Jak probíhaly boje o smýšlení publika

Jak probíhaly boje o smýšlení publika

Tisk

Infoboj 200Každý režim, mocenské seskupení či nejšířeji civilizační okruh sleduje dva základní cíle: jednak hájí a vychvaluje sám sebe, jednak zlehčuje a odsuzuje případné protivníky, ať již je nachází ve svém vlastním prostoru, nebo mimo něj. Platilo to vždy a platí to podnes. Velice zřetelné bylo toto rozdělení v dobách studené války mezi Východem a Západem. Že každá z protichůdných stran měla pečlivě vypracované propagační kampaně, dokládá sborník Informační boj o Československo/v Československu (1945-1989).

Hodnocená kniha má mimořádný význam hlavně proto, že souběžně ukazuje počínání obou protivníků, protože obě strany sledovaly tentýž cíl - přesvědčit o temných úmyslech toho druhého. Jednotlivé texty rozebírají mechanismy ideologického působení jak v bývalém Československu, tak obdobné počínání na západ od jeho hranic. Vzájemné propagandistické potýkání přitom probíhalo na nejrůznějších úrovních, zejména však tam, kde byla nejlépe zajištěna masová odezva, to jest v tisku, v rozhlasovém a později též televizním vysílání, ve filmu, ale také ve školství, v hromadných manifestačních či tělocvičných vystoupeních apod.

Infoboj 2

Některé texty přibližují tentýž jev v náhledu z obou stran. Například Tomkova studie o Radiu Svobodná Evropa a jeho působení v 50. letech zmiňuje jak propagandistické akce Svobodné Evropy (třeba "program lidové opozice", který by narušil vnucenou jednomyslnost voleb), tak protiopatření přijatá v Československu. Jak autor píše, komunistická propaganda však nebyla ani tak bojem idejí či polemikou, jako spíše snahou zesměšnit a zdiskreditovat protivníka.

Čeští a slovenští emigranti, kteří ve Svobodné Evropě pracovali, byli označeni za zrádce, válečné štváče. Účinným argumentem v očerňování Západu se stávaly rovněž výpovědi do vlasti se navrátivších emigrantů, jimž byly opakovaně promíjeny tresty za nedovolené opuštění republiky. Docházelo tak k tragicky absurdním situacím, kdy ve vězení zůstávali lidé, kteří k útěku do zahraničí napomáhali, avšak samotný uprchlík, pokud se vrátil, byl omilostněn - to například zobrazovala jedna povídka ze zničeného, a tudíž nedochovaného filmu Návraty (1970).

Každý z dvanácti zařazených textů, psaných českými i slovenskými odborníky, což zajistilo průzkum reálií v rámci celého kdysi společného státu, má svou informační hodnotu, ať již zkoumané téma zevšeobecňuje, nebo naopak rozebírá konkrétní jevy. Tak se dočteme zajímavé postřehy o proměnách konstrukce Sovětského svazu jako vzorového příkladu, o propagaci prvomájových oslav na Liberecku, o snahách manipulovat smýšlením věřících v době normalizace na Slovensku.

Infoboj 1

Podnětné jsou úvahy nad někdejším pojetím karikatur i jejich dnešní interpretací. Jak dokládají připojené ilustrace, západoněmecká karikatura zdůrazňuje, že teprve dokončený val NATO spolehlivě zabrání rudé (komunistické) záplavě, aby zničila "náš" kvetoucí sad, zatímco obrázek z Dikobrazu ukazuje svět socialismu jako nedobytnou pevnost, kterou směšní imperialističtí zlolajníci nemohou nijak ohrozit. Podobně lze srovnávat i další materiály (například filmové či televizní). Patří sem přirozeně zjištění, nakolik zkresleně, protože účelově ten či onen režim vnímal a prezentoval sám sebe.

Už tato probíraná kniha se v několika statích dotýká filmových a televizních pořadů (a závěrečné pojednání se vztahuje k "budovatelskému" snímku Jiřího Menzela z roku 1974 Kdo hledá zlaté dno, kterým si režisér vykoupil šanci dále tvořit). Ovšem cele se kinematografii a televizi věnuje další sborník Film a dějiny 4 - Normalizace. Ten reprezentativně pokrývá nejrůznější aspekty tuzemské mediální kultury. K nejobjevnějším studiím patří ty, které osvětlují, jak se přední filmaři, například Věra Chytilová nebo Miloš Forman během natáčení Amadea, ocitli v hledáčku Státní bezpečnosti. Na Slovensku to bylo obdobné.

Infoboj obalka

Čtvrtý svazek souboru Film a dějiny také předkládá daleko obšírnější zpracování zvoleného tématu, nalezneme tu celou třicítku podnětných textů, které pokrývají filmovou a televizní produkci. Zabývají se nejen ideologicky vyhrocenou sebeprezentací komunistického režimu, zdánlivě únikovou zábavou či naopak umělecky ambiciózními projekty, nejen mnohdy až iracionálními zásahy cenzury i více či méně nezávislými tvůrčími aktivitami, ale také načrtávají nynější obraz normalizační minulosti, často smířlivý a idylicky úsměvný. Někteří nejmladší pisatelé (Karina Hoření, Čeněk Pýcha) označují dnešní vztah k normalizačnímu období jako součást kolektivního vzpomínání (s. 543), rozvíjejí úvahy o paměti založené na kolektivní identitě (s. 558).

Kniha poskytuje cenný vhled do mnohých tematických okruhů, ale přesto některé záležitosti čekají na další, zejména archivní průzkum. Patří mezi ně i naprostá marginálie, jakou je vročení dvě desetiletí zakázaného filmu Ucho. I když na jeho kopii čteme jmenovitě rok 1970 jako datum výroby, cele vznikal v roce předchozím a rovněž k (ne)schválení byl nachystán ještě v něm, v posledních prosincových dnech 1969. Logicky tedy spadá jen do tohoto roku, navíc s vědomím, že na filmech označených za pomýlené, které se nepodařilo dokončit do konce roku 1969, byly vzápětí zastaveny další práce - a pokud se dochovaly, byly dokončovány až po pádu komunistického režimu (Pasťák, Archa bláznů, Dovidenia v pekle, priatelia). Proč v případě Ucha padla volba právě na letopočet 1970, to zůstává stále nezodpovězeno.


Jaroslav Pažout (ed.): Informační boj o Československo/v Československu (1945-1989).
Vydaly Ústav pro studium totalitních režimů a Technická univerzita v Liberci - Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Praha 2014. 288 stran + 16 stran barevných příloh.
Hodnocení: 100 %

Petr Kopal (ed.): Film a dějiny 4 - Normalizace.
Vydaly Ústav pro studium totalitních režimů a nakladatelství Casablanca, Praha 2014. 664 stran.
Hodnocení: 100 %

Foto: knihy


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

5. díl seriálu Březen, za kamna vlezem – nejlépe s knihou (tištenou, elektronickou, audio)

5 BMC perexBřezen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

MILENCI Z OPAČNÝCH STRAN VÁLKY

spojenci200Robert Zemeckis má na svém kontě mnohem zdařilejší tituly (upozorním aspoň na Forresta Gumpa), nežli jsou nyní uvádění SPOJENCI. Snadno postřehneme, že v dramatické konstrukci povrchní, klišovitý příběh, sepsaný scenáristou Stevenem Knightem, nedo...


Literatura

Historie jednoho obrazu

koncert bez basnika 200Nevzpomínám si na knihu, která svým názvem a podtitulem absolutně odkryla svůj děj. Když vidíte „Koncert bez básníka“ ještě to nemusí být tak jasné, ale když se dostanete k podtitulu „Román o tom, jak básník Rilke zmizel...

Divadlo

Dramatizace slavné literární klasiky Paní Bovaryová poprvé v Národním divadle moravskoslezském

pani bovaryova perexUž ve čtvrtek 16. listopadu se na jevišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě objeví poprvé dramatizace slavné literární klasiky – románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová, a to v titulní roli s...

Film

Jak se na internetu píše nejen o filmu

o filmu perexKdyž skončila doba výhradně tištěných médií s pisateli řekněme předem vybranými a do popředí se prodrala éra internetová, proměnil se i způsob psaní. Na internetových platformách – ať již písemných nebo audiovizuálních – se totiž může up...