Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Film Kult hákového kříže (1998) je velmi dlouhý a plný rozporuplných osudů. Už od svého vzniku je označován jako nejlepší svého druhu. Ukazují se v něm stále aktuální nejniternější příčiny všech problémů společnosti.

Derek a Danny jsou bráchové, kteří bydlí spolu. Příběh začíná tím, že Derek večer v klidu sexuje se svou přítelkyni a přitom mu nějací černoši před barákem vykrádají auťák. Když ho brácha Danny v nejlepším vyrušuje, aby mu řekl, co právě viděl, na Derekově kůži i všude v jeho pokoji můžeme vidět samé hákové kříže.

Svému bráchovi v podstatě ukazuje, jak je život fajn, když se člověk přidá ke správné partě. Holky, spousta piva, kámoši a dobrá hudba. Dokonce jsou všichni nasraní na něco cool, ne jenom předražené hlávkové zelí v supermarketu nebo havárku při ranní špičce. Jenže odtud je jen krůček do vězení a právě to na Dereka čeká. Rozšlápnout černochovi hlavu o patník není jako zašlápnout švába, lidé se nedělí na hmyz a ty ostatní. Do příběhu o bratrech Vinyardových vstupuje každý s určitými znalostmi nebo předsudky automaticky, a proto je ozvláštněný něčím, co vlastně každý trochu zná. Mezitím, co je ve vězení, se jeho mladší brácha Danny inspiroval a píše pozitivní esej o knize Mein Kampf. Jeho napůl černý profesor to bere s nadhledem a tuší, že za takovým zápalem může být zítra něco úplně jiného.

“Nemůžu tě vyhodit, venku bys to s těmihle kecy nepřežil.” povídá mu v kanceláři. Danny z něj má respekt a jako nový úkol dostává napsat esej o svém bráchovi. Dannyho esej je zároveň i průvodcem v celém filmu a na občasných černobílých záběrech máme možnost postupně zjišťovat, jak se věci mají. Osudy a cíle hlavních postav příběhu se tak pomalu rýsují. Jeho brácha Derek si navíc ve vězení mezitím uvědomil, co dělal špatně a chce se změnit.

Film ale není jen o dojemných řečičkách a uvědomování si sebe sama. Tvůrci měli naštěstí dost kuráže ukázat, jak to v takovém kultu vlastně chodí a nejsou to jenom špatné věci. Celá záležitost okolo uctívání myšlenek jednoho diktátora z druhé světové války nevznikla z nějakého rozmaru. Amerika tehdejších let měla svou historii. Ve filmu nejsou mobilní telefony… je už o dávných časech. Přesto ekonomika fungovala, Evropani zde žili po několik generací, akorát bez otroků. Místo toho se různí Hispánci, žlutí a Afričani začali houfně množit v ghetech bez práce a dělali problémy.

Derek byl nedávno pravou rukou jakéhosi místního vůdce bílých - Camerona. Bez organizace nefunguje nic, a tak se tihle dva schopní manažeři dali do díla a začali lanařit nejisté bílé mladíky, aby se i oni měli konečně za co postavit. Jenže Derek po čase zjišťuje, že generalizovat není tak úplně fér a když je někdo chudý a hloupý, tak problémy dělat asi musí, nehledě na to, jakou má barvu.

Pro jeho mladšího bráchu je však rasismus úžasný životní styl. Nebojí se chodit po ulici a provokovat negry… ne jak ti vyměklí spolužáci ze školy. Jeho esej o uvěznění Dereka mu má připomenout sled událostí, stejně ale bratrovu změnu k lepšímu vnímá po tom všem jako zradu bílých.

Nejzajímavější z celého filmu je právě Derekův první den na svobodě. S nikým nebyl ve vězení v kontaktu, nepřijímal návštěvy, aby se mu nestýskalo a jeho xenofobní kamarádi ani netuší, jak ho vlastně štve, co dělají. Je to taková výzva, co přijde jednou za život a má v sobě nádech zodpovědnosti. Nejhorší ale je, že Dannyho začíná buzerovat jako malé dítě a v dalším záběru se mihne ještě jejich ukašlaná matka s cigaretou v puse a rakovinou plic. Má to asi vzbuzovat nějakou lítost nad něčím, co by mohl každý z nás ovlivnit. Když to ale člověku nevyzní pateticky, měl by se nad sebou zamyslet.

Na druhou stranu následují dost působivé scény jak bylo všechno, co Derek v kůži nácka dělal, vlastně prchlivé a nepromyšlené. Hlavními tématy u večeře byly společenské problémy, které se rodiny přitom skoro vůbec netýkaly, ale klidně se o nich do krve pohádali. V nějaké prodejně potravin vylil na malou černou prodavačku mlíko a měl radost z pomsty. Když je divák zainteresovaný, přijde mu to celé asi dost strhující.

Ale nový Derek jde po třech letech v base na párty všechno srovnat. Manipulátorskému vůdci Cameronovi dává přes držku a se štěstím stíhá utéct před výpraskem. Asi je hodně nad věcí, v kultu je od jeho poslední návštěvy 10x víc lidí a úplně všichni si o něm tou dobou myslí, že je těžký frajer a jejich hrdina. Jak se z impulzivního člověka, toužícího hlavně po pozornosti, může najednou stát něco takového, proč vlastně odchází? Tři ztracené roky ve vězení nevynahradí nic, ale něco podobného Derek v životě přece nemá šanci vyrovnat… ani hypotékou na nový dům a třemi rozmazlenými dětmi u bazénu.

Ve vězení však poznal, že většina rasistických bělochů jsou jenom pozéři, kteří prostě chtějí někam patřit a mít u ostatních respekt. Nic víc. Přitom musel celý čas skládat vězeňské prádlo s jedním užvaněným “negrem”, až se s ním po letech nakonec skamarádil. Říká se, že lidé, kteří jsou něčemu oddaní, se snadno vyrovnají se všemi nesnázemi. A může jít o lásku, přátelství nebo radost, když se daří blízkým. Ostatní jim přece ve všem pomůžou. Někdy se však může celý sen rozplynout a pak to chce jen umět se postavit na vlastní nohy.

Kult hákového kříže / American History X
USA, 1998, 119 minut
Žánr: drama / krimi / thriller
Režie: Tony Kaye
Scénář: David McKenna
Kamera: Tony Kaye
Hrají: Edward Norton (Derek Vinyard), Edward Furlong (Danny Vinyard), Beverly D'Angelo (Doris Vinyardová), Avery Brooks (Dr. Bob Sweeney), Jennifer Lien (Davina Vinyardová), Fairuza Balk (Stacey), Stacy Keach (Cameron Alexander), Elliott Gould (Murray), William Russ (Dennis Vinyard), Ethan Suplee (Seth Ryan)
Distributor DVD: Bontonfilm

Zdroj foto: Bontonfilm