Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Už dvacet inscenací, pod nimiž je podepsán jako režisér, má na svém kontě v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Peter Gábor. Jeho prozatím poslední prací je hra nizozemských autorů Hermana Kocha a Keese Prinse Večeře, jejíž česká premiéra proběhla 13. listopadu.

Dnešní šéf činohry Národního divadla moravskoslezského Peter Gábor (ročník 1963) začal na této scéně režírovat už v roce 1993. Debutoval s inscenací Tanec na konci léta, jejíž premiéra se konala 30. října 1993. Úspěch ho neminul, ale jen stěží mohl tenkrát tušit, co ho v tomto divadle následujících dvacet let čeká.

Jako hostující režisér zde postupně uvedl inscenace Julie umírá každou noc (1995), Balada pro banditu (1996), Sex noci svatojánské (1998), Láska a magie v maminčině kuchyni (1999), Ondina (2000), Komedie omylů (2002), Kouzelník z Lublinu (2003), Šakalí léta (2005) a Cabaret (2007) - ale to už tu byl jako doma.

V roce 2008 zde opět režíroval Shakespearovu hru Komedie omylů, jejíž premiéra proběhla na Slezskoostravském hradě v rámci Letních shakespearovských slavností, poté následovaly inscenace Divadelní komedie (2009), Fedora (2011) a Romeo a Julie (2001). Poslední dvě zmíněné inscenace byly opery.

Co pro něj znamená opera? "Svět hudby, který inspiruje nejen k působivým jevištním obrazům, ale i k budování hereckých výkonů," míní Peter Gábor. "Dimenze hudby a zpěvu atakuje ve mně emoce a provokuje fantazii. Těší mě, že jsem dostal příležitost vstoupit do světa opery. Vést dialog s partiturou a pochopit myšlení skladatele je proces při režírování, který tak strašně fascinuje. Hudba dokáže zázraky a je součástí mého života."

S velkým úspěchem se setkalo i další Gáborovo nastudování legendárního muzikálu Balada pro banditu (2012), po kterém následovaly inscenace Smrtihlav (2013), Sen noci svatojánské (2013), Pozvání na zámek (2013) a muzikál Quo Vadis, jehož premiéra proběhla na konci sezóny 2013/2014.

Strhující Večeře nese číslo 20

V nové sezóně Národního divadla moravskoslezského je jako režisér podepsán pod hrou Večeře, která je jeho jubilejní dvacátou inscenací v Národním divadle moravskoslezském. Strhující drama mělo premiéru 13. listopadu, přičemž herecky se na inscenaci podílejí David Viktora, Renáta Klemensová, Václav Klemens, Pavlína Kafková a Vladimír Polák.

Na otázky, co ho jako režiséra zaujalo na literární předloze, čím vším může Večeře zaujmout divadelní publikum a o čem inscenace vlastně je, odpověděl: "Hra je o tom, jak dokáže zločin poznamenat a natrvalo změnit život dvou rodin. Smutné je, že za zločinem stojí nezletilé děti. Postoje rodičů k jejich nelidskému činu jsou hlavním tématem. Konzumace opulentní večeře v luxusní restauraci se komplikuje vyhrocenými postoji rodičů. Do jejich komunikace vstupují zakořeněné frustrace, závist a také strach o budoucnost jejich dětí. Příběh je plný napětí, nečekaných zvratů, ale i obrovského smutku a beznaděje v této extrémní situaci. Hereckým představitelům nabízí text skvělý prostor pro ztvárnění komplikovaných a osobitých charakterů."

Když si má vzpomenout, čím vším on i všichni zainteresovaní během přípravy a vůbec celého nastudování inscenace prošli, říká: "Diskutovali jsme spolu s psychologem na téma rodiče a děti, bavili se o fungování rodiny, způsobech výchovy a probírali chování dětí, které vybočuje z normy, nebo projevy ochranitelské výchovy, nevšímavost a nezájem rodičů vůči dětem. Stejně tak jsme se nechali odborníky poučit o zásadách správného stolování a obsluhování v luxusních hotelích i rituálech při ochutnávce vín."

Opera, rozhlas i film

Gáborovy profesní úspěchy ostatně připomíná i medailon v knize Hvězdy odvedle, kterou nedávno vydalo nakladatelství Grada Publishing. Dozvíme se v ní, že nitranský rodák Peter Gábor je synem známé slovenské herečky Adely Gáborové, že vystudoval režii na pražské DAMU a než nastoupil před dvěma lety jako šéf činohry a kmenový režisér do Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, režíroval v řadě divadel v Česku, na Slovensku a dokonce i v Paříži.

Pěknou práci však odvedl v posledních letech také v Městských divadlech pražských (Sto roků samoty, Anna Karenina, Vše o mé matce)  stejně jako v Divadle v Řeznické (Zlomatka), anebo v Komorní scéně Aréna v Ostravě (Play Strindberg, Blecha, Přízraky).

V roce 2013 hostoval po letech na Slovensku - a výsledkem byly dva úspěchy, které patřily dvěma jím režírovaným verdiovským inscenacím - nejdříve to byl Rigoletto, který se stal podle publika nejlepším představením sezóny ve Státním divadle v Košicích, posléze slavil úspěch ve Státní opeře v Banské Bystrici Macbeth, který se v anketě slovenských kritiků umístil na třetím místě.

Peter Gábor ale není jen divadelním režisérem - třeba ve studiu ostravského rozhlasu je podepsán pod hezkou řádkou titulů, režíroval i slavnou hru S nadějí, i bez ní. Kromě toho si zahrál několik rolí ve filmu a televizi. Už  jako mladíka ho dvakrát obsadil Ivan Balaďa: nejdřív do triptychu Biela voči oblohe, potom do pohádky O živé vodě.

Ale  k herecké profesi si dnešní uznávaný divadelní režisér Peter Gábor "odskočí" rád dodnes. České publikum ho může znát ze seriálů Četnické humoresky, Vyprávěj a Policajti z centra, ale objevil se také v baladickém filmu Karla Kachyni Hanele či v komorním snímku Michaely Pavlátové Nevěrné hry.

Autor foto: Robert Rohál