V raném evropském středověku - zhruba od 8. do 11. století - se postrachem přímořské Evropy stali skandinávští nájezdníci, později zvaní Vikingové. Lze je považovat za severskou větev Germánů, ve své době nejčastěji nazývaných Normany, Dány nebo Varjagy. Ohrožovali nejen pobřeží, obratně pronikali i proti proudu řek do evropského vnitrozemí.
Plenili Irsko i britské ostrovy, západní Evropu, z jihu pronikali do Itálie, ze severu se řítili do nynějšího Ruska. Dokonale zvládli skvěle stavbu lodí i mořeplavectví, schopni se dokonce vydávat na daleké plavby. Osídlili třeba Grónsko a dávno před Kryštofem Kolumbem dopluli do severní Ameriky, kde se díky dočasnému oteplení udrželi, byť ve vysilujících bojích s místním obyvatelstvem, po několik století.
Vědce odjakživa zajímalo, proč Vikingové s takovou krvelačnou zuřivostí - a jejich krutost budila hrůzu i v té nepochybně drsné době - útočily na každou překážku, která se před nimi vyskytla. Dobývali a ničili kláštery stejně jako města, přepadali kupecké karavany. Nepřízni počasí vystavená políčka (sedláci byli svobodní!) možná nedokázala v chladné Skandinávii uživit narůstající počet obyvatelstva, ale věrohodnějším zřejmě bude brutálními domácími mýty živená válečnická touha, spojená s neomezeným kořistěním nejen potravin, ale také cenností, s vymáháním tučného výkupného za krátkodobý a nejistý mír.
Avšak i Vikingové se pozvolna civilizovali, přijímali křesťanství a získávali první svaté (svatý Olaf), usazovali se na ovládaných územích (ve Francii, Irsku, Anglii...), stabilizovali "mateřské" státy (Dánsko, Norsko, Švédsko), dokonce bojovali mezi sebou. Feudálové normanského původu - ostatně ve Francii dodneška nalezneme kraj zvaný Normandie - se začali angažovat v (cel)evropské politice, podíleli se třeba na první křížové výpravě do Palestiny. Lze bez velké nadsázky tvrdit, že Vikingové poničili starý svět, aby spoluvytvářeli nový, jehož nedílnou součástí se stali.
Vikingové sice nakonec přestali být postrachem Evropy, ale hrůzostrašné zvěsti o jejich výpravách daly vzniknout početným pověstem, živily sebevědomí Skandinávců v dobách, kdy se jim příliš nevedlo. Vikinská mytologie získala romantický rozměr, přitahovaly idealizované dějiny. Že za druhé světové války vstupovali švédští dobrovolníci do nacistické divize SS zvané Vikingové, je ovšem již jiná kapitola.
Před zájemci o bližší poznání éry Vikingů, jejich krvavých skutků, zvyků a kultury se otevírá široké pole různorodých pohledů, ať již se jedná o početná románová zpracování této problematiky, odborná pojednání nebo třeba filmy. Když pominu početná díla z rodu fantasy, rád bych upozornil hlavně na rozsáhlé, zpola vážné, zpola humorné vyprávění, jaké Frans G. Bengtsson vtělil do Zrzavého Orma. A ještě rozpustilejší vhled uplatnil britský historik Terry Deary v knihách Darební Vikingové a Loupežné vikinské výpravy. Leckterou historku z nich použil i televizní seriál Děsivé dějiny, inspirovaný právě Dearym a vysílaný Českou televizí.
Vikingové přitahovali rovněž filmaře. A opět nalezneme díla žánrově rozdílná. Vedle napínavých dobrodružných historek, někdy trochu naivně klišovitých a vypravěčsky zastaralých, protože vznikly před více než půlstoletím (Dlouhé lodi Vikingů), jindy naopak dbajících na věrohodnost reálií a celkovou drsnost podání (nynější seriál Vikingové).
Avšak nalezneme i humorné průhledy. Jeden v podobě Erika Vikinga natočil Terry Jones, kdysi člen slavné skupiny Monty Python. A pak také nelze pominout animovanou historku Asterix a Vikingové, kde nepřemožitelný galský hrdina hravě drtí severské protivníky. Proti kresleným Galům neměli ani hrůzostrašní Vikingové nejmenší šanci...
Hroziví Seveřané u nás pronikli i do divadla, byť příznačně dětského - brněnská Polárka kdysi uvedla Dobrodružství malého Vikinga, liberecká loutková scéna Naivní divadlo nabídla adaptaci Zrzavého Orma. Zájemci se dokonce mohou seznámit s komentovanou prohlídkou výstavy věnované Vikingům, jak ji přichystalo Britské muzeum. V rámci (přímých) přenosů ji lze spatřit také v českých kinech, pražská kina Světozor, Aero a Oko nabízejí v rámci aeroškoly i školní představení...
www.kultura21.cz/spolecnost/10262-festival-skandinavskeho-domu-vikingove
Foto: www.blogs.toorakcollege.vic.edu.au, www.giantbomb.com, img4.wikia.nocookie.net , www.cs.wikipedia.org
| < Předchozí | Další > |
|---|
Katka Míková je speciální pedagožka, učitelka, milovnice černého humoru a sarkastických poznámek. Pochází z Mostu, kde se narodila do rodiny s dlouhou tradicí zaměstnanců ve vězeňství. Nikoho nepřekvapilo, když i ona skončila v base a ...
Na mapu zajímavých historických míst Zlínského kraje se koncem dubna definitivně vrací Národní kulturní památka Ploština, místo už navždy spojené s tragédií, která se zde odehrála na konci 2. světové války. Pasekářskou obec, vypálenou 19. dubna 19...
V kultúrnom centre Dunaj v Bratislave otvorili 6. novembra autorskú výstavu krajín „Niečo medzi tým“ študentky univerzity výtvarného umenia Soni Patúcovej, ktorá sa maľbe venuje od malička. Ako uviedla, talent po rodičoch nezdedila, robili si z nej vtip...
Poslední premiérou letošní sezóny bude v Městském divadle Mladá Boleslav inscenace vonící létem a dětstvím – Hrabalovy Postřižiny v úpravě a režii Diany Šoltýsové. Známý titul, na kterém je opět znát originální přístup režisérky, uvidí diváci poprvé v pátek 13. června od 1...
Film Maska byl ve své době (1994) opravdovým hitem. Kombinací zvláštních a dost vtipných obličejů, které umí dělat tak dobře snad jen Jim Carrey, a počítačové grafiky se z ušlápnutého bankovního úředníčka stal...