Tohoto statutu se dostalo navzájem propojeným sakrálním objektům stojícím na nábřeží řeky Moravy, které jsou nositeli architektonických i kulturně-historických hodnot a jejichž osud je zároveň úzce provázán s historií města Olomouce.
Když se podařilo české evangelické církevní obci v roce 1903 zakoupit městské pozemky za účelem stavby kostela a sborového domu, rozhodovala se mezi dvěma projekty k realizaci. Jeden vypracoval vídeňský architekt Josef Zlatohlávek, druhý v novogotickém stylu olomoucký stavební inženýr Cyrill Knob. Obec se nakonec rozhodla pro druhou variantu a podle Knobových návrhů postavila sborový dům. Na stavbu kostela již nedošlo a sál se štukovou stropní výzdobou v přízemí sborového domu, tzv. Betlémská kaple, sloužil po dlouhý čas jako modlitebna.
Od myšlenky stavby kostela ale obec neustoupila. K jeho realizaci hledala nový styl, který by splňoval nároky moderního proudu architektury. Sbor oslovil německého architekta Otto Kuhlmanna. Základní kámen kostela byl položen 27. září 1914; dodnes je vidět zazděný v přízemí věže. Díky Velké válce se stavba protahovala a dokončena byla až v roce 1920. V roce 1921 došlo ke stavebním úpravám, rozšiřujícím modlitební prostor, který kapacitou nedostačoval. Roku 1977 byla opravena fasáda objektu a zároveň byly pořízeny nové věžní hodiny a zavěšen zvon. O deset let později byl upraven interiér kostelního sálu podle projektu architekta Josefa Bartáka. Poslední opravy, při nichž byl v objektu vybudován výtah do patra pro bezbariérový vstup, proběhly v roce 1997. Žádná z uvedených rekonstrukcí nenarušila celkový historický ráz objektu; kostel si tak uchoval tvář z roku 1913.
Architekt August Fritz Otto Kuhlmann (1873 – 1948) se zabýval sakrální evangelickou architekturou, kterou projektoval pro církevní sbory v Německu a na území dnešního Rakouska. Výrazně zasáhl i do sakrální tvorby v českých zemích. Zapsáním areálu kostela v Olomouci do seznamu kulturních památek se uzavřel soubor realizovaných projektů na stavby kostelů navržených Otto Kuhlmannem, na našem území.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Supraphon k pětasedmdesátinám velkého melodika české populární hudby Jiřího Zmožka vydal Zlatou kolekci, která obsahuje 60 písní na 3CD. Hity Jiřího Zmožka patří k nejznámějším a nejúspěšnějším původním českým šlágrům, které u nás v osmdesátých letech vz...
Trojice historiků Milena Lenderová, Daniela Tinková, Vladan Hanulík se různými aspekty naší tělesné schránky, pojednanými napříč dějinami, zabývala již v knize Dějiny těla (
Vydání Tichých roků Aleny Mornštejnové se podle mě stalo velkou událostí letošního jara. Po úspěchu autorčiny předešlé knihy Hana není divu a humbuk kolem ní považuji za opodstatněný.
Shakespearův Hamlet je jedním z nejvýraznějších představení 73. sezóny Městského divadla Zlín a také jí dal motiv v podobě otázky být či nebýt. Jedná se o jednu z 11 premiér, kterou si zlínští diváci mohou vychutnat.
Oddaná katolička Cruz prožila celý život podle pravidel, která jí vnutila rigidní španělská společnost. Denně chodí do kostela, uzavírá své tělo do korzetu, stará se o svého nemluvného manžela, pečuje o vnučku a strachuje se o dcer...