunistickému režimu: aniž by nějak výrazně rebelovali, přece jen odmítali stát se jeho hlasnou troubou, k čemuž se propůjčili někteří jejich vrstevníci, kteří ovšem zastoupeni nejsou.


Nalezneme tu jména známější i méně známá: Edgara Dutku, spojeného především s animovaným filmem, dokumentaristku Angeliku Hanauerovou, scenáristy Petra Markova, Karla Steigerwalda či Jiřího Justa, samozřejmě též režiséry. Vedle Vladimíra Kavčiaka to jsou Moris Issa, Rudolf Růžička a hlavně skromný, až jakoby neprůbojný Vladimír Drha. Osudy měl zvlášť trnité: jeho debut v povídkovém filmu Návštěvy (1970) se nedochoval, protože všechen natočený materiál byl nejspíš zničen, a na další příležitost musel čekat celé desetiletí. Zaujal průhledem do mentality a chování dospívající mládeže Dneska přišel nový kluk, ale poté se uplatňoval hlavně v televizi. Nedávno – po těžké a dlouho trvající chorobě - zemřel…


Generace normalizace. Ztracená naděje českého filmu?
Připravily Tereza Czesany-Dvořáková a Marie Barešová
Vydal Národní filmový archiv, Praha 2017. 256 stran
Hodnocení: 90 %

generace

 

Lucie Česálková (ed.): Zpět k českému filmu: Politika, estetika, žánry a techniky
Vydal Národní filmový archiv, Praha 2017. 435 stran
Hodnocení: 90 %

generace 1

Foto: NFA


 
Banner

Přihlášení



Slavná herečka a její studentka. Která z nich si zahraje v nově otevřeném Národním divadle?

Eliška Pešková (Miroslava Pleštilová) je divadelní hvězda, úspěšná učitelka herectví a žena divadelního podnikatele Pavla Švandy ze Semčic. Otýlie Malá (Iveta Hlubučková) je zas mladá dívka, která ze všeho nejvíc touží stát se herečkou.

Začala jsem svým snům rozumět a vykládat je i druhým

Nejdříve psala básničky, které, jak sama přiznává, byly spíše jakési přetlaky emocí a jejího silného vnímání. Pak přišly novelky ze života, v nichž mohla uplatnit svoji fantazii, která pracovala na plné obrátky. Později si jen tak vydala básnickou sbírku Proudy, novelku Mimo prostor a čas a v roce 2021 již pod nakladatelstvím Albatros Media knihu Tajemství snů a jak ho rozluštit, na jejímž pokračování pracuje. Také má rozepsaných několik románů a jako šéfredaktorka vede internetový magazín Kultura21.cz.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Saxofonista Milo Suchomel pokrstil svoj tretí album „... chcem robiť filmovú hudbu. Čakám na ponuky režisérov, kedy ma už konečne oslovia...“

Suchomel Rozh perexMilo Suchomel pokrstil 27. apríla svoj nový album Jazz In The City v priestoroch klubu Babylon v Bratislave. Patrí nielen medzi popredných hudobníkov na jazzovej scéne...

Tvrdý jak voda - varování před totalitou "kulturních revolucí"

Tvrdý jak voda je tvrdá politická satira, román, kde se mísí humor a emoce. Univerzální lidské drama o povaze moci, nebezpečí pýchy a síly touhy, jež se valí navzdory všemu a všem, jen směr nikdo z nás nezná. Román Tvrdý jak voda se odehrává v místech, kde se autor narodil, na Oradelské vrchovině uprostřed Číny. Je jaro roku 1968, zuří kulturní revoluce a hlavní hrdina, Kao Radboj odchází z armády, aby "přenesl plamen nového myšlení na rodnou hroudu".

Čtěte také...

Vánoční romance z obchoďáku v režii strážných andělů

200filmV polovině listopadu vtrhne na filmová plátna novinka z pera scenáristky a zároveň režisérky filmu Karin Babinské Křídla Vánoc. Po drsné realistické sondě do hlubin duší a světa teenagerů provedené v jejím celovečerním filmovém debutu Pusinky, se tent...


Literatura

Smrt prokletých - Drsná krimi ze Slovenska

smrt prokletych200Nakladatelství XYZ v září vydalo mrazivý detektivní krimi thriller Smrt prokletých od slovenské autorky Kataríny Holetzové. Autorka chytře vsadila na atmosféru malé obce sevřené horami, tajemství prokletého rodu a taky na detektiva-sympaťáka v roli protagonisty....

Divadlo

Společenstvo vlastníků ukazuje přehlídku typických Čechů

spolecenstvo vlastniku 200V rámci festivalu Setkání Stretnutie do Zlína přijelo také pražské Divadlo Vosto5 se svou hrou Společenstvo vlastníků. Letošní ročník se nesl v duchu biografií, ale také tématu „co dnes znamená být jiný“, což se v n...

Film

Kdo zachrání princeznu, když ne dva strojvedoucí?

JimKnoflik perexJim se jako miminko ocitl v Jamánii, malém ostrovním království. Nikdo z obyvatel neví, kdo jim ho poslal poštou, ale všichni jsou rádi, že se na ostrov nějakým šťastným omylem dostal. Když Jim povyrostl, našel si nejlepší kamarády –...