Po pěti letech přichází profesor Martin C. Putna s dalším průvodcem po kulturních dějinách religiozity. Po průvodci po americké zbožnosti se ke čtenáři dostává Putnův pohled na religiozitu ruskou. Přichází s ní v době silně rezonující.
Autor dokáže látku přiblížit poutavě, přesto neošidí téma po stránce kvalitativní. Již v úvodu je silně cítit jeho mimořádný zájem o dané téma a jeho postoj vůči aktuální politice ruských nejvyšších činitelů. Ti, kteří jej znají alespoň z přednášek, si při čtení musí vybavit jeho dikci a potěšení z četby je o to vyšší. Tak emotivní úvod je. Putna je některými proruskými médii a lidmi označován jako rusofob. Není tomu tak. Je pouze kritik jakýchkoli totalitních režimů na daném území a Putina zvlášť. Přesto se kniha nezabývá přímo současnou ruskou politikou. Nabízí soustavnější pohled na kulturní a duchovní kořeny, z nichž současná ruská politika vyrůstá. A neopomíjí i krátký exkurz do historie českého pohlížení na ruské duchovní kořeny, které má svou dlouhou tradici a které Putna ve zkratce i komentuje.
Na vybraných literárních a uměleckých dílech nám v 19 obrazech otevře ruskou religiozitu od svých prvopočátků, které nachází – pro něj příznačně – v Antice, resp. v kulturách antického starověku v toposu podél severního pobřeží Černého moře a zejména v oblasti Krymu. Končí ji pádem (pádem?) totalitního režimu Sovětského svazu, aby neopomenul zmínit nejaktuálnější pokus o odpor proti Putinovskému režimu – skandál s punkovou modlitbou Pussy Riot a situaci s boji na Ukrajině.
Na konkrétních příkladech Putna ukazuje, že Rusko mělo několikrát možnost dokázat, že má v sobě více „evropského“ než „asijského“ a že směřování této země nebylo vždy totalitně světovládné.
Knihu doplňují mapy vývoje ruského prostoru a pro případné zájemce i bibliografie k jednotlivým kapitolám.
Martin Putna se hrdě hlásí ke svým duchovním učitelům a jednomu z nich, respektive jedné z nich – Miluši Zadražilové uvedenou knihu dedikuje. Naučila jej totiž to, že „český rusista nemá být tím, kdo miluje, obdivuje a do Čech chce přivádět všechno ruské; zvláště pak není podporovatelem ruského a sovětského imperialismu. Český rusista má být tím, kdo ruské kulturní souvislosti hluboce zná – a díky tomu je schopen je kriticky hodnotit. Český rusista má být tím, kdo v ruské kultuře a společnosti podporuje osobnosti a hodnoty, jež stojí na straně svobody člověka, proti režimu, proti státnímu teroru, proti bezduché instituci, proti potlačování svobody svědomí a výrazu.“
Myslím, že Martin Putna se svému přesvědčení nezpronevěřil.
Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity
Autor: Martin C. Putna
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Vyšehrad, spol. s r.o.
Rok vydání: 2015
Počet stran: 336
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o.
www.ivysehrad.cz/hledat/?hledat=religiozity
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Nedávno vyšla kniha Kamily Novákové Co by se kovbojkám stávat nemělo. Kniha je nejen o chovu koní, o lidských a zvířecích dobrácích i potvorách, o krásách přírody v Jeseníkách, o nezaměnitelném kouzlu života v těchto horách,...
Pokud jste se také nadchli knihou Rytmus roku a přejete si přenést její myšlenky do praxe a používat v kuchyni i domácí lékárně naše nejběžnější sezónní plody, lokální superpotraviny a léčivé byliny, pak vám měsíční přehledy v nástěnném p...
Vydavatelství Bookmedia se opět pustilo do beletrie a vydalo finskou detektivku V rouše beránčím od Simo Hiltunena.
Letošní významné výročí sta let od narození Jana Skácela neoficiálně uzavře 15. 12. 2022 ve Studiu Marta inscenace studentů Divadelní fakulty JAMU Překrásná je nepotřeba nářku. Autorský počin re...
Seriál Zdivočelá země (1996-2012), jehož čtvrtou řadu nyní vysílá Česká televize, pokrývá celé poválečné období, některé jeho postavy v průběhu děje zestárnou bezmála o půl století. Vypráví ...