V raném evropském středověku - zhruba od 8. do 11. století - se postrachem přímořské Evropy stali skandinávští nájezdníci, později zvaní Vikingové. Lze je považovat za severskou větev Germánů, ve své době nejčastěji nazývaných Normany, Dány nebo Varjagy. Ohrožovali nejen pobřeží, obratně pronikali i proti proudu řek do evropského vnitrozemí.
Plenili Irsko i britské ostrovy, západní Evropu, z jihu pronikali do Itálie, ze severu se řítili do nynějšího Ruska. Dokonale zvládli skvěle stavbu lodí i mořeplavectví, schopni se dokonce vydávat na daleké plavby. Osídlili třeba Grónsko a dávno před Kryštofem Kolumbem dopluli do severní Ameriky, kde se díky dočasnému oteplení udrželi, byť ve vysilujících bojích s místním obyvatelstvem, po několik století.
Vědce odjakživa zajímalo, proč Vikingové s takovou krvelačnou zuřivostí - a jejich krutost budila hrůzu i v té nepochybně drsné době - útočily na každou překážku, která se před nimi vyskytla. Dobývali a ničili kláštery stejně jako města, přepadali kupecké karavany. Nepřízni počasí vystavená políčka (sedláci byli svobodní!) možná nedokázala v chladné Skandinávii uživit narůstající počet obyvatelstva, ale věrohodnějším zřejmě bude brutálními domácími mýty živená válečnická touha, spojená s neomezeným kořistěním nejen potravin, ale také cenností, s vymáháním tučného výkupného za krátkodobý a nejistý mír.
Avšak i Vikingové se pozvolna civilizovali, přijímali křesťanství a získávali první svaté (svatý Olaf), usazovali se na ovládaných územích (ve Francii, Irsku, Anglii...), stabilizovali "mateřské" státy (Dánsko, Norsko, Švédsko), dokonce bojovali mezi sebou. Feudálové normanského původu - ostatně ve Francii dodneška nalezneme kraj zvaný Normandie - se začali angažovat v (cel)evropské politice, podíleli se třeba na první křížové výpravě do Palestiny. Lze bez velké nadsázky tvrdit, že Vikingové poničili starý svět, aby spoluvytvářeli nový, jehož nedílnou součástí se stali.
Vikingové sice nakonec přestali být postrachem Evropy, ale hrůzostrašné zvěsti o jejich výpravách daly vzniknout početným pověstem, živily sebevědomí Skandinávců v dobách, kdy se jim příliš nevedlo. Vikinská mytologie získala romantický rozměr, přitahovaly idealizované dějiny. Že za druhé světové války vstupovali švédští dobrovolníci do nacistické divize SS zvané Vikingové, je ovšem již jiná kapitola.
Před zájemci o bližší poznání éry Vikingů, jejich krvavých skutků, zvyků a kultury se otevírá široké pole různorodých pohledů, ať již se jedná o početná románová zpracování této problematiky, odborná pojednání nebo třeba filmy. Když pominu početná díla z rodu fantasy, rád bych upozornil hlavně na rozsáhlé, zpola vážné, zpola humorné vyprávění, jaké Frans G. Bengtsson vtělil do Zrzavého Orma. A ještě rozpustilejší vhled uplatnil britský historik Terry Deary v knihách Darební Vikingové a Loupežné vikinské výpravy. Leckterou historku z nich použil i televizní seriál Děsivé dějiny, inspirovaný právě Dearym a vysílaný Českou televizí.
Vikingové přitahovali rovněž filmaře. A opět nalezneme díla žánrově rozdílná. Vedle napínavých dobrodružných historek, někdy trochu naivně klišovitých a vypravěčsky zastaralých, protože vznikly před více než půlstoletím (Dlouhé lodi Vikingů), jindy naopak dbajících na věrohodnost reálií a celkovou drsnost podání (nynější seriál Vikingové).
Avšak nalezneme i humorné průhledy. Jeden v podobě Erika Vikinga natočil Terry Jones, kdysi člen slavné skupiny Monty Python. A pak také nelze pominout animovanou historku Asterix a Vikingové, kde nepřemožitelný galský hrdina hravě drtí severské protivníky. Proti kresleným Galům neměli ani hrůzostrašní Vikingové nejmenší šanci...
Hroziví Seveřané u nás pronikli i do divadla, byť příznačně dětského - brněnská Polárka kdysi uvedla Dobrodružství malého Vikinga, liberecká loutková scéna Naivní divadlo nabídla adaptaci Zrzavého Orma. Zájemci se dokonce mohou seznámit s komentovanou prohlídkou výstavy věnované Vikingům, jak ji přichystalo Britské muzeum. V rámci (přímých) přenosů ji lze spatřit také v českých kinech, pražská kina Světozor, Aero a Oko nabízejí v rámci aeroškoly i školní představení...
www.kultura21.cz/spolecnost/10262-festival-skandinavskeho-domu-vikingove
Foto: www.blogs.toorakcollege.vic.edu.au, www.giantbomb.com, img4.wikia.nocookie.net , www.cs.wikipedia.org
| < Předchozí | Další > |
|---|
Monika Zelinová (rozená Kovalská) pochází z Ostravy, kde žije dodnes. Vystudovala střední pedagogickou školu, zajímá ji psychologie, průběžně si doplňuje vědomosti z oblasti mezilidských vztahů, komunikace, organizace práce a manageme...
Uplést si pomlázku, ozdobit kraslici, upéct perníček nebo vyrobit dekorace budou moci návštěvníci Velikonoc v muzeu. Dozvědí se zajímavosti o původu svátků, jejich křesťanské tradici i o to...
Již tuto sobotu 31. 3. 2012 by si návštěvníci pražského Výstaviště neměli nechat ujít návštěvu kosmetického veletrhu Interbeauty. Uskuteční se tam devátý ročník Mistrovství České republiky Body Art 2012. A že se bude na co dívat!
O prázdninách divadla nehrají představení, ale připravují se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte. Tentokrát vás zveme na Malou Scénu ve Zlíně, která si to s koncem ještě rozmyslela a zve vás na představení Laktač...
Unikátní pohled na hip hop na Slovensku i v Čechách exkluzivně přináší celovečerní hudební dokument Tempos. Nejznámější slovenský raper Patrik „Rytmus“ Vrbovský v něm odhaluje svou 30letou kariéru, vzpomíná na své vzestupy a pády a ma...
