Pocta Antonínu Langweilovi

Úterý, 06 Červen 2017 19:08 Ctibor Čejpa

Praha1 Muzeum hlavního města Prahy si připomíná v tomto roce 180 let Langweilova modelu Prahy. Model z let 1826–1837 je unikátním exponátem muzea. Je jedinečným dokladem podoby Starého Města, Malé Strany a Pražského hradu před přestavbou Prahy na přelomu 19. a 20. století. Při této příležitosti připravilo Muzeum Prahy Den a noc s Antonínem Lanweilem, který se uskuteční 10. 6. 2017.

Muzeum bude mít tento den otevřenou hlavní budovu muzea na Florenci pro návštěvníky po celý den zdarma, a to od 9 do 18 hodin; od 19 do 01 hodin se pak připojí s bohatým programem k Pražské muzejní noci.

Denní program bude zaměřen především na dětské návštěvníky, pro které je připravena na motivy života Antonína Langweila. Před budovou muzea budou kulisy z Langweilova modelu.

Lanweil a jeho unikátní model

Antonín Langweil se narodil 13. června 1791. Dětství prožil v Českém Krumlově. V roce 1818 podnikl několikaměsíční studijní cestu do Vídně, kde se zapsal ke studiu na Akademii výtvarných umění a osvojil si grafickou techniku litografie. Nadšení litografii Langweila podnítilo k touze věnovat se tomuto oboru profesionálně. V polovině roku 1819 zřídil v Praze první litografickou dílnu v Čechách.

V podnikání se Antonínu Langweilovi nedařilo. Vlastní litografickou dílnu uzavřel a v letech 1820-1822 působil jako litograf v podniku pražského knihtiskaře J. F. Schönfelda.

V roce 1822 získal místo knihovního sluhy v Univerzitní knihovně v Klementinu; tomuto povolání zůstal věrný do konce života.
V březnu roku 1826 vystavil v pražském Platýzu svůj reliéf Paříže Symphorien Caron z Francie. Návštěva této výstavy byla pro Langweila bezprostředním podnětem k započetí práce na modelu Prahy.

Během jedenáctileté práce Langweil model v rozpracované podobě několikrát vystavil pro veřejnost. V roce 1833 byl dokonce vyzván k vystavení modelu na průmyslové výstavě k poctě panovníkovy návštěvy Prahy, která se konala na Pražském hradě.

Nízký plat knihovního sluhy nutily Antonína Langweila hledat si vedlejší výdělky či mecenáše. Zhotovoval malé modely budov, zejména šlechtických sídel, na zakázku pro jejich majitele.

V první polovině 19. století ovládla měšťanskou společnost móda portrétních miniatur. Antonín Langweil si přivydělával i zakázkami tohoto druhu.
Od roku 1837 pronásledovaly Antonína Langweila zdravotní potíže. V dubnu tohoto roku zaslal prezidentovi českého gubernia hraběti Karlu Chotkovi prosbu, aby se zasadil o umístění jeho modelu do Vlasteneckého (dnes Národního) muzea. Muzeum však tehdy o model zájem nemělo a lehkomyslně jej odmítlo. Když 11. června 1837 Antonín Langweil zemřel, zanechal po sobě vdovu, pět dcer a devět beden s modelem.
Po jeho smrti nabídla v roce 1840 vdova Langweilová model k odkoupení panovníkovi Ferdinandovi V. Ten model odkoupil a věnoval jej Vlasteneckému (dnes Národnímu) muzeu. Langweilův model byl vystavován v 19. století jen příležitostně. V roce 1891 se stal jedním z exponátů Zemské jubilejní výstavy. Od roku 1905 byl model součástí stálé expozice Lapidária Národního muzea.
V roce 1954 převzalo model do sbírek Muzeum hlavního města Prahy, kde byl v roce 1961 zpřístupněn v provizorní instalaci. Během let 1963-1969 probíhalo jeho průběžné restaurování, které provedli akad. malíři Jana a Jiří Boudovi.

Nově restaurovaný model je od roku 1970 součástí stálé expozice Muzea hlavního města Prahy.

Langweilův model nevznikal jako dokument podoby Prahy v daném okamžiku, ale jako osobité výtvarné dílo – prostorový obraz města či plastická veduta.