Z řady filmových přehlídek, které se u nás konají, vyniká zejména BE2CAN, shrnující filmy oceněné (nebo aspoň uvedené) na předních evropských festivalech – v Benátkách, Berlíně a Cannes. Přesněji napsáno: spatříme ty snímky, které zakoupila distribuční firma Film Europe a v následujících měsících je uvede do tuzemských kin.
Stejně jako v předešlých letech se tato akce pořádá nejen v Praze (ve dnech 2. až 10. října), ale následně také v dalších městech a obcích (v abecedním pořadí Boskovice, Brno, Čáslav, Frýdek-Místek, Havířov, Hodonín, Cheb, Jablonec nad Nisou, Libčice nad Vltavou, Malá Skála, Olomouc, Ostrava, Písek, Prostějov, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Vrchlabí, Zlín). Zbývá doplnit, že v minulých letech si i na těchto stránkách vysloužila pozornost, psali jsme o ní např. ZDE nebo ZDE. Také letos bude snímky posuzovat porota složená ze studentů FAMU.
Stane se Megalopolis hitem?
Asi nejsilnějším diváckým magnetem se stane nový film Francise Forda Coppoly Megalopolis. Režisér jej připravoval po celá desetiletí a poté, co marně sháněl investory, se rozhodl zafinancovat jej z vlastních peněz. Přitom se rozhodně nejedná o nějaký levný nezávislý snímeček, nýbrž o velkorozpočtovou podívanou, na níž se ochotně podílely takové herecké celebrity jako Adam Driver, Shia LaBeouf nebo Dustin Hoffman.
Megalopolis - vize budoucnosti
Letos již pětaosmdesátiletý tvůrce, podepsaný pod takovými převratnými díly jako Kmotr nebo Apokalypsa, si splnil životní sen. Zahleděl se na budoucnost New Yorku a nejspíš inspirován jiným slovutným příspěvkem do žánru sci-fi, a sice Langovou úchvatnou vizí Metropolis (1927), se rozmáchl k postižení dějinného vývoje, jehož kořeny tkvějí hluboko v minulosti, dokonce ve starověkém Římu. Sleduje počínání ambiciózního architekta, jenž se pokouší americké velkoměsto, protkané výškovými budovami, přetvořit v civilizační středobod. Uvedení Megalopolis v Cannes provázely rozpaky, ale nepochybně se jedná o jedinečný umělecký počin, který se vzpírá pouhé zábavě.
Vzdálené mentality v novém nasvětlení
Jiným očekávaným dílem je Caligula, opatřený podtitulem The Ultimate Cut (tedy slibující sestřih vytvořený s definitivní platností). Vychází ze skandálního filmu Tinta Brasse, od jehož natočení uplynulo už bezmála půlstoletí. Příběh se odehrává zhruba před dvěma tisíciletími v antickém Římu a líčí výstřední prostopášnosti asi šíleného císaře Caliguly. Vystupovaly tu tehdy slavné hvězdy jako Malcolm McDowell, Peter O’Toole nebo Helen Mirrenová a proslulost si získal nejen brutalitou, ale hlavně tím, že do něho byly dodatečně vloženy pornografické výjevy. Muzikant a také producent Thomas Negovan nyní zrekonstruoval původně zamýšlenou verzi, kterou opřel zejména o tehdy nepoužité záběry, avšak výsledek nepochybně opět šokuje jak mírou násilností, tak otevřeností sexuálních výjevů. Jeho verze Caliguly nicméně prozrazuje, že dnes by se sotva našel odvážlivec, který by si dovolil totéž, co kdysi filmaři, snící o naprosté výrazové svobodě.
Caligula - vize minulosti
Be2Can předkládá pestrou nabídku, která přiblíží exotické kultury nám mentálně vzdálené (např. iránskou v Semínku posvátného fíkovníku nebo korejskou v dramatu Nalezeno v překladu, opřeném o přítomnost Francouzky v oné zemi), která vychází z osvědčených žánrových poloh (černobíle natočený snímek Teorie všeho lze označit za temnou detektivku, groteskní thriller Vincent musí zemřít zase zpracovává příběh muže, vůči němuž se rozpoutá naprosto iracionální vražednické běsnění).
Povede politická korektnost k lepšímu pochopení nynějších rozporů?
Zaujmout mohou i snímky těžící z nyní módních a „politicky korektních“ snah. Například v norském filmu Armand musí maminka řešit povyk kolem svého šestiletého syna, jenž byl obviněn, že se ve škole dopustil sexuální agrese. Polský titul Žena z… se dotýká niterných dilemat ženy, která po dlouhá desetiletí zápolila s vlastní sexuální identitou, než sobě i rodině přiznala, kým se doopravdy cítí být. Přistěhovalecké drama V kuchyni ukazuje, jak jsou v New Yorku zneužíváni lidé, vděční za jakoukoli práci. Ovšem původní divadelní předloha, kdysi hojně inscenovaná rovněž na českých jevištích, vypovídala hlavně o třídních rozdílech a vykořisťování bezprávných zaměstnanců jedné anglické restaurace.
Dahomey - návrat ke kořenům
Organizátoři přichystali také nehrané filmy, ať již je animovaný snímek Kočičí odysea nebo dokument Dahomey. Ten mapuje navrácení více než dvou desítek předmětů označených za poklady, které si koncem 19. století přivezli francouzští kolonizátoři coby kořist z Afriky, jmenovitě z dnešního Beninu, kde se kdysi rozprostíralo dahomeyské království. Zůstává ovšem otázkou, nakolik tyto artefakty přispějí k upevnění novodobé národní identity, neskončí-li zaprášeny v nějakém depozitáři nebo – v horším případě – rovnou rozkradeny…
BE2CAN | Ochutnejte atmosféru filmových festivalů
Foto: Be2Can
< Předchozí | Další > |
---|