Když se řekne Brazílie, tak mlsné jazýčky si většinou vybaví nezaměnitelnou chuť a vůni kávy, ale také zemi nepřeberného množství exotického ovoce. Brazílie představuje pestrou zemi nevyčerpatelných chutí a vůní, jako stvořenou pro gurmány, nebo ty, jež chtějí vnímat tuto exotiku právě žaludkem. Jak jsou na tom Brazilci se stravováním, to vám osvětlí následující článek.
Snídaně jsou podobné jako u nás – bílý chléb či placky, podávané s máslem, sýrem, doplněné šunkou či klobáskou. Hlavní je výběr čerstvého ovoce, který se nám Evropanům může znát až nevyčerpatelný. Posuďte sami, zda znáte toto ovoce – acerola, caja, jaca, mangaba?
Co se týká oběda, možná vás nepřekvapí, že v této tropické zemi prakticky polévky nevaří. Co region, to typická místní specialita. Základem hlavního chodu jsou převážně rýže a fazole. Zapomenout nemůžeme na nějaké to maso, třeba kuřecí, hovězí či vepřové. Opět nesmíme zapomenout na ovoce, které dokáží neuvěřitelně skombinovat do zdánlivě neslučitelných kombinací.
Večeře bývá podobná snídani, ostatně jako u nás. Za oblíbenou svačinku například platí tzv. misto quente, tedy zapečený toust se šunkou a sýrem.
Za národní jídlo by se mohl považovat pokrm zvaný feijoada, tedy směs z černých fazolí, hovězího či vepřového masa, uzenin a zeleniny. Tradičně podávané s rýží. Už se vám sbíhají sliny?
Sladkou tečkou na závěr jistě bude brigadeiro – extrémně sladká hmota podobná pudingu, jež se připravuje ze slazeného kondenzovaného mléka, kakaa a mléka nebo mléčné rýže.
Když se podíváme na zoubek nápojům, tak musíme konstatovat, výše kromě výše zmíněné silné kávy, zde mají v oblibě džusy, tzv. sucos. Slavným alkoholickým nápojem je cachaca, vyráběná z cukrové třtiny. I u nás známý míchaný drink caipirinha (cachaca, limetka, cukr, ledová tříšť), bývá označován jako neoficiální národní pití. Pivo čepují po třetinkách a na jeho výrobu používají i český chmel.
Více o Brazílii a Francii se dozvíte na festivalu Culturea, který se koná 28. – 29. dubna ve Zlíně.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Čeština je jazyk hravý, tak dokazuje název encyklopedické knihy PRAŽSKÝ ULIČNÍK. Nepojednává totiž o žádném malém nezbedovi v pražských ulicích, nýbrž o jejich pojmenování. V abecedním pořadí shrnuje názvy veškerých veřejný...
Nová scéna, chill-out zóna, podcasty, workshopy – nová místa i nové zážitky na letošním festivalu!
Když na jaře 2019 začala režisérka Amálie Kovářová natáčet přípravu demonstrace spolku Milion chvilek na Václavském náměstí, netušila, že se jí pod rukama začal odehrávat inspirativní příběh o neutuchající snaze a boji občanské české spo...