V souvislosti s 600. výročím upálení mistra Jana Husa proběhne také v Praze řada zajímavých akcí. Teolog, kazatel a rektor Pražské univerzity byl před šesti sty lety, 6. července roku 1415, na koncilu v Kostnici pro svoje názory a kritiku katolické církve upálen; jeho jméno se stalo symbolem neústupnosti a vzdoru.
Hus bývá spolu s anglickým teologem Johnem Wycliffem považován za otce evropské reformace. Jeho smrt roku 1415 se stala dějem napříč staletími mnohokrát připomínaným. Na konci 14. století patřilo Pražské vysoké učení mezi významné evropské univerzity. Právě tady, na Artistické fakultě, Hus studoval; stal se nejprve bakalářem a pak mistrem svobodných umění. Pokračoval ve studiu teologie; po vysvěcení na kněze kázal nejprve v kostele sv. Michala na Starém Městě, od roku 1402 potom v Betlémské kapli, která byla vystavěna pro potřeby kázání v českém jazyce. Byl děkanem fakulty svobodných umění a později, jako rektor Pražské univerzity podpořil krále Václava IV. při vydání Dekretu kutnohorského.

Ve složité době rozkolu v církvi usiloval o návrat církve na správnou cestu. Odmítal však bohatství církve, její snahy po hromadění majetku a platby za církevní úkony. Studoval spisy anglického teologa Johna Wycliffa, i když byly označeny jako kacířské. Díky tomu se pak dostal do roztržky s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka, byl dán do klatby a nad Prahou byl vyhlášen interdikt (zákaz církevních obřadů). Nad Husem byla vyhlášena klatba a na základě královy výzvy Hus na podzim 1412 Prahu opustil.
Po svolání církevního koncilu do Kostnice se Jan Hus rozhodl osobně se na koncilu obhájit. Poté, co přibyl do Kostnice, byl označen za kacíře, zajat a vězněn; jeho dílo bylo demonstrativně zničeno a on sám byl na hranici upálen. Jeho popel byl vhozen do řeky Rýna.

Husitství a Praha
Husova smrt 6. července roku 1415 dala do pohybu změny ve společnosti, které otřásly dokonce i postavením samotného českého panovníka a nezůstaly uzavřeny pouze v hranicích českého státu. Husitství se stalo evropským hnutím a předobrazem evropské reformace.
Od okamžiku první pražské defenestrace 30. července roku 1419 na radnici Nového Města pražského se odvíjela doba husitské revolty. Praha se musela bránit také křížové výpravě roku 1420 proti všem viklefistům a husitům. Proto se v její blízkosti odehrála v červenci 1420 i bitva s křižáky na vrchu Vítkově a v listopadu téhož roku bitva pod Vyšehradem.

Hus a reformace
Mistr Jan Hus je vnímán jako hlavní tvůrce a autorita české reformace, která po dobu téměř dvou staletí ovlivňovala českou i evropskou společnost. Právě v Praze vznikl společný program Čtyř pražských artikulů – článků tohoto programu.
zdroj: www.praguecitytourism.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





„V tvorbě je vždycky důležité neupínat se k jednomu zájmu a cíli, ale mít oči otevřené,“ přiznává malířka, ilustrátorka a autorka tří knížek o hudebních skladatelích Veronika Bílková, ...
Královna Marie Terezie vzbuzuje dodnes polemiku – jedni oceňují její (na danou dobu) progresivitu, kupříkladu, že zavedla povinnou školní docházku, jiní jí vyčítají, že nebyla progresivní víc, že třeba nezrušila ...
Mimořádný velkoformátový obraz autora posledních československých bankovek Albína Brunovského s názvem Zahrada nabídne 7. prosince od 18 hodin večerní aukce v Arthouse Hejtmánek v Praze 6. Dílo bylo součástí umělecké výzdoby bývalé českoslovens...
Inscenaci Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet uvede na scéně Divadla Kolowrat v pondělí 21. května v 19 hodin pod produkční záštitou ArtWay, z. s. herecké kvarteto Milan Mikulčík, Simona Vrbická, Jiří Bartoň a Kateřina Březinová -...
Přední česká dokumentaristka Olga Sommerová už má na svém kontě mimo jiné filmy o osudech Marty Kubišové, Jiřího Suchého, Věry Čáslavské a Soni Červené. Nyní svou filmografii nově rozšíří také o dramatický životní příběh muzikanta a politika Michaela...